18.11.2018 | Svátek má Romana


VĚDA: Nůžky v EU nechceme!

1.9.2018

Po nejnovějším výroku Evropského soudního dvora podléhají organismy s detailně upravenou dědičnou informací (GMO) tuhé regulaci. Nevládní organizace slaví vítězství nad „Frankensteinem“,vědci jen smutně kroutí hlavami.

Když se před několika staletími v chlévě jednoho vlámského sedláka narodilo nezvykle mohutné tele, nevěděl svět nic o genech, genetickém kódu ani o deoxyribonukleové kyselině. Sedlákovi ale neušlo, že z telete vyrostl býk s mohutnými svaly a bylo z něj mnohem víc libového hovězího než z jiných zvířat. Obliba těchto cvalíků stála nakonec u zrodu plemene skotu známého po celém světě jako „belgické modré“.

Teprve na sklonku 20. století přišli molekulární genetici na kloub tajemství těchto hovězích svalovců a ukázali, že je to důsledek přírodní genetické modifikace. Z genu, podle kterého ve svalech vzniká bílkovina myostatin, vypadlo belgickému dobytku náhodou jedenáct písmen kódu. Myostatin kontroluje velikost svalů. Když svalovina doroste potřebných proporcí, dostoupí produkce myostatinu kritické hodnoty a růst se zastaví. Ve svalovině belgického modrého skotu tato brzdná bílkovina kvůli díře v genu nefunguje a svaly přerůstají. O tom, že poškození genu pro myostatin mění zvířata v kulturisty, se vědci přesvědčili experimentem: metodami genového inženýrství narušili příslušný gen myším a těm pak narostly velké svaly.

Co s takovým zvířetem?

Tomu, kdo by chtěl dodat mohutnou svalovinu jinému plemeni skotu, například hojně chovaným černostrakatým holštýnským kravám, se nabízí několik možností. Může čekat, až příroda zopakuje svou chybu. K náhodným defektům genu pro myostatin dochází i u lidí, kteří se pak pyšní objemnými svaly a velkou fyzickou silou. Z některých se stávají vynikající sportovci, třeba vzpěrači lehkých vah. Pokud bychom se dočkali náhodné mutace genu pro myostatin u holštýnského skotu, mohli bychom taková zvířata chovat a získávat od nich potomstvo prakticky bez jakýchkoli administrativních omezení.

V honbě za osvaleným skotem bychom mohli přírodě pomoci tím, že bychom vajíčka krav nebo spermie býků vystavili radioaktivnímu záření nebo chemikáliím ve velkém poškozujícím DNA. V dědičné informaci nově počatých jedinců by pak docházelo zcela náhodně k rozsáhlým změnám. Měnila by se nejen písmena genetického kódu, ale prohazovaly a ztrácely by se celé dlouhé úseky dědičné informace. Kdyby nám štěstěna přála, získali bychom nakonec osvalené tele s poškozeným genem pro myostatin a širokou plejádou dalších změn v DNA, o jejichž povaze bychom nevěděli zhola nic. I takové zvíře bychom mohli zařadit do chovu, protože legislativa považuje tento postup za „konvenční metodu“ a maso a mléko od takto vzniklých zvířat má za bezpečné.

Mohli bychom samozřejmě zopakovat postup, kterým vědci posílili svaly zmíněným myším. Výsledek je stejný jako v případě přirozeného poškození genu, ale v dědičné informaci zvířete se ocitne nový úsek DNA. Takto získaný osvalený skot by podléhal velmi přísné legislativě Evropské unie a jeho chov by byl možný až po složitých kontrolních testacích a zdlouhavém schvalovacím procesu v Bruselu. Prvním živočichem s takto pozměněnou dědičnou informací, který dostal svolení ke komerčnímu chovu, byl losos AquAdvantage vyznačující se rychlým růstem. Jeho maso se již tři roky smí prodávat v USA a schválila jej také Kanada.

Před šesti lety se vědcům otevřela třetí cesta k úpravám dědičné informace, když se genovým inženýrům podařilo dokonale napodobit přírodní vznik „děr“ v genech. Technika označovaná zkratkou CRISPR-Cas9 (lidově pak „genové nůžky“) by dnešnímu chovateli holštýnského skotu dovolila, aby se v jeho stádě narodilo tele, kterému by v genu pro myostatin chybělo stejných jedenáct písmen genetického kódu, jaké postrádá belgický modrý skot. Ani ty nejmodernější analýzy by nenašly v dědičné informaci žádnou jinou změnu. NIkdo z genetiků by nedokázal říct, jestli „díra“ vznikla přirozeně, anebo po zásahu člověka.

Co s takovým zvířetem? Můžeme ho chovat bez složitého schvalovacího procesu podobně jako belgický modrý skot nebo „mutanta“ získaného ozařováním vajíček či spermií? Anebo by zvíře muselo projít komplikovanou procedurou, jakou absolvoval třeba losos AquAdvantage vděčící za dvojnásobně rychlý růst genům od jiných druhů ryb?

Zahoďte klíč, připravte beranidla

Technika CRISPR pozvedla genové inženýrství na novou úroveň tím, že dokonale imituje výsledky působení přírodních procesů. Rozdíl mezi „přeoráním“ dědičné informace pomocí ozařování a její úpravou pomocí CRISPR je podobný, jako když dveře vyrazíme beranidlem nebo je odemkneme klíčem. Organismy s „dírami“ v dědičné informaci vytvořenými pomocí CRISPR není podle mnoha odborníků zapotřebí složitě testovat a schvalovat. Švédský profesor Stefan Jansson z university v Umea to demonstroval, když v září roku 2016 naservíroval rozhlasové redaktorce zapékané těstoviny s kapustou geneticky upravenou pomocí metody CRISPR.

Odpůrci genetických modifikací však vidí v mové metodě trojského koně, s kterým by se především na pole, zahrady a sady vloudily „nebezpečné“ geneticky modifikované rostliny. Osm francouzských nevládních organizací v čele s Konfederací zemědělců se proto obrátilo na lucemburský Evropský soudní dvůr, aby rozhodl, zda metodou CRISPR a jí podobnými technikami vznikají organismy spadající pod platné evropské směrnice, která reguluje geneticky GMO, nebo zda se takových organismů tuhý ověřovací a schvalovací režim netýká.

Předběžné stanovisko generálního advokáta Evropského soudního dvora pro tento případ Michala Bobka z května letošního roku vzbudilo mezi vědci mírný optimismus a rozladilo zástupce řady ekologických nevládních organizací. Finální rozsudek z 25. června ale vyvolal na obou stranách emoce zcela opačné.

Evropský soudní dvůr potvrdil, že jak klasické metody pro navození defektů v dědičné informaci, například radioaktivním zářením, tak i nové techniky, jako je CRISPR, mění dědičnou informaci, a vzniklé organismy je proto třeba chápat jako geneticky modifikované. Protože se však klasické metody používají dlouho a nevyvolaly zatím žádné problémy, není třeba je podrobit přísné regulaci. Naopak, historie organismů s dědičnou informací pozměněnou pomocí CRISPR je krátká, a tak mohou na evropský trh vstoupit až po rozsáhlém testování a následném schválení.

Po verdiktu Evropského soudního dvora si mohli oddychnout pěstitelé širokého spektra zemědělských plodin vyšlechtěných pomocí radioaktivního záření nebo chemikálií poškozujících dědičnou informací. Ty se hojně pěstují a podílejí se významnou měrou na našem jídelníčku. Pokud by Evropský soudní dvůr tyto plodiny podřídil tuhému schvalovacímu režimu, mohli bychom se dočkat na lahvích plzeňského piva výstražného nápisu „vyrobeno z geneticky modifikovaných organismů“, protože mezi českými sladovnickými ječmeny jsou i odrůdy, u jejichž zrodu stálo ozařování.

Verdikt Evropského soudního dvora rozjásal představitele nevládních organizací. „Vítáme tento zásadní soudní výnos, kterým byly poraženy nejnovější snahy biotechnologického průmyslu protlačit nechtěné geneticky modifikované produkty na naše pole a talíře,“ říká například Mute Schimpfová z Friends of the Earth Europe.

Naopak, vědci se netají krajním rozladěním. „Je to strašné zklamání,“ přiznává britský rostlinný genetik Nigel Halford z Rothamsted Research. „Je to vážně rána do hlavy. CRISPR budou i nadále využívány k vývoji nových odrůd, ale pochybuji, že k tomu bude docházet v Evropě. Nikdo tu nebude investovat do technologie, pro kterou následně nenajde praktické uplatnění.“

Paradox

Verdiktem Evropského soudního dvora se země EU opět výrazně vzdálily hlavnímu světovému proudu, který vidí v technice CRISPR velkou šanci pro řešení problémů, s nimiž se budeme potýkat už v blízké budoucnosti. Změny klimatu s sebou ponesou nejen sucho či přívalové deště, ale i nástup nových chorob a škůdců zemědělských plodin.

Je paradox, že bychom mohli těmto problémům čelit odrůdami vyšlechtěnými pomocí radiace nebo škodlivých chemikálií, které navodí v organismu rostliny širokou plejádu nepředvídatelných změn, ale techniku CRISPR bychom mohli pro ty samé účely použít jen s velkými obtížemi nastolenými tuhou legislativní regulací.

Nevládní organizace v reakci na verdikt Evropského soudního dvora požadují, aby Unie důsledně kontrolovala organismy s dědičnou informací pozměněnou pomocí techniky CRISPR. Naplnění tohoto požadavku nebude jednoduché ve chvíli, kdy svět bude na tyto organismy nahlížet jako na „nemodifikované“ a nebude je nijak označovat. Odlišit takový organismus od organismu vzniklého spontánní přírodní změnou může být pro evropské kontrolní orgány neřešitelným problémem.

Jako východisko z této zamotané situace nabízí přechod k posuzování organismů nikoli podle technik, které byly použity k úpravě jejich dědičné informace, ale podle vlastností, které tím daný organismus získal. S takovou změnou přístupu ale Evropa v dohledné době nepočítá.

Autorje biolog, profesor České zemědělské univerzity, pracuje ve Výzkumném ústavu živočišné výroby v Uhříněvsi

LN, 25.8.2018



Diskuse


L. Písařík
23:20
18.9.2018

K. Janyška
19:15
2.9.2018

M. Pivoda
18:18
2.9.2018

M. Pivoda
19:40
1.9.2018

M. Prokop
16:24
1.9.2018

J. Kostelanský
11:44
1.9.2018

D. Procházka
12:15
1.9.2018

L. Písařík
23:19
18.9.2018

P. Bureš
14:30
1.9.2018

M. Mikulec
9:17
1.9.2018

J. Kostelanský
8:34
1.9.2018

A. Nikoloki
8:44
1.9.2018

M. Koutný
8:47
1.9.2018

P. Bureš
14:31
1.9.2018

J. Jurax
23:20
1.9.2018

L. Písařík
23:25
18.9.2018

J. Jurax
23:26
1.9.2018

J. Jurax
23:32
1.9.2018

J. Jurax
23:34
1.9.2018

J. Jurax
23:35
1.9.2018

J. Jurax
23:37
1.9.2018

L. Písařík
23:29
18.9.2018

A. Pakosta
11:04
1.9.2018

V. Výmola
11:37
1.9.2018

J. Lukavsky
16:15
1.9.2018

D. Šimáček
4:11
1.9.2018

počet příspěvků: 41, poslední 18.9.2018 11:29









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.