Nových Měst je na světě možná několik desítek tisíc, ale nejvíc pozornosti dnes poutá Nově Město (Newtown) ve státě Connecticut. Prezidenta Obamu dohnal mediální a občanský tlak k tomu, že se pokouší o něco, s čím žádný prezident USA dosud neuspěl: snížit dostupnost střelných zbraní. Snad se mu to podaří aspoň s takovými, se kterými je možné v krátké chvíli povraždit co nejvíc lidí. Zatím to vypadá tak, že se američtí občané předzásobují právě útočnými puškami, podobnými těm, kterými Adam Lanza zavraždil šestadvacet lidí. Jejich odbyt se prudce zvýšil. U nás se vytváří atmosféra "no jo, Amerika je pořád ten Divoký Západ, oni se tam nakonec vzájemně vystřílejí".

Jaká je realita? Amerika nemá na vraždění lidí patent. V Evropě drží rekord Norsko, kde Anders Breivik postřílel v červenci 2011 sedmdesát sedm lidí, většinou dětí.

Nebudu líčit další země, kde se dnes masově vraždí, nejhrůznější je to zřejmě v Africe, ale ani Jižní Amerika není žádný mírový ráj, o Asii nemluvě. Konec konců, i u nás se našel žák, který pobodal učitelku.

Bylo to tak na světě vždycky? Usnadňuje to Nová doba, která v průmyslově vyspělých zemích udělala z obezity největšího zabijáka, zatímco jinde ve světě se nadále umírá hladem?

Lidský věk se za posledních sto let ve vyspělých zemích prodloužil téměř na dvojnásobek. Puberta nastupuje už v jedenácti, třinácti letech, zatímco dříve to bývalo kolem sedmnáctého roku věku člověka. Takže: lepší životní podmínky a vědecký pokrok přispívající k dokonalejší zdravotní péči vedly k tomu, že mužský pohlavní hormon testosteron zaplaví mozek dříve, než mozek uzraje k rozumnému chování.

Testosteron skutečně může napomáhat vzniku agresivity. Sám o sobě však především usnadňuje růst svalů (proto jsou anabolika zakázána jako doping ve sportu), u ženy zvyšuje pohlavní touhu.

Ke zvýšení iniciativy, asertivity a posléze i agresivity však napomáhá testosteron teprve tehdy, je-li zároveň uvolněn z nervových zakončení neurotransmitér dopamin. Dopamin tedy spouští vzorce chování, spouští děj. Jeho společenským produktem je čin.

Mozek však disponuje ještě jinou chemickou látkou, která dovede za splnění jistých podmínek držet dopamin na uzdě. Jde o 5-hydroxytrypamin, 5 HT, který lidé znají pod jménem serotonin. Zjednodušeně a zhruba platí, že je-li rovnováha mezi koncentrací dopaminu a serotoninu porušena ve prospěch dopaminu, dochází k překotným, vůlí nesnadno ovládaným nutkavým myšlenkám, obsesím. Změní-li se v tomto směru i chování, mluvíme o kompulzích, a tak máme před sebou častou duševní poruchu - obsedantně kompulzivní (dříve se říkalo "neurozu"). Mívá ovšem psychogenní příčiny, a proto je zde na prvním místě mezi terapeutickými metodami psychoterapie. Samotná psychoterapie vede zpravidla k úspěchu až po mnoha měsících. Málo se také přihlíží k tomu, že jde o metodu pro zdravotní pojišťovny finančně velmi nákladnou. Proto se dnes běžně léčí kombinací psychoterapie s farmakoterapií antidepresivy typu SSRI, která zvyšují dostupnost serotoninu. Efektivita tohoto přístupu je dobře prokázána.

Chybí-li serotoninová brzda dlouhodobě a jsou-li zde splněny další genetické, společensko-ekonomické a další podmínky, hrozí, že se z člověka stane zločinec. U lidí popravených na elektrickém křesle lze nalézt jen 10 % množství serotoninu v mozku než u zdravých lidí.

Trvalejší nerovnováha ve prospěch dopaminu nastává pravděpodobně i u lidí nadměrně pořádkumilovných, perfekcionistů a pedantů. Psychologické vysvětlení se hledá v tom, že jde o lidi, kteří se bojí jakékoli změny. Cokoli nového vyvolá strach a poněvadž si většinou tuto skutečnost neuvědomují, můžeme právem mluvit o úzkosti. Pořádek, uklízení, někdy i celé obsedantně-kompulzivní rituály lze vysvětlit obranou proti úzkosti.

Pro všední život má význam jiný psychofarmakologický poznatek: serotonin má u ženy tím spolehlivější účinek, čím je vyšší koncentrace ženského pohlavního hormonu estrogenu. Estrogenu je málo 4 – 10 dní před menstruací, tedy v době, kdy ženy trpívají premenstruální tenzí. Zde se ukazuje, že pomáhají SSRI podávané jen v této době. Užitek z toho mívá celá rodina a podle mých zkušeností tak lze předejít i rozvodům. Je to příklad přístupu, který lze nazvat sociofarmakologický.

Je to složité? Ve skutečnosti ještě daleko složitější. Přírodovědecké zkoumání řetězců příčin a následků může však občan nechat na starosti lékařům, psychofarmakologům a neurofyziologům.

xxx

Vraťme se k chladným, většinou velmi inteligentním masovým vrahům, kteří necítí za své činy vinu, ale spíše jsou na ně hrdí. Dosavadní výklad ukazuje, že nejnebezpečnější je muž s převahou dopaminové neurotransmise nad serotoninovou, který má dost testosteronu.

U masových vrahů však vstupuje na scénu jako klíčová ještě jedna molekula: oxytocin.

Hovoří se o něm jako o hormonu lásky nebo přátelství. Uvolňuje se při orgasmu a při porodu, používá se k vyvolání laktace (tvorby mateřského mléka). Usnadňuje mezilidskou komunikaci, jeho koncentrace roste nejen při hýčkání, nýbrž i při podání ruky nebo pouhém doteku.

Velký význam má přímý oční kontakt. Říká se, že matka se stává matkou, když se její pohled setká s pohledem novorozeněte, které snad rozezná její oči od očí jiných lidí.

Nedostatek funkce oxytocinu se nachází při autismu, jehož jedna forma se nazývá Aspergerův syndrom. Lidem trpícím autismem chybí schopnost prožít emočně interpersonální vztah, mohou se naučit o tom mluvit, ale zůstává to na chladné intelektuální úrovni. Nedovedou pojmenovat své citové prožitky, někdy ani bolest.

Zdraví lidé tuto zvláštnost rozpoznají a mohou se autistům vyhýbat. Ve škole bývá autistický žák ostrakizován, vyloučen z kolektivu, spolužáci se mu mohou vysmívat,. Stávají se zhusta obětí šikany. Úsilí vyrovnat se s tím může být motivací k učení. Jedinec trpící autismem se může snažit o kompenzaci deficitu v citovém prožívání snahou o vysoký kognitivní výkon a to může být i cesta k úspěchu v tomto směru.

K autismu nepatří alexithymie – snížená schopnost vyjádřit emoce slovy, tedy popsat to, co prožívám. Zvlášť u některých forem Aspergerova syndromu dochází k opaku – pacient dovede dobře popisovat něco, co sám neprožívá. Jako by si touto verbalizací neschopnost subjektivně prožít afekt kompenzoval.

Alexithymie často znesnadňuje diagnózu depresivní nebo úzkostné poruchy. Trpící pacient často hledá záminku k návštěvě lékaře ve stížnostech na somatický stav: bolesti, dechové potíže, zácpu atd.

Vývoj osobnosti vraždícího autisty vrcholí kolem dvacátého roku života. Takto hendikepovaný jedinec se připravuje na pomstu, opatří si zbraň a pak už poslední kapkou může být maličkost – výsměšný pohled, "nespravedlivé" hodnocení – anebo příležitost: škola pořádá koncert a sejde se tam hodně lidí.

xxx

Dá se s tím něco dělat? Léčení není snadné, zkouší se antipsychotika, antidepresiva, anxiolytika a režimová léčba s psychoterapií. V Čechách dělá záslužnou práci Asociace pro pomoc lidem s autismem APLA. Experimentálně lze užít intranazálně podávaného oxytocinu.

Je možná prevence? Nedávno jsem se vrátil z Nového Zélandu. Ženy tam mají povinnou mateřskou dovolenou do 14 let jejich dítěte. Matka o této dovolené může pracovat, když chce. Ženy nejčastěji studují. Jestliže vydělávají peníze, zkracuje se o to státní příspěvek. Viděl jsem zdravé, otužilé samostatné, sebevědomé děti, které byly k dospělým zdvořilé. Vyzařovala z nich jakási samozřejmá důstojnost a důvěra v lidi.

Nevím, co společenské prostředí Nového Zélandu udělá s někým, komu genetická ruleta při početí namíchá geny, kde je snížená schopnost syntetizovat oxytocin. Geny však potřebují podnět, aby svou schopnost ukázaly a projevily se, aby se exprimovaly - aby se genotyp proměnil ve fenotyp. Tímto podnětem může být čas: čas od početí. Velký vliv mají opakované, trvalé podněty přicházející z prostředí.

Kdyby Yehudi Mehunin nikdy během svého života nedostal do ruky housle nebo jiný hudební nástroj, svět by se ani nedověděl, že přišel o geniálního houslistu. Platí to i o vloze, disposici, talentu vraždit. Lze předpokládat, že se nestanou masovými vrahy děti vychovávané do svých čtrnácti let v láskyplném domácím prostředí, kde matka nepřichází pozdě odpoledne unavená ze zaměstnání, které ji nebaví – i když nebudou mít dost oxytocinu.

Nový Zéland je výjimečná země. Má čtyři milióny obyvatel a má dotace jako rozvojová země.

Na zdravotní péči vydá 10 % a na vzdělání 7,2 % HDP. Má geotermální energii. Na některých mořských plážích stačí vykopat lopatkou v písku 20 cm hlubokou prohlubeň a ta se po chvíli zaplní horkou mořskou vodou.

Byl jsem tam dvacet dní. Vím, že můj pohled může být velmi povrchní.

Převzato z Vinar.bigbloger.lidovky.cz se souhlasem autora