26.5.2017 | Svátek má Filip






VĚDA: Nejezte moučné červy, mohou obsahovat GMO!

24.4.2017

Amerika zvolila a předvolební sliby nové administrativy se porůznu naplňují. V mnohém se však její orientace zatím nezmění. A tak v Americkém institutu poblíž pražské US Embassy pokračují i různé přednáškové akce pro veřejnost s tématikou zajímající obě strany. Tedy také aspoň zatím. Vstup volný, bezpečnostními rámy neprocházíte, prostředí příjemné, hostitelé zdvořilí..

Před několika týdny se tam konal seminář s tématikou „Potraviny nového typu“. Řečníky tentokrát byli odborníci tuzemští, representující Odbor bezpečnosti potravin našeho Ministerstva zemědělství. Jmenovitě jeho paní ředitelka Ing. Jitka Götzová a Ing. Petr Beneš. On hovořil o problematice GMO ve světě a Evropě. Jeho předpovědi byly v kontextu s Evropou očekávaně skeptické. Jediné naší tuzemské GM dámě, BT kukuřici MONA 851, zvoní umíráček. A ostatní Evropa? Ale ano „povoleno k užívání“ je 73 GM odrůd, z toho 43 různých kukuřic, 15 typů soji, 10 odrůd bavlníku, 4 řepky a dokonce 1 cukrovka. Ale pozor, jen k používání – tedy jako potravina, krmivo či surovina odněkud dovezená. Nikoliv k pěstování. Na evropském poli či ve skleníku z toho neroste nic, jen ta troška MONY. Tedy žádné riziko pro včely či pylové alergiky. Ne, ta umělohmotná rajčata byla vyšlechtěna a jsou pěstována „klasicky“.

Nechutnají? Inu náš/váš problém odpovídám pravidelně na svých přednáškách na stále stejné dotazy.

Kdyby snad nastal potravinový blackout, mají Evropa i Česko po ruce jiné, spolehlivě „přírodní“ náhrady. Zatím hlavně dovozové, ale i to se možná brzy změní.

Ty miliony tun GM sojové moučky či jí obdobných krmiv pro svoji živočišnou produkci bude, pravda, Evropa dovážet dále. Neb je zásadová a konzervativní. Takže třebas Polsko nadále tlačí na uvolnění zákazu zkrmovat masokostní moučku (to nemám z dotyčného semináře, leč z jiných pramenů, vcelku věrohodných). Koneckonců už jsme si s nemocí šílených krav poradili jednou, poradíme si když tak znovu. A bude spolehlivě bio.

Lepší už je to s tzv. Potravinami Nového Typu (PNT). Znáte? Neznáte? No, částečně je asi znáte, jen je nedokážete správně legislativně zařadit. Neznáte, shodně se mnou a na rozdíl od paní ředitelky Gotzové, prostě tu správnou evropskou definici. Takže vězte, že: „Potravinami nového typu (PNT) se rozumí potraviny, u nichž nebyla doložena historie spotřeby před 15.5. 1997. PNT nesmí být pro spotřebitele nebezpečná a nesmí spotřebitele uvádět v omyl.“

A příklady takového PNT pro Evropana? Semena chia (Salvia hispanica), sušená dužina baobabu (Adansonia Digital), noni juice – dělá se z plodů či výluh (z listů) Morinda citrifolia,listy stévie (Stevia rebaudiana), znáte možná jako čaj či sladidlo pro diabetiky, poté různé potraviny ošetřené UV (chléb, mléko – mají mít více vitaminu D).

Máte snad pocit, že tohle spektrum budoucí Evropu „nedokrmí“? Nezoufejte. Další pomoc, ověřená jinými dějinnými civilizacemi a téměř bezpečně neobsahující žádné GM produkty, je po ruce.

Odborně se jí říká entomofagie – což v překladu znamená výživa potravinami hmyzího původu. Nikoliv třebas med, ale včelí, přesněji řečeno trubčí plod. A vedle toho larvy potemníka moučného, brazilského či stájového. Tedy lidově zvané moučné červy, moc dobře na ně berou ryby, ale tuším že v místní rybářské praxi se tahle návnada používat nesmí. Dále housenky motýlů – jako bource morušového či zavíječe voskového. Včelaři v tom druhém případě jistě zajásají, chuťovky si vyberou přímo z vlastních plástů a ugrilují k medovině. A poté cvrčci. A samozřejmě sarančata. Podrobnosti jistě ráda sdělí paní docentka Borkovcová z brněnské Mendelovy univerzity, má v propagací entomofágie již dlouholetou tradici. Nezlehčuji, fandím jí, ale jako majoritní vlastní jídelníček bych červíky nechtěl. Analýzy potvrzují bohatost této stravy zejména na potraviny a tuky, údajně i nějaká ta vláknina se najde, zejména u sarančat.

Problémy jiné než chuťové či zvykové? Inu nějak i ten hmyz bude třeba krmit a také zajistit hygienu dotyčných chovů. Sklizeň, zpracování, to už jinde umějí.

S antibiotiky asi moc neuspějeme, přesněji – norma a filosofie „předběžné opatrnosti“ to asi nedovolí. Potřebná mouka pro potemníky či moučné výrobky by neměly být moc závadové. Dovážet pro ně GM moučky z druhého konce světa se možná ještě ekonomicky vyplatí, ale tím pádem sbohem, biochovy. A ti standardní mouční červi, právě tak jako maso z veškerých současných konvenčních chovů, mohou obsahovat „GM residua“! Takže zůstaneme hlavně u sarančat? Nebo u cvrčků? Naslano, nasladko?

Současná „molekulární biochemie“ nám dokonce nabízí šanci, jak tyto PNT využít téměř beze zbytku. V posledním čísle uznávaného časopisu BMC Biotechnology publikuje vědecký tým Zhou et al. z Yunnan Normal University, Kunming, Čína výsledky studia nových typů glykosid-hydroláz z rodiny acetylglukasaminidáz. Tedy enzymů schopných rozkládat chitin až na bioethanol, potravinové složky a substráty pro farmaceutickou biochemii. Ty junnanské enzymy jsou navíc získány z mikroorganismů izolovaných z různých vysoce zasolených půd a mohou tak rozkládat i různý „mořský odpad“. Už se těšíte?

Nebojte se, žádné GM se v tom procesu neuplatňuje. S krovkami či nožkami námi napěstovaných biocvrčků si ty čínské enzymy jistě hravě poradí. Hamé či jiná firma nabídnou trhu spektrum skvělých GM-free pomazánek. A evropské i naše instituce jsou prý již na harmonizaci a implementaci potřebné legislativy připraveny.



Diskuse


J. Lepka
11:14
24.4.2017

M. Prokop
10:16
24.4.2017

počet příspěvků: 3, poslední 24.4.2017 11:14









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.