25.4.2024 | Svátek má Marek


VĚDA: Nález druhohorní kosti u Jindřichovic p.S.

6.8.2011

Po více než sto letech se potvrdilo, že dvě kosti ve sbírkách Národního muzea, které v 19. století známý paleontolog prof. Antonín Frič určil jako kosti dinosaurů, jsou skutečně dinosauří. Jednalo se o nálezy z křídových písků z okolí Holubic u Kralup a ze Srnojed u Pardubic. Antonín Frič byl přesvědčen o dinosauřím původu kostí na základě jejich vnější a vnitřní stavby, po jeho smrti (1913) se však obecné mínění vědecké obce od Fričova názoru odklonilo a jeho určení kostí jako kostí dinosaurů nebylo uznáváno. Konec pochybám učinil až detailní průzkum vnitřní struktury kostí - na výbrusech vzorků se v obou případech v příčném průřezu ukázaly tzv. Haversovy kanálky, které jsou znakem kostí všech teplokrevných živočichů. V druhohorách dosahovali savci nepatrných rozměrů a tehdejší savci velikosti dnešní myši nemohli mít kosti těch rozměrů, jaké mají obě nalezené kosti. Tak se definitivně potvrdila správnost Fričova určení, že jde o kosti dinosauří, tedy tvorů, které řadíme mezi teplokrevné. Je ještě třetí kost – rovněž nález z Holubic u Kralup, kterým se Frič zabýval a považoval jej za kost dinosaura. Ta ale neobsahuje vhodnou kostní tkáň a její určení bude komplikovanější. Celá historie kolem minulého a současného zkoumání těchto starých nálezů byla v nedávných dnech pojednána v různých zprávách a veřejnost je o věci informována.

druhohorní kost 1 

Potvrzení objevu dalších dvou dinosauřích kostí, byť šlo o nálezy učiněné v předminulém století, je považováno za úspěch. Podobné nálezy z našeho území se mohou nejen obrazně, ale i doslova počítat na prstech jedné ruky. V Česku je tak každý nový nález kosterních pozůstatků, které lze datovat do druhohor, zajímavý. Takovým objevem může být kupříkladu před třemi lety učiněný nález kosti ve staré pískovně u lokality Srbská ve Frýdlantském výběžku (50°58'43.24"S, 15°12'46.08"V). Je to nedaleko Jindřichovic pod Smrkem, přibližně 1 kilometr od státní hranice. Kost nalezl Karel Drábek a její fotografie umístil v roce 2008 na svůj blog věnovaný přírodě. Nález zařadil do druhohor.

Ve Frýdlantském výběžku se v pískovnách běžně nacházejí souvky nordických hornin spolu s pazourky, které se tam dostaly v předposlední velké době ledové spolu s kontinentálním ledovcem. Baltický křídový pazourek (ze svrchní křídy, tedy z doby před cca 80 miliony lety) tak svým stářím určuje i stáří v něm uložené kosti.

druhohorní kost 6

Kost v pazourku není dosud z jiných nálezů na našem území doložena. Podle německého geologa Otto Wetzela se v křídových pazourcích mohou vzácně nacházet zuby, úlomky kostí, obratlů a šupiny mořské rybí fauny. Kost v pazourku ze staré pískovny u Srbské je poměrně robustní, jak je vidět na jejím zlomu, kde je patrná lamelovitá vnitřní struktura. Zda se jedná o kost teplokrevného dinosaura nebo o kost studenokrevného ještěra či „obyčejnou“ kost rybí, na to by mohla dát odpověď její mikrostruktura, tj. výbrus příčného průřezu kosti. Jen lze doufat, že to nebude trvat tak jako u předcházejících nálezů kostí dalších sto let. Nicméně bez ohledu na tento výsledek je nález unikátní již tím, že jde o kost uzavřenou v pazourku, který se k nám dostal jako ledovcový souvek.

Fotografie: autor