26.9.2017 | Svátek má Andrea


VĚDA: Muž, který kácel stromy

1.7.2017

Na celém světě se pokácí ročně asi 15 miliard stromů. Mnoho z nich je poraženo ilegálně a jejich dřevo končí na černém trhu. Obchod se rozrostl do obřích rozměrů, ohrožuje přírodu a budoucnost lidstva.

Jekot motorové pily zmlkl a mohutný kmen se za praskotu lámaných větví řítí k zemi. Rostl dlouhá staletí, vzdoroval suchu i vodním přívalům, vichrům i škůdcům, aby se v jediném okamžiku proměnil v kus dřeva, v kubíky vysoce ceněné suroviny.

Dnes sice rostou na Zemi asi 3 biliony stromů, ale v počátcích lidské civilizace jich bylo dvakrát tolik. Každou vteřinu ukončí sekyry a pily ve světě život 475 vzrostlým stromům. Odhaduje se, že až každý třetí strom padne při ilegální těžbě. Ta se často soustředí na obří staré stromy a nezastaví se ani před chráněnými ohroženými druhy.

Metuzalémové

Stromy jsou dlouhověké organismy. V kalifornském pohoří White Mountains roste na přísně tajeném místě exemplář borovice dlouhověké starý více než 5000 let. Na evropském kontinentu patří k nejstarším stromům olivovník z portugalského Abrantes. Vzklíčil zhruba před 3350 roky. Ani v tak pokročilém věku neustávají stromy v růstu. Borovice dlouhověké se sice pod vlivem neuvěřitelně drsných podmínek vysokých nadmořských výšek vyvíjejí jako přírodní bonsaje, ale mnozí listnatí či jehličnatí metuzalémové dosahují impozantních rozměrů. Největší živočich této planety plejtvák obrovský váží až 200 tun, největší sekvojovec obrovský je odhadem asi pětkrát těžší. Nejvyšší stromy světa rostou do výšek přes 100 metrů. Velryby dorůstají délky „jen“ kolem třiceti metrů.

Starý obří strom představuje v lese svět sám o sobě. Nad zemí i v podzemí hostí bezpočet nejrůznějších spojenců, podnájemníků či nepřátel z řad virů, bakterií, hub a plísní, hmyzu a pavouků, ptáků i savců. Mnozí mizí z lesa současně s pokáceným stromem. Pařez po poraženém lesním obru tak lze vnímat jako náhrobek armády dalších organismů, jako ránu v „těle“ lesa, která se jen obtížně hojí.

V některých typech lesa nabízejí staré mohutné stromy příležitost pro hnízdění či úkryt až třetině všech obratlovců. Zároveň jsou zdrojem potravy nejrůznějších organismů. Vytvářejí také mikroklima a významně přispívají k oběhu vody a živin v půdě. Produkují velká množství semen, a zvyšují tak šanci, že se daný druh v lese udrží. Mladší a menší stromy nemohou v řadě případů za starší a větší zástupce svého druhu zaskočit. Staré blahovičníky druhu Eucalyptus regnans nabízejí dutiny ve větvích a kmenech nejméně 40 druhům australských obratlovců. Tuto službu poskytují i dlouhá desetiletí po té, co uhynou, protože zvířata využívají také dutiny v mrtvých stromech. Mladší blahovičníky bez dutin se v tomto ohledu nemohou rovnat ani živým, ani mrtvým lesním velikánům.

Letokruhy, kytary a spoušť

Vědc i jsou znepokojeni. Staré velké stromy mizí z povrchu planety alarmujícím tempem. V původních lesích Švédska rostlo na každém hektaru v průměru asi dvacet takovýchto stromů. Dnes je tu na stejné ploše nejvýše jeden. V Yosemitském národním parku v USA, který je ikonou světové ochrany přírody, klesly počty starých velkých stromů v období od 30. do 90. let minulého století o čtvrtinu. Vyhlídky do budoucna nejsou růžové. Ještě před dvaceti lety připadalo v Austrálii na jeden hektar lesů asi pět starých velkých blahovičníkůEucalyptus regnans. Do roku 2070 zřejmě klesnou jejich počty na osminu. V oblastech s intenzivní pastvou přežívá minimum mladých stromků. Populace starých velkých stromů dožívá a jejich nástupci nedorůstají. V některých místech Kalifornie, Kostariky nebo Portugalska zmizí poslední staré velké stromy během 90 až 180 let.

Příčin jejich úbytku je řada. Bezohledná ilegální těžba a černý obchod se dřevem tu hrají stále významnější úlohu a představují globální problém, který se zdaleka neomezuje jen na devastované tropické lesy. Velké staré stromy jsou cílem „pytláků dřeva“ i v ekonomicky vyspělých zemích. Ataků nezůstaly ušetřeny dokonce ani věhlasné kalifornské sekvojovce. Organizované skupiny pronikají hluboko do národních parků a z kmenů tisíciletých stromů vyřezávají části s nejbohatší kresbou letokruhů. Ty pak na černém trhu prodávají za astronomické částky. Se zloději dřeva se potýká i Kanada, kde se zloději soustřeďují například na impozantní jehličnany zeravy obrovské. Kmen tohoto stromu dosahujícího stáří přes 1000 let a dorůstajícího výšky až 60 metrů může mít na černém trhu cenu kolem 20 000 dolarů. Ilegální dřevorubci ale nepohrdnou ani velmi starými kanadskými javory, po jejichž dřevu je poptávka mezi výrobci kytar.

Kanadská provincie Britská Kolumbie předpokládá, že v tamních lesích se ročně ilegálně vytěží dřevo za 20 milionů dolarů. Ve Spojených státech odhadují tyto škody na 1 miliardu. V celém světě je to odhadem až 100 miliard dolarů.

Dřevěná slonovina

„Dřevo se stalo novou slonovinou: je to přírodní surovina ceněná pro svou vzácnost a krásu, která roste dlouhá desetiletí, ale je zničena v okamžiku,“ konstatuje zpráva Programu OSN pro životní prostředí o ilegální těžbě dřeva.

Tak jako v současné době vyznívají naprázdno snahy chránit před dokonale organizovanými dřevařskými gangy vyzbrojenými nejmodernější technikou lesy či dokonce jednotlivé stromy, selhává i kontrola mezinárodního obchodu se dřevem. Ve světě se ročně prodá asi 130 milionů kubíků kulatiny a zhruba stejný objem dřeva zpracovaného na pilách. Světem putuje dřevo v bezpočtu lodních kontejnerů. Většina míří do rušných přístavů Číny a Malajsie, kde je surovina vyložena, zpracována a rozeslána zpátky do světa.

„Pokud prodáváte drogy nebo zabíjíte slony pro kly, pak vám hrozí neustále odhalení a dopadení. Pokud ale obchodujete s ilegálně těženým dřevem, nikdo se o vás nezajímá,“ popisuje současnou situaci na černém trhu se dřevem Christian Nellemann z Programu OSN pro životní prostředí. „Pokud obchodujete s přírodními surovinami, pak prodáváte nebo kupujete velké objemy relativně laciného zboží, pro které není obtížné získat falešná potvrzení o legálním původu. V podstatě to ani neodpovídá tradiční představě o pašeráctví. A pokud chcete nad takovým obchodem udržet kontrolu, je to, jako kdybyste chtěli kontrolovat všechno ovoce nebo všechny zubní pasty v supermarketech.“

Vědci se snaží pomoci ochráncům přírody vývojem technik pro identifikaci dřeva a vystopování jeho původu. U čerstvého dřeva přicházejí ke slovu například „otisky DNA“ podobné těm, jaké používají kriminalisté při identifikaci obětí a usvědčování pachatelů. Často se ale do laboratoří dostává zpracované dřevo. Pak se je vědci snaží identifikovat na základě chemického složení. Zastoupení různých izotopů jednotlivých prvků odpovídá jejich zastoupení v půdě z míst, kde strom rostl, takže není nemožné určit, že byl stůl vyroben ze dřeva stromu pokáceného na území národního parku.

Případů, kdy byli pachatelé dopadeni, usvědčeni a odsouzeni, je však málo a jsou spíše výsledkem souhry šťastných náhod. Když například jediný kanadský vyšetřovatel lesních kriminálních činů Cameron Kamiya dopadl díky upozornění turistů trojici ilegálních dřevorubců při kácení zeravů obrovských přímo na půdě národního parku, skončil před soudem jen jeden z pachatelů a ten odešel s podmínkou na půl roku a pokutou 500 dolarů.

Zelený uhlík, černá krádež

Program OSN pro životní prostředí nazval svou zprávu o ilegální těžbě dřeva případně Zelený uhlík, černá krádež, protože stromy hrají významnou roli v bilanci oxidu uhličitého v zemské atmosféře. Od konečku posledního kořínku až po špičku listu na vrcholku koruny je rostlinná hmota vybudována z valné části z uhlíku načerpaného ze vzduchu ve formě oxidu uhličitého. Stromy nasávají tento skleníkový plyn a ukládají ho do dřeva. Každý strom tak v sobě vězní obrovské množství „zeleného“ oxidu uhličitého, který nemůže sehrávat v atmosféře roli skleníkového plynu.

Na schopnost starých velkých stromů vázat oxid uhličitý z atmosféry shlíželi vědci dlouho s despektem. Věděli, že listy a jehlice starých stromů už nepracují tak efektivně jako u mladých stromů. Studie publikovaná před pár lety ve vědeckém časopise Nature tenhle omyl přesvědčivě vyvrátila. Její autoři nasbírali data o více než 400 druhů stromů pěti kontinentů. Z 673 000 jednotlivých stromů jich drtivá většina i ve vysokém věku ukládala do dřeva velké objemy uhlíku. Starý velikán může za rok vytvořit z oxidu uhličitého tolik dřeva, kolik ho na středně vzrostlém stromu vzniklo za celou dobu jeho existence. Staré velké stromy tak rozhodně nejsou outsideři při odčerpávání oxidu uhličitého z atmosféry. To, co jim chybí na výkonnosti jednotlivých listů či jehlic, dohánějí jejich obrovským počtem.

Úspěch současné snahy lidstva o omezení emisí oxidu uhličitého závisí kromě jiného i na tom, v jakém stavu udržíme světové bohatství lesů. Ilegální těžba ohrožuje dosažení ambiciózních cílů, které si před sebe lidstvo postavilo například na klimatické konferenci OSN v Paříži z roku 2015. Dokonce i zdánlivě málo významné kácení jednotlivých starých velkých stromů může mít na přírodu už v blízké budoucnosti překvapivě vážné dopady.

Autor je biolog, profesor České zemědělské univerzity, působí ve Výzkumném ústavu živočišné výroby

LN, 24.6.2017



Diskuse


P. Zinga
23:23
1.7.2017

P. Rada
7:00
2.7.2017

P. Rada
21:07
1.7.2017

P. Zinga
23:12
1.7.2017

P. Rada
14:58
2.7.2017

P. Zinga
10:19
1.7.2017

P. Rada
11:18
1.7.2017

R. Langer
11:24
1.7.2017

P. Rada
11:26
1.7.2017

R. Langer
11:35
1.7.2017

P. Rada
13:21
1.7.2017

P. Rada
13:49
1.7.2017

P. Zinga
21:03
1.7.2017

P. Zinga
12:40
1.7.2017

P. Rada
16:10
1.7.2017

P. Rada
11:25
1.7.2017

J. Chodur
8:09
1.7.2017

P. Rada
8:36
1.7.2017

J. Krásenský
6:50
1.7.2017

P. Rada
8:47
1.7.2017

R. Langer
11:25
1.7.2017

J. Krásenský
13:18
1.7.2017

P. Rada
14:08
1.7.2017

J. Krásenský
22:55
1.7.2017

B. Volarik
5:32
1.7.2017

p. smatlak
8:42
1.7.2017

P. Sulc
4:11
1.7.2017

J. Berger
10:44
1.7.2017

počet příspěvků: 28, poslední 2.7.2017 02:58









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.