21.5.2019 | Svátek má Monika


VĚDA: Mé přání pro padající hvězdu

31.7.2009

Letos jsme slavili velmi významné výročí jednoho z nejúspěšnějších oborů našeho vědeckého výzkumu. Dalo by se označit jako chytání padajících hvězd s rodokmenem. Začátkem padesátých let začal Astronomický ústav v Ondřejově s organizováním sítě kamer, které by z různých míst v Česku fotografovaly noční oblohu a lovily jasné meteory, kterým se říká bolidy. Pokud se podaří zachytit světelnou stopu bolidu nejméně ze dvou míst, můžeme určit jeho dráhu v atmosféře i spočítat jeho původní dráhu ve Sluneční soustavě – zjistit jeho rodokmen. Když máme obrovské štěstí, dopadnou zbytky tělesa, které bolid způsobilo, až na zemský povrch. Pomocí těchto kamenů z vesmíru, kterým říkáme meteority, pak můžeme získat informace o složení meziplanetární hmoty.

Když čeští astronomové v čele se Zdeňkem Ceplechou tuto bolidovou síť budovali, věděli, že na takový šťastný případ mohou čekat léta i fireballdesetiletí. Ovšem jejich šťastná hvězda přišla docela brzo. Právě před padesáti lety 7. dubna 1959 se podařilo zachytit bolid Příbram, který byl prvním meteoritem, u kterého jsme znali jeho původní dráhu. Česká meteorická astronomie tak byla katapultována na přední místa světového žebříčku a odtud se už nehnula. Za těch padesát let se bolidová síť z Česka rozšířila i do dalších států střední Evropy, vznikla a zanikla jí inspirovaná síť v Severní Americe, Zdeňka Ceplechu vystřídal ve vedení projektu Pavel Spurný a na začátku tohoto století se začala s dominantní účastí českých astronomů budovat bolidová síť v Austrálii. Bolidová síť získala spoustu zajímavých údajů o meteorech a procesech, které probíhají při průletu kamene z vesmíru atmosférou. Počet chycených meteoritů s rodokmenem však na celém světě nedosáhl ani celé desítky. A právě ty jsou těmi supercennými třešničkami na dortu. Máme totiž u nich určenu dráhu ve Sluneční soustavě, zdokumentováno, jak zářily i jak se rozpadaly v atmosféře, a navíc můžeme zkoumat jejich pozůstatky.

Pro zkoumání složení velice vzácných materiálů se výborně hodí jaderné metody. Velice malé množství vzorku ozáříme například neutrony z reaktoru. Vzniklé radioizotopy vyzařují záření gama, jehož energie přesně určuje, o jaký radioizotop jde, a intenzita, jaké je ho množství. Lze tak velice přesně určit i velmi malá množství různých prvků v materiálu meteoritu. Takové analýzy dělali moji kolegové z našeho ústavu už u meteoritu Příbram i u některých dalších. A příroda jim k výročí Příbramského pádu poslala dárek, spletla se jen o dva dny. Letos 9. dubna zachytily české stanice bolidové sítě velmi jasný bolid. Tentokrát byla jeho dráha nad Rakouskem. Pro naše kamery byla příliš nízko, ale přesto se dráha meteoru dala spočítat. Určení dráhy bylo možné jen díky novým automatickým kamerám. Hlavně česká část bolidové sítě je díky nim kompletně přestavěná a modernizovaná a na nich je založena i australská síť. Jde o ryze český výrobek, vyvinutý Astronomickým ústavem AV ČR za peníze Akademie věd a v současné době absolutně nejlepší zařízení na pozorování bolidů na světě. Zbytky původního tělesa dopadly někde na pomezí Rakouska a Slovinska. Zatím se našel jediný kus na Slovinsku. A jedná se o tom, že by jeho vzorek mohli zkoumat opět kolegové od nás. Hlavně nestorovi využívání jaderných metod v této oblasti u nás, Zdeňku Řandovi, bych to moc přál.

A proč na toto výročí vzpomínám? Jedná se o typický základní výzkum. Jeho využití je zatím pouze otázkou sci-fi, kde musíme řešit složení planetky řítící se k Zemi a otázku, zda má šanci ohrozit Zemi nebo shoří v atmosféře a jak ji případně zničit. Jde o výzkum systematický a dlouhodobý, který nelze dokončit během pár let. A proto bych chtěl tento výzkum prováděný ústavy Akademie věd připomenout těm, kteří se chystají přikročit nejen k likvidaci této instituce, ale také k zasazení těžké rány veškerému základnímu výzkumu v našem státě. Přál bych si, aby padající hvězda z 9. dubna byla šťastná nejen pro české astronomy, ale pro celou českou vědu. Aby osvítila ty, kteří o financích do vědy rozhodují.

P.S.: Možná opravdu padající hvězda přinesla české vědě a Akademii věd štěstí a alespoň některé politiky ovlivnila. Zdá se to aspoň podle posledního vyhlášení našeho pana premiéra.

Pokud má někdo zájem o podrobnější informace o tomto úspěšném výzkumu v ústavech Akademie věd, objeví se brzy na popularizačním serveru Osel.

Ústav jaderné fyziky AV ČR



Diskuse


Pavel
13:03
31.7.2009

Machi
9:42
31.7.2009

IH
9:41
31.7.2009

para
11:35
31.7.2009

IH
13:09
31.7.2009

Honzak
13:32
31.7.2009

para
21:15
31.7.2009

Jirka
8:48
31.7.2009

para
9:37
31.7.2009

Zephir
11:08
31.7.2009

tmoravec
11:56
31.7.2009

Zen
22:26
31.7.2009

Goro
11:13
31.7.2009

Machi
11:30
31.7.2009

Honzak
11:49
31.7.2009

Machi
11:58
31.7.2009

MZ
7:30
31.7.2009

honzak
6:34
31.7.2009

tosek
9:24
31.7.2009

Honzak
10:17
31.7.2009

para
10:34
31.7.2009

krmič
11:09
31.7.2009

Honzak
11:54
31.7.2009

para
12:01
31.7.2009

krmič
13:56
31.7.2009

Honzak
14:03
31.7.2009

Schumacher
14:32
31.7.2009

para
21:34
31.7.2009

krmič
14:17
31.7.2009

Lapil
15:01
31.7.2009

para
22:00
31.7.2009

Honzak
11:51
31.7.2009

para
12:06
31.7.2009

maniodepresívní pacient
14:03
31.7.2009

para
21:52
31.7.2009

Antonín I.
3:26
31.7.2009

Ivan Nový
18:58
31.7.2009

harry
10:57
5.8.2009

Petr Vileta, balík z Plzně :-)
1:48
31.7.2009

důchodce30
3:41
31.7.2009

Boleslav D.
8:26
31.7.2009

Honza42
10:09
31.7.2009

i.h.
11:59
31.7.2009

Honzak
12:13
31.7.2009

Miron
1:23
31.7.2009

mol
1:33
31.7.2009

počet příspěvků: 53, poslední 5.8.2009 10:57









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.