Úterý právě uplynulého týdne bylo svědkem události, kterou zjevně nestačilo mnoho lidí zaznamenat, neb nevyvolala ani palcové titulky v novinách, ani prezentace či diskusní fóra v elektronických médiích. Přitom je to událost, která může mít pro lidstvo opravdu převratné důsledky.

Jak známo, mnoho průmyslových zemí světa začíná zápasit s nedostatkem vzácných zemin a ušlechtilých kovů pro výrobu počítačů či špičkových strojírenských výrobků – od letadel až k třeba k moderním nástrojům, přístrojům či zařízení. Stejně tak se stále více projevuje nedostatek laciné energie a nedaří se nahrazovat její ,,špinavé zdroje‘‘ energie těmi čistějšími, často vyžadujícími nákladné investice. Mnozí upínali naděje k vesmíru a hovořilo se o slunečních elektrárnách na oběžné dráze, dopravujících elektřinu na Zemi pomocí mikrovln, či o dolování vzácného helia 3 na provrchu Měsíce, jehož pouhý jeden náklad raketoplánu by stačil pokrýt celoroční spotřebu energie Spojených států. Projekty to byly a stále jsou smělé, ale problémem zůstává výše potřebných investic, na které žádná z kosmických agentur, financovaných vládami z daní, uprostřed dnešní globální krize prostě nemá.

V úterý uplynulého týdne se ovšem najednou ozvala skupina milionářů a miliardářů investorů v čele s předsedou správní rady internetového Google dr. Erikem Schmidtem, jeho výkonným ředitelem Larry Pagem, dalším původním investorem Googlu Ramem Šríramem, předsedou International Software Corporation dr. Charlesem Simonyim a předsedou The Perot Group Rossem Perotem, s poradci, jako například známý režisér James Cameron, bývalý astronaut dr. Tom Jones a další.

Stojí možná za to dodat, že internetoví milionáři Page a Schmidt už sponzorovali tzv. Cenu Google X, vypsanou pro první přistání vozítka na pólu Měsíce, kde jsou zásoby ledu a jejímž tvůrcem a ředitelem je Peter Diamandis, který spolu s Erikem Andersonem založili a vedou firmu Planetary Resources, jejímiž investory jsou zmínění milionáři a miliardáři. Dr. Simonyi zas je členem skupinky komerčních astronautů, kteří absolvovali placený pobyt ve vesmírné stanici, což organizovala Andersonova firma. Režisér Cameron zas nedávno dosáhl v batyskafu dna Mariánského příkopu v Tichém oceánu, nejhlubší mořské propasti na Zemi.

Tato pozoruhodná skupina odvážných, vzdělaných a nesmírně bohatých excentriků je zjevně připravena uskutečnit to, co futurologičtí experti považují za ekonomickou a sociologickou nutnost a filozofové za nezbytnost – nemá-li lidstvo zakrnět na následky ztráty odvahy a průkopnického ducha poznávání neznámého – tedy praktické využívání vesmírných zdrojů a zabydlení dalších planet.

Skupina oznámila, že pod hlavičkou firmy Planetary Resources hodlá těžit na asteroidech, kterých na různých drahách kolem Slunce létá na 400 000, ušlechtilé kovy a vzácné zeminy a také vodu. Skupina totiž tvrdí – a podle astronomů má pravdu – že třeba jediný asteroid o průměru 500 metrů, který je bohatý na platinu, obsahuje stejně tolik platiny a kovů z její skupiny prvků jako celkové množství kovů platinové skupiny vytěžené v dějinách lidstva. Navíc nebude vůbec těžké s těžbou začít, neboť na počátku půjde o asteroidy na dráhách přibližujících se Zemi. Těch je asi devět tisíc a z nich je zhruba patnáct stovek energeticky stejně či snadněji dosažitelných než Měsíc.

Skupina už také představila plán, jak ty nejmenší asteroidy, velikosti řekněme autobusu, dostihnout a jakýmsi raketovým košem dopravit ke kosmickému depu, kde z něj budou ony vzácné kovy a voda vytěženy. Co se týče vody, ta je k osidlování vesmíru nezbytná. Nejen k pití, ale elektrolýzou rozložena na kyslík a vodík, které jsou skvělým palivem k pohonu raket a hodí se i ke svařování konstrukcí a kyslík je pochopitelně potřebný astronautům k dýchání. Vytěžená voda, kyslík a vodík by pak byly k dispozici pro kosmické lodi v meziplanetárních čerpacích stanicích v libračních bodech Země – Měsíc, či Země – Slunce, kde je jejich gravitace vyvážena a odpadlo by drahé vypouštění velkých raket přímo ze Země.

To vše se pochopitelně může zdát jen jakýmsi snem či námětem na vědeckofantastický film, ale jsou známy podobné vědecké studie a skupina má k dispozici více financí než celá americká kosmická agentura NASA. A když uvážíme, o jaké výnosy z investic by třeba jen u platiny šlo, pak to při dnešních technologiích zní jako skvělý podnikatelský plán.

Navíc Planetary Resources – a je dobré si název zapamatovat – tvrdí, že už za dva roky bude mít na oběžné dráze první prototyp dalekohledu Arkyd 100, který si budou moci koupit třeba univerzity. Poté, zdokonalený a opatřený filtry pro průzkum složení spektra asteroidů, jej hodlá v párech vysílat za účelem jejich mineralogického průzkumu. A pak, prý už někdy koncem tohoto desetiletí, začne těžba a s ní bude najednou v oněch vesmírných čerpacích stanicích dost paliva, vzduchu a vody pro budování základen na Měsíci, pro elektrárny na oběžné dráze, zásobující Zemi energií a pro lety k Marsu i k dalším planetám a lidstvo opravdu a už natrvalo vstoupí do vesmíru. Pak by se mohlo v učebnicích dějin psát, že to vše začalo 24. dubna 2012, tedy 43 let po prvním přistání člověka na Měsíci.

Vysíláno na ČRo 6, publikováno na www.rozhlas.cz/cro6