20.5.2019 | Svátek má Zbyšek


VĚDA: Pazourek nejen jako pravěká nástrojová surovina

26.5.2011

V souvislosti s archeologickými nálezy z období paleolitu i neolitu, tedy až někdy do doby kolem 4. tisíciletí před n. l., se setkáváme s odkazy na nerost pazourek, ať1 Retušér a jeho rentgenový snímek je zmiňován u pazourkových nástrojů nebo jako odpadní materiál při jejich zhotovování. Lze se také na internetu setkat s různými akcemi, na kterých se experimentálně zkouší techniky opracování pazourku. Množství krásných, vzorně vypracovaných pazourkových šipek a čepelí, většinou prezentované jako nálezy z Maroka a nabízené v různých internetových obchodech, rozhodně důvěru nebudí. Je to sice obtížné, ale při určité manuální zručnosti a zvládnutí příslušných technik štípání pazourku a jeho opracování tzv. retuší není problém vyrobit starou technikou nový nástroj, někdy stěží rozeznatelný od pravého nálezu. Různé způsoby opracování kamene jsou dobře známy a potvrzeny i vzácnými nálezy nástrojů, které se při tom používaly. U "muže z ledovce", známého pod jménem Ötzli, jehož mumie (nález datován do let 3350 až 3100 před n. l.) byla nalezena v roce 1991 v hraničním území mezi Severním a Jižním Tyrolskem na Similaunském ledovci, byl malý nástroj, připomínající zbytek tužky, tzv. "špačka". Nic podobného nebylo dosud nikde mezi pravěkými nálezy zaznamenáno. Při zkoumání, k čemu mohl předmět sloužit, byl vyroben identický nástroj, sestávající z kousku lipové větvičky zbavené kůry dlouhé 11,5 centimetru o průměru 2,6 centimetru, do níž byl zasazen trn z jeleního parohu dlouhý 5,1 centimetru o průměru 5 milimetrů, vyčnívající z násady čtyři milimetry. Experimentální metodou se zkoušelo, k čemu by asi takový předmět byl vhodný. Vyčnívající část nalezeného nástroje byla dokulata ořezána, pečlivě ohlazena a zpevněna ohněm. Trn byl evidentně velkou silou vražen do předem vyvrtaného kanálku lipové větvičky. Nástroj byl spolu s dýkou s oboustranně retušovanou pazourkovou čepelí přivázán k opasku. Nešlo o součást nástroje k rozdělání ohně, jak někteří původně předpokládali. Specialisté na pazourkové nástroje potvrdili, že se jedná o nástroj sloužící k výrobě a přibrušování pazourkových nástrojů. Když se uchopila dřevěná násada, bylo možné oblým parohovým koncem vyvinout velký tlak na kámen a tak jej snadno opracovávat.

Vhodná pazourková surovina se na území České republiky nachází v její severní části všude tam, kam za předposlední velké doby ledové, tedy v době před 180 000 až 230 000 lety sahalo čelo kontinentálního ledovce, díky jehož postupu se k nám ze severských oblastí kolem2 Pazourky z koryta Podšajarky (ledovcová moréna ve Frýdeckém lese) Baltického moře pazourky dostaly. Masivní výskyt pazourku mapuje jižní hranici pevninského ledovce, která se v německé terminologii nazývá Feuersteinlinie (pazourková linie). Na ní se pazourek hojně nachází zejména ve štěrkovnách, ledovcových morénách a na polích v jejich bezprostřední blízkosti.

Obšírně o pazourcích pojednávají geolog a přední odborník na problematiku kontinentálního zalednění RNDr. Zdeněk Gába a RNDr. Ilja Pek v publikaci Ledovcové souvky moravskoslezské oblasti kvartérního kontinentálního zalednění, část. 2. sedimentární souvky (1999). V rámci kapitoly 3.3 Silicity uvádí mimo jiné také pazourky svrchní křídy, tzv. pazoury baltské nejsvrchnější křídy (v němčině Feuersteine aus Schreibkreide), pro které jsou typické bizarní tvary a které byly klasickou pravěkou surovinou pro výrobu pazourkových nástrojů. Prakticky ve všech takových pazourcích jsou pozůstatky živočišných hub (dírkovaný povrch pazourků, vnitřní válcovité dutiny, tvary hlíz odpovídající živočišným houbám), mechovek a další fosilie (otisky a jádra mořských ježovek, ostny ježovek, lilijce, mořské hvězdice, korály aj.), většinou v torzech, zřídka úplné. Citovaná práce je mimořádně podrobná, včetně kapitoly o silicitech a pazourcích. Zmiňuje faráře Josefa Slavíčka z Libhoště (1866 - 1944) a jeho sbírku 2500 pazourků se zkamenělinami, vytvořenou sběry na Novojičínsku v letech 1901 - 1904, darovanou3 Mořská hvězdice v pazourku (Ostrava-Svinov) sběratelem Moravskému zemskému muzeu, kde se její stopa ztrácí a další osud sbírky je neznámý. Určování fosilií v pazourcích je často obtížné či dokonce nemožné pro jejich neúplnost či deformaci.

Z mineralogického hlediska je pazourek sedimentárním druhem křemene (SiO2) a je řazen mezi odrůdy chalcedonu. Jeho vznik z těl odumřelých živočichů teplých moří není dosud uspokojivě vysvětlen. Předpokládá se, že vznikl chemickými změnami při tom, jak gelovitý křemičitý materiál biologického původu pod velkým tlakem vyplňoval dutiny v sedimentech, což vedlo k oněm typickým, nepravidelným tvarům pazourkových hlíz.

V Německu, zejména v severních přímořských oblastech je mnoho společností a jedinců, kteří propadli kráse pazourků a systematicky je sbírají. Na internetu lze snadno najít jejich stránky. Sběr pazourkových hlíz na pobřeží severního Německa je snadný. Obdobně vyhlížející pazourky lze sbírat i u nás, kde jižní hranice zásahu pevninského ledovce prochází zhruba také po linii Krnov - Opava - Ostrava - Frýdek (v menší míře zasahuje pazourková linie také do severních Čech). Z oblastí kolem těchto míst pochází nepochybně surovina mnoha na našem území nalezených pazourkových nástrojů. Za křídovými pazourky, které na dalekém severu leží v mořském příboji4 Rugózní korál v pazourku (Ostrava-Martinov) nebo vystupují s pobřežních sedimentů, se u nás musíme vypravit do pískoven, štěrkoven a na místa odkrytých ledovcových morén.

Lze najít tvarově a vybarvením stejně zajímavé kusy jako na tisíc kilometrů od nás vzdáleném severním mořském pobřeží. Rovněž o zajímavé fosilie není nouze. Jen to chce víc hledání. Malý výběr je zato vynahrazen tím, že jde o kameny, které často mají zvláštní patinu, danou působením místní půdy a vod, a vždy určitou historii, neboť se k nám dostaly působením činnosti ledovce.

Snad bizarní pazourkové hlízy, tak odlišné od místních kamenů, jejich lasturnatý lom a podivuhodné tvary fosilií zaujaly i tvůrce pravěkých nástrojů. Jistě jeho pozornosti při zpracování pazourku neunikly.


Prameny:
Spindler K., 1998: Muž z ledovce, Mladá Fronta, Praha, z originálu Der Mann im Eis, Goldmann Verlag, Mnichov 1995 přeložili Helena a Vladimír Salačovi (převzata5 Rugózní korál v pazourku (druhá strana) ilustrace č.1)
Gába Z. a Pek I., 1999: Ledovcové souvky moravskoslezské oblasti kvartérního zalednění, 2. sedimentární souvky, Acta Univ. Palacki. Olomuc., Fac. rer. nat., Geologica 36

Ilustrace:
obr. 1 Retušér a jeho rentgenový snímek (převzato z publikace K. Spindlera)
obr. 2 Pazourky z koryta Podšajarky (ledovcová moréná ve Frýdeckém lese) - foto autor
obr. 3 Mořská hvězdice v pazourku, 5 ramen různě deformovaných (zaniklá pískovna v Ostravě-Svinově) - foto autor
obr. 4 Rugózní korál (zaniklá pískovna v Ostravě-Martinově) - foto autor
obr. 5 Rugózní korál (druhá strana) - foto autor
obr. 6 Torza živočišných hub (ledovcová moréna ve Frýdeckém lese) - foto autor

6 Torza živočišných hub (ledovcová moréna ve Frýdeckém lese)



Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Diskuse


J. Anděl
22:50
26.5.2011

počet příspěvků: 1, poslední 26.5.2011 10:50









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.