16.6.2019 | Svátek má Zbyněk


VĚDA: Podzimní detektivka s jódem

7.12.2011

Jódové pátrání, co se událo v několika minulých týdnech v Evropě, dokazuje, že od Česka se v některých oblastech mohou jiné země učit.

Jód je prvek poměrně významný při provozu jaderných reaktorů – vzniká v relativně velkém množství v několika isotopech po štěpení uranu i plutónia a koncentrace jednoho isotopu jódu stěžejně ovlivňuje chování reaktoru. Pokud jód unikne mimo reaktor, je nebezpečný hlavně dětem, protože se může přes potravní řetězec nahromadit ve štítné žláze a způsobit její rakovinu.

Proto se velmi pečlivě sleduje koncentrace jódu ve vzduchu a aerosolech, a to nejen kolem jaderných elektráren. Jód má mnoho isotopů, z nichž pro radiační situaci je nejvýznamnější I-131. Pokud těžce havaruje jaderný reaktor, I-131 se objeví v jeho blízkosti, a pak ho vítr začne roznášet do okolí.

Stejně jako oheň, I-131 může být zlý pán nebo dobrý sluha – k tomu druhému velmi často dochází v medicíně. Pro tyto potřeby se I-131 připravuje ozařováním telluru neutrony ve výzkumných jaderných reaktorech. Ozářený tellur se pak v medicínsky čistých provozech zpracuje do stavu vhodného pro lékařské použití.

Poločas rozpadu má I-131 jen 8 dní, tedy například fukušimský jód I-131 dnes nemáme šanci nalézt. Černobylský I-131 už vůbec ne. Nikde na světě. I-131 je umělý isotop, v přírodě se sám od sebe nevyskytuje.

Takže, když v přírodě narazíte na I-131, víte jistojistě, že ho někdo musel docela nedávno vyrobit. Ale nevíte hned, jestli je z havarovaného reaktoru nebo z medicínských zdrojů. Ale to lze také zjistit. Jelikož z havarovaných reaktorů unikají i jiné isotopy (např. se měří Cs-134 a Cs-137), při troše námahy lze medicínský původ jódu potvrdit či vyvrátit. Ze kterého místa pochází, to vám ani toto neprozradí.

---------------------------------------------------------

A nyní k jódu detekovaného letos u nás.

Zde jsou v Česku naměřená data postfukušimská, hodnoty bezpečné a malé:

naprosto neškodná, zde se pohybujeme ještě o několik řádů níže):

A teď babo raď: unikl někde I-131 (třeba i na druhé straně zeměkoule)? Havaroval někde reaktor? Není to chyba přístrojů?

První, kdo upozornil na problém jódu z minulého měsíce a poskytl data MAAE do Vídně, bylo Česko. A dnes víme, že únik I-131 byl v Maďarsku, podrobnosti z Budapešti budou k dispozici později.

I-131 necestoval z Maďarska inkognito, musel to k nám vzít přes Rakousko či Slovensko a v Německu taky určitě byl. Na základě vanoucích větrů bude možná detekovatelný po celé Evropě. Ale první byl detekován a identifikován u nás.

Neříkám, že dozimetrický systém maďarský, německý a rakouský je špatný (ony hodnoty jsou opravdu malé a velmi podlimitní i tam). Ovšem český systém ukázal, že je o třídu nad nimi. Určitě dozimetrici po celé Evropě I-131 detekovali, ale jak s informací naložili, je věc jiná. Odhalit radiaci z jiného státu na území Česka jako první ukazuje naši vysokou kulturu radiační bezpečnosti. SÚRO a SÚJB si velmi ve světě upevnily kredit. Je to asi taková trefa do černého, jako když černobylský únik první hlásili Švédové. Tedy až nám přátelé z Rakouska a Bavorska budou "radit" třeba k Temelínu, nezapomeňme na to.

Převzato z Skoda.blog.ihned.cz se souhlasem autora.



Diskuse


M. Zima
9:07
7.12.2011

B. Rybák
11:39
7.12.2011

J. Skála
14:41
7.12.2011

počet příspěvků: 3, poslední 7.12.2011 02:41









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.