20.4.2024 | Svátek má Marcela


VĚDA: Největší astronomický paradox leží v Česku

11.5.2010

Nikoliv skrytá hmota či Fermiho paradox. Největší astronomickou kuriozitu najdete v české kotlině. Popularizace astronomie u nás neodráží situaci posledních let, moderní trendy a potřeby veřejnosti. Nedostatek peněz tentokrát na vině není.

Do popularizace astronomie teče v České republice dle hrubého odhadu z veřejných rozpočtů na 50 milionů korun (rozpočty hvězdáren, dotace, astronomické společnosti). Tzv. kontaktní popularizace, kdy si člověk k astronomii přičuchne, jistě má i dnes velký smysl. Pozorování oblohy, přednášku nebo výstavu nenahradí ani ten nejlepší článek na internetu nebo brožura. Časy, kdy hvězdárny praskaly ve švech a byly přirozeným útočištěm vědy, jsou však dávno pryč. Existují samozřejmě výjimky potvrzující pravidlo, a to na jedné straně hvězdárny a planetária ve velkých městech (Praha, Brno) a na druhé straně vysoce atraktivní akce (Noc vědců, přednáška Jiřího Grygara).

Jeden astronom kdysi prohlásil, že astronomie na hvězdárny nepatří. Za tuto větu si vysloužil ostré odsouzení svých kolegů a spršku vulgarismů. Nemám nejmenší tušení při jaké příležitosti a v jakém kontextu tuto větu vyslovil, avšak bez váhání bych se pod ni podepsal. Hvězdárny jistě mají své místo a uplatnění, nicméně je nutné reflektovat i ostatní potřeby a choutky moderní amatérské astronomie a astronomického života.

Vyšlapanou cestičkou do pekla je zažitá představa, že lidé mají přijít za astronomií. Pravda, která do naší země zatím nedorazila, je ale přesně opačná. Astronomie musí vykročit vstříc lidem.

V mnoha oblastech současná česká astronomie zaostává. Koordinace amatérského astronomického pozorování je u nás v troskách (snad až na pozorování proměnných hvězd). Dávná pýcha české astronomie tak už zůstává spíše vybledlou vzpomínkou.

Ještě horší je situace v případě „astronomického internetu“. Česká republika by si zasloužila „národní astronomický portál“, který by zásadním způsobem pozitivně ovlivňoval novináře, přinášel aktuální informace o dění v oboru, přenášel živě přes internet zajímavé akce, zpracovával do populárních forem (např. flash prezentace) atraktivní dění nad našimi hlavami. Nejčastější výmluvou neexistence podobného webu je přitom nedostatek finančních prostředků. Dle našich odhadů by přitom špičkový národní astronomický portál potřeboval rozpočet ve výši asi 300 000 Kč ročně, což je přibližně 0,6% z objemu, který je u nás nyní vynakládán na popularizaci astronomie!!

www.exoplanety.cz