29.3.2024 | Svátek má Taťána


VĚDA: Přišel novej sekáč

12.12.2016

aneb Americká federální věda v ohrožení?

Přišel novej, ten se nezakecá... dalo by se možná říct ve stylu cimrmanovského Vizionáře. Toho sice nejspíš různí zámořští vědečtí VIPové neznají, ale průběh nedávné volební kampaně jistě pečlivě sledovali. A bohužel ve své většině asi chybně odhadli její výsledek.

Co tedy bude teď, co bude dál, ptá se ve svém „editorském článku“ v kultovním vědeckém časopise Science (číslo 6315 z 25. listopadu 2016) Rush Holt, čelná osobnost stávající „rodiny“ vědeckých časopisů pod něj spadajících.

„What now for science?“ Jak zásadně bude skutečně chtít či nakonec dokáže přiškrtit dosavadní federální výdaje na vědu nově zvolený prezident? A tytéž obavy mu vyjadřuje ve svém otevřeném dopise daném na vědomí málem „všem vědcům“ – či aspoň těm, které má ve svém adresáři – možná největší světová „nevládka“ pro podporu vědy, AAAS. Tedy American Association for Advancement in Science. Společnost rozsáhlá a s úctyhodnou historií, datující se od roku 1848. No a současně, jak jinak, také žádá o nějaký ten finanční příspěveček na své aktivity.

Dobře, prezidentské volby nakonec vyzněly v odmítnutí dosavadního politického establishmentu. Ale mělo by to také znamenat popření dosavadních vědeckých priorit, jež byly s názorovou orientací různých federálních agentur, regulujících relevantní finanční toky, do jisté míry spojeny? Stávající poznatky o společensky závažné problematice klimatických změn, ozbrojeného násilí, závislosti na narkoticích, vyčerpání rybného bohatství moří, příčinách přírodních katastrof či léčbě nemocí přece nelze zpochybňovat či jejich další získávání zásadně omezit.

Jak se asi změní pozice aktivních vědců v dialogu s federální administrativou? Bude opravdu založen na vědeckých důkazech nebo podléhat preferované ideologii? Budou USA podporovat společný výzkum s jinými národy, co možná volnou výměnu výzkumných pracovníků, plný přístup k vědeckým datům? Budou různé vědecké i politické subjekty, Kongresem počínaje a nejrůznějšími organizacemi konče, schopny kontrolovat různé, možná nestandardní, návrhy či rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa?

Zní to z úst Rusha Holta hezky a přesvědčivě: „Věda nemusí být politicky nestranná. Ekonomické a technologické přínosy výzkumu jsou přece přitažlivé pro občany napříč politickým spektrem, a věda tak může překlenout jeho rozdíly. Otevřenost a přímočarost vědecké komunikace může být politikům nepříjemná, ale vědecká komunita musí předkládat ten nejlepší souhrn relevantních důkazů jasně, přímo – a bez povýšenosti.
Doufáme, že prezident Trump bude více zakotven v konkrétních skutečnostech, než byl kandidát Trump, a bude věnovat daleko více pozornosti procesu pečlivého a otevřeného ověřování hypotéz i závěrů.“

Inu, uvidíme. Ti dříve narození si mohou připomenout drakonické změny ve financování „státně řízeného“ výzkumu Spojeného království po nástupu vlády Margaret Tchatcherové. I oblast přírodních věd dostala přímý zásah. Ti mladší mohou mít naopak v paměti kupříkladu raketový nástup al goreovských a koneckonců i obamovských trendů právě ve studiu témat „ekologických“. O nich se kandidát Donald Trump ve své volební kampani zmínil nejednou.

Kam se asi vychýlí misky vah americké federální vědy v časech nadcházejících?