8.12.2016 | Svátek má Květoslava






VĚDA: Počátky symbolického myšlení a jeskyně Blombes

30.12.2009

Doklady o složitějším myšlení lidí na základě materiální kultury jsou spojovány s pokročilými populacemi anatomicky moderního člověka. Počátky symbolického uvažování našich předků jsou tak dávány do souvislosti až s nálezy před 35.000 až 50.000 lety, a to především v Evropě, kdy sem moderní člověk přichází. Přitom je anatomicky moderní člověk jako druh popisován v Africe už před přibližně před 150.000 až 200.000 lety. Co se odehrávalo v tomto meziobdobí? Vyvíjely se myšlení a kultura postupně a pomalu Bigochrescrapednebo došlo k nějaké rychlé změně až později? Byla příčinou rychlého kulturní vzestupu nějaká biologická změna, např. mutace některého z genů řídících vývoj mozku? Nebo lze uvažovat o jiných důvodech pro vysvětlení zmíněného „kulturního“ paradoxu? Doposud převažovala představa jakési „kulturní revoluce“ u předků evropských lidí druhu Homo sapiens.

Při podrobném studiu nálezů se však ukazuje, že některé technologie jsou velmi starobylé. Již před šesti lety například Lewin a Foley upozornili, že čepelové nástroje a používání ostřičů jsou starší (až 280.000 let) než formy člověka považované za náš druh. Jen o něco později se objevuje používání hrotů. Výroba harpun, kostěných nástrojů, vyhledávání a dolování surovin jsou staré jistě téměř 100.000 let (a možná více). Do tohoto kontextu se před nedávnem přiřadil mimořádně významný objev z jeskyně Blombos z jižní Afriky.

V této jeskyni, nacházející se v lesothském pohoří v údolí řeky Phuthiatsana, byly nalezeny doklady o materiální kultuře na úrovni, která dosud byla nacházena jen v Evropě a v daleko pozdějším období. Uvedené jihoafrické nálezy jsou staré 70.000 let! Datování bylo provedeno opticky stimulovanou luminiscencí (OSL) sedimentů, v nichž byly předměty nalezeny. Mimo to již dříve byly popsány obdobně staré, a přitom pokročilé drobné kamenné nástroje v rozsáhlých oblastech jižní Afriky (Still Bay, Howieson´s Poort). Tyto nástroje byly pravděpodobně zasazovány do dřevěných násad jako hroty. V samotné jeskyni Blombes nalezl Henshilwood kousky okru s vyřezanými pravidelnými geometrickými vzory (křížky) a provrtané ulity drobných plžů, které sloužily jako korále.

Existují také nálezy sošek Venuší z Izraele (Berkhat Ram) a z Maroka (Tan-Tan), které by měly být ještě podstatně starší (a proto jsou přiřazovány spíše neandrtálskému člověku); jednoznačné názory na ně však neexistují. U neandrtálců jsou v Evropě doloženy také značně staré ozdoby a artefakty svědčící o symbolickém myšlení, a to paralelně s přicházejícím anatomicky moderním člověkem. Nejznámější je flétna ze Slovinska nebo ještě starší (60.000 let) slavný pohřeb z jeskyně Shanidar v Iráku.

Na základě těchto dokladů a obdobných nálezů se lze domnívat, že kognitivní schopnosti a symbolické myšlení lidí vzniklo velmiBignassariusbeads dávno a postupně se vyvíjelo se souběžnými projevy na různých místech. Zajímavým vysvětlením tak dlouhého vývoje s náhlou kulturní expanzí je Thomasova představa, že u původně značně rozptýlených skupin lidí, mezi kterými nedocházelo k výměně informací a zkušeností, se mnohé vynálezy a inovace po čase opět ztrácely, tj. spolu s vymřením skupiny zanikly. Teprve demografický růst populací umožnil častější kontakty mezi skupinami, tím výměnu, sdílení, uchovávání a kumulování stále nových zkušeností a poznatků. Jacobs a Roberts hovoří pro oblast jižní Afriky přímo o katalýze kreativity.

S touto představou je v souladu snaha posledně uvedených autorů o studium paleodemografických souvislostí v jižní Africe. Výzkum mitochondriální DNA u místních obyvatel (zvláště u Khojsanů, dříve v češtině tzv. Křováků či Hotentotů) naznačuje, že některé mutace (tzv. haplotypy) vznikly před 75.000 lety s možným odhadem početně rostoucí populace v tehdejší době, čemuž odpovídají matematické modely od Atkinsona. Vyšší četnost lidí měla i další důsledek, kterým je osídlování nových území. To by znamenalo, že v rámci své expanze migrovali ještě před touto dobou naši předkové z východu Afriky všemi směry, na což pak navazovalo proniknutí do Asie a následně a rychle až do Austrálie nebo trochu později do Evropy (což je označováno jako poslední vlna lidského osídlení světa podle teorie „Out of Africa“). Tedy již v této době existovaly plnohodnotné předpoklady pro myšlení srovnatelné na neurofyziologické úrovni s dnešními lidmi. Také svět tehdejších lidí byl natolik složitý, že zahrnoval symbolické uvažování. Doklady z jeskyně Blombes nám to dokazují.

BigHenningPics

Pro ilustraci přikládám k článku tři obrázky; byly staženy ze stránky, kde lze nalézt i další: http://www.svf.uib.no/sfu/blombos/Picture_Gallery.html



Diskuse


autor
20:47
2.1.2010

Ludva
14:51
31.12.2009

Ivan Nový
13:43
30.12.2009

Ivan Nový
15:25
30.12.2009

V
11:26
30.12.2009

Pedro
13:47
30.12.2009

Ivan Nový
13:48
30.12.2009

Ostravák
17:14
30.12.2009

princ
19:16
30.12.2009

machi
12:39
31.12.2009

Ivan Nový
13:47
30.12.2009

V
8:44
31.12.2009

www racek
1:07
30.12.2009

autor
13:55
30.12.2009

autor
13:58
30.12.2009

Ivan Nový
14:28
30.12.2009

počet příspěvků: 18, poslední 2.1.2010 08:47









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.