19.4.2024 | Svátek má Rostislav


VĚDA: Mimozemšťani konečně mezi námi?

4.12.2010

Taková dělostřelecká příprava tu ještě nebyla. NASA oznamuje, že oznámí, že nic nevíme. To ale oficiálně nevíme, protože to je tajné a bude to oznámeno až na tiskové konferenci.

Jistě znáte tu bajku o chlapci, který volal: „Pomoooc! Vlk žere ovce!“ Když volal potřetí, nikdo mu na pomoc nepřišel, i když to konečně byla pravda. Jak to souvisí s NASA? Ve snaze upozornit na sebe vyvolala jev, který bych nazval hysterickým očekáváním. Napětí stoupá, spekulace se množí.

Protože mě ta hra začala bavit, přidám se také. Ve čtvrtek ve 21:01 mi přišel e-mail z NASA Jet Propulsion Laboratory obsahující tiskovou zprávu číslo 2010-357. Nadpis zní „NASA Aids in Charakterizing Super-Earth Atmosphere.“ A dále se píše o tom, že bylo něco objeveno, ale vlastně není jisté co. To bych měl asi vysvětlit:

Jde o exoplanetu GJ 1214b. Ta byla objevena v prosinci roku 2009, je přibližně 2,7x větší a 6,5x hmotnější než naše planeta. Patří tedy do kategorie superzemí. Podle týmu astronomů vedeného Jacobem Beanem z Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics je planeta buď pokryta tenkou vrstvou vodní páry, nebo tlustou vrstvou oblačnosti. V prvním případě by to znamenalo, že jde o ledovou planetu. V tom druhém by planeta, podle tiskové zprávy NASA JPL, byla kamenná nebo složením podobná Neptunu, ale mnohem menší. Abych to ještě trochu zkomplikoval, dovoluji si podotknout, že Neptun je ledová planeta s kamenným jádrem.

GJ 1214b

Exoplaneta GJ 1214b v umělecké představě (CfA/David Aguilar)

A teď budu citovat pokud možno co nejpřesněji: „Je to první superzemě, u níž víme, že má atmosféru,“ řekl Jacob Bean. „Ale ani tato nová měření nám neumožňují říci, jaké má její atmosféra složení. Je to svět velmi ostýchavý a skrývající před námi svou povahu.“

V každém případě jde o planetu obíhající pouhé 2 milióny kilometrů od své mateřské hvězdy. Přesněji řečeno pidihvězdy. Proto můžeme v tak malé vzdálenosti od ní spekulovat o vodě nebo dokonce ledu. O možnosti existence jakékoli formy života na takové planetě nemůže být ani řeč.

Proč tedy takový humbuk? Myslím, že znám řešení. Členy výzkumného týmu byli kromě Jacoba Beana ještě Eliza Kemptonová z University of California in Santa Cruz a Derek Homeier z Institut für Astrophysik Göttingen. K infračervené spektroskopii byl využit dalekohled VLT Evropské jižní observatoře na Cerro Paranal v Chile. Ačkoli tým je tedy mezinárodní, dalekohled evropský, tiskovou konferenci chystá NASA. Důvodem je dle mého názoru to, že oba američtí členové týmu obdrželi od NASA Saganovo stipendium určené na výzkumy spojené s hledáním života nebo aspoň podmínek pro život ve vesmíru. A když už se utratily peníze, je třeba ukázat výsledky (nic proti tomu). Aby se v předvánoční vřavě ta zpráva neztratila, nasadili taktiku poněkud připomínající reklamu na varieté. Přestože skutečně nejde o nic mimořádného (jako bloger si dovolím napsat, že jde spíš o banalitu), buďme si jisti, že prezentace vyvolá dojem objevu maximální důležitosti. Jen se bojím, že až se bude podobným způsobem oznamovat objev něčeho opravdu důležitého, nikdo ty ovce zachraňovat nepoběží.

Protože jsem tiskovou zprávu dostal už ve čtvrtek, je datována 1. prosince 2010 a není v ní jediné zmínky o embargu do 20. hodiny 2. prosince 2010, rád se o ni s vámi podělím. Stačí jeden klik.

Možná jsem na špatné stopě, ale jak jsem napsal v úvodu, ta hra mě docela baví.

Převzato z blogu JanVesely.bigbloger.lidovky.cz
Autor je pracovníkem Hvězdárny a planetária v Hradci Králové