29.9.2016 | Svátek má Michal






VĚDA: Lucie noci upila, tak na zdraví!

21.12.2010

Jak praví pranostika, Lucie noci upije a dne nepřidá. Co to ale znamená? Častá interpretace tohoto přísloví praví, že na 13. prosinec připadal zimní slunovrat, a tedy nejdelší noc v roce před gregoriánskou reformou. Ve skutečnosti je to složitější.

Směšuje se tady několik pranostik dohromady. Ke svaté Lucii se vztahují též tvrzení „Svatá Lucie ukazuje svou moc, neb nám dává nejdelší noc“ a „Když přijde svatá Lucie, najde tu už zimu.“ V těchto případech jde bezesporu o zimní slunovrat. Jak je možné, že zimní slunovrat někdy připadal na 12. či 13. prosinec?

Juliánský kalendář, z něhož vycházel i kalendář křesťanský, operoval s délkou roku 365,25 dne. V kalendáři měly roky 365 dní a jednou za čtyři roky se vkládal přestupný den na konec února (původně vlastně konec roku, neboť ten v souladu s přírodními cykly začínal v březnu, ale to je už jiný příběh).

Problém je, že oběh Země okolo Slunce trvá 365,24219… dne. Neboli je o 11 minut kratší než předpokládá juliánský kalendář. Co je však 11 minut proti celému roku, že? V 16. století se tento zdánlivě zanedbatelný rozdíl nasčítal už na 10 dní. A protože křesťanské církevní svátky se odvíjejí od Velikonoc a jejich datum zase určuje první jarní úplněk, bylo těch deset dní, o které byl kalendář napřed oproti cyklu ročních období, už docela znát. Když to hodně zvulgarizuji: duchovní rozměr ročního cyklu se střetl s čistě materiálním problémem – lidé slavili církevní svátky v době, kdy bylo třeba pracovat na polích.

Papež Řehoř XIII. proto v roce 1582 rozhodl, že se oněch přebytečných 10 dní vynechá. Po 4. říjnu měl následovat 15. říjen 1582. Aby se nadále kalendář nerozcházel s koloběhem ročních dob, byla zavedena výjimka pro letopočty dělitelné 100 (tedy konce století). Ty by podle juliánského systému byly přestupné, ale v novém kalendáři přestupné nejsou. Dále byla ještě zavedena výjimka z výjimky, tedy konce století dělitelné 400 přestupné přece jen jsou. Tento kalendář používáme dodnes a nazýváme jej gregoriánským. Jeho zavedení do praxe ovšem poněkud skřípělo, takže Isaac Newton se narodil zároveň v roce 1642 i 1643, v Rusku mohl jistý Uljanov (krycí jméno Lenin) ještě v roce 1917 zmást imperialisty tím, že říjnovou revoluci provedl v listopadu, Řekové přijali gregoriánský kalendář až v roce 1923 a pravoslavná církev vůbec. To je ale zase už jiný příběh, a tak zpátky k Lucii.

S ohledem na těch osm až devět dní mezi Lucií a slunovratem lze odhadnout, že asi tak ve 14. století mohla nejdelší noc v roce opravdu vycházet na svátek svaté Lucie a spekulovat, že někdy tehdy vznikla tvrzení o Luciině moci, nejdelší noci a nálezu zimy. Pranostika Lucie noci upije a dne nepřidá však popisuje něco jiného! Než se pustím do vysvětlování, ještě učiním jednu poznámku. Hodně lidí zná jen první polovinu, tedy „Lucie noci upije“. V tom případě by šlo o výše popsaný případ. Druhá polovina „a dne nepřidá“ však není jen nějaký přívažek či bezvýznamný vysvětlující dodatek. Je klíčem k pochopení celé pranostiky.

Problém je dost náročný na logiku a představivost, tak si, prosím, před následujícími odstavci nalejte něco dobrého k pití a sáhněte po připraveném vánočnm cukroví (průběžnou kontrolu chuťové stability je třeba nepodceňovat).

Naše Země se otáčí. Díky tomu se střídají dny a noci. Jedna otočka Zemi trvá 23 hodin 56 minut a 3,5 sekundy, ale dny a noci se střídají po celých 24 hodinách. Ten téměř čtyřminutový rozdíl je způsobený tím, že Země zároveň obíhá okolo Slunce, což se na obloze projevuje nenápadným posouváním Slunce mezi hvězdami proti směru jeho zdánlivého denního pohybu od východu k západu. V období před zimním slunovratem začíná být důležitý ještě jeden zdánlivý pohyb Slunce po nebeské sféře – jeho denní oblouk neustále klesá. Ráno, při východu Slunce, se jeho roční protipohyb s klesáním denního oblouku sčítají, večer, při západu Slunce, se ale naopak vzájemně odečítají. Projevuje se to tím, že před zimním slunovratem ráno Slunce vychází čím dál později, protože od předchozího dne kleslo na obloze níž a ještě později proto, že od předchozího rána nabralo téměř čtyřminutové zpoždění kvůli ročnímu pohybu. Noc se tedy na „ranním konci“ prodlužuje velmi rychle. Naopak večer Slunce díky klesání svého denního oblouku zapadá každý den o něco dříve než předchozí, ale díky tomu, že během dne nabralo trochu zpoždění kvůli ročnímu pohybu, zapadá přece jen později, než kdyby Země okolo Slunce neobíhala. Na „večerním konci“ se tedy noc prodlužuje pomaleji.

Ačkoli se zdá, že jsme zase už u nějakého jiného příběhu, není tomu tak. Pokud se vám podařilo pochopit mé předchozí logické prostocviky, jsme společně u cíle. S blížícím se slunovratem se totiž tempo poklesu denní dráhy slunečního kotouče po obloze zpomaluje. Okolo svátku svaté Lucie se pokles vyrovná se zpožděním způsobeným ročním pohybem a po vzájemném odečtení se tyto efekty vynulují. Výsledek: okamžik západu Slunce se na Lucii „zastaví“ a poté už Slunce každý den zapadá o něco později. Tedy na „večerním konci“ se noc už zkracuje – Lucie noci upila! Ráno se však noc prodlužuje o tolik, že celková délka noci bude ještě do 21. prosince růst. Lucie tedy přece jen dne nepřidá. Teprve po zimním slunovratu (letos 22. prosince 38 minut po půlnoci), začne Slunce po obloze znovu stoupat a noci se začnou zkracovat. S východy Slunce se to ale začne zlepšovat až v lednu.

Jev popsaný pranostikou o Lucii, která noci upije, je tak komplikovaný a její dokonale stručná formulace vzhledem k té složitosti problému tak filigránsky vybroušená, že si troufám pochybovat o jejím lidovém původu. V podezření z autorství držím astronomy, již měli dříve za úkol sestavování kalendářů. Na druhou stranu bych nerad podceňoval moudrost našich předků. Je možné, že v dobách, kdy lidé nebyli zahlceni audovizuálním, elektromagnetikým ani světelným smogem, dokázali takové jemné nuance přírodních cyklů zachytit. V každém případě považuji to rčení za klenot mezi našimi pranostikami.

Převzato z blogu JanVesely.bigbloger.lidovky.cz
Autor je pracovníkem Hvězdárny a planetária v Hradci Králové



Diskuse


J. Anděl
23:27
21.12.2010

L. Žárská
19:51
21.12.2010

Š. Hašek
16:25
21.12.2010

J. Skála
13:39
21.12.2010

J. Veselý
8:48
22.12.2010

J. Skála
10:20
22.12.2010

V. Kraus
10:27
21.12.2010

J. Dobrý
10:36
21.12.2010

J. Dobrý
WOW
10:13
21.12.2010

B. Hudzieczek
9:28
21.12.2010

E. Nešpor
7:49
21.12.2010

Z. Jaromír
...
3:12
21.12.2010

O. Mayer
11:46
21.12.2010

J. Polivka
0:33
21.12.2010

J. Polivka
0:30
21.12.2010

počet příspěvků: 16, poslední 22.12.2010 10:20









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.