Jako v každém oboru lidské práce jsou i mezi lékaři skvělí odborníci, kterým se s důvěrou svěříte do péče, stejně jako lehkoživkové, jimž je lépe se obloukem vyhnout. V momentech, kdy pochybujete, pomůže medicínský trend, známý jako medicína založená na důkazech.

Po staletí felčaři „ulevovali“ svým pacientům pouštěním žilou a úbytek krve v oběhu považovali za univerzální způsob léčby. Teprve v 19. století se při exaktních průzkumech ukázalo, že pouštění žilou až na výjimky škodí, a od pochybného všeléku se konečně upustilo. I dnešní lékaři často žijí v zajetí zaběhnutých stereotypů. Ty pozvolna vyvrací EMB - Evidence Based Medicine aneb medicína založená na důkazech.

Co lékař, to jiný přístup

Představte si člověka, který trpí nějakou vzácnou chorobou, s jejímiž příznaky se jeho doktor ještě nikdy nesetkal. A tak tápající lékař zkusmo nasazuje léky a posílá vystresovaného pacienta na nejrůznější vyšetření, aby se nemocný po týdnech marných pokusů konečně dopracoval ke správnému specialistovi a zjistil, že už může být na nápravu pozdě.

Nebo vám dva odborníci doporučují zcela rozdílné způsoby léčby. Třeba po zranění vazů v koleni někteří ortopedové fixují celou nohu ortézou či dokonce nasazují na několik týdnů sádru, zatímco jiní u stejného případu ponechají možnost opatrného pohybu, aby svaly bezdůvodně neochabovaly, a po čtrnácti dnech už člověk může volně rehabilitovat na rotopedu.

Při léčbě vysokého tlaku či srdečních aritmiích má občas nemocný pocit, že mu jeho kardiolog předepisuje takovou hromadu léků, aby si tím zajistil účast na kongresech farmaceutických firem na několik let dopředu. Jenže jak zaplašit pochybnosti a neudělat chybu, když jde o nejdůležitější orgán v těle?

A nemáte někdy dojem, že i při úplně obyčejném nachlazení vám praktik stále dokola předepisuje vitaníny a léky, které průběh nemoci nijak neovlivňují, a vlastně vám přes zbytečné recepty jen tahá peníze z kapsy?

Lékař nemůže vědět všechno

Každý lékař má jinou zkušenost, jiné pacienty. Podle přesvědčivosti dealerů farmaceutických firem předepisuje léky. A i když pravidelně jezdí na kongresy, aby sledoval poslední novinky, a sám publikuje vědecké práce, nemůže vědět všechno. Na světě totiž neustále probíhá takové množství zajímavých a relevantních výzkumů, že lékaři se k nim namají šanci dostat. Denně vychází asi pět tisíc různých odborných publikací, a tak ani ten nejsvědomitější špičkový odborník, sledující progresivní vývoj medicíny ve svém oboru, není schopen celou škálu studií pročíst a zvládnout. Problém řeší strukturované elektronické databáze, vzniklé na Evidence Based Medicine.

Medicína založená na důkazech je podle wikipedie "vědomé, zřetelné a soudné používání nejlepších současných důkazů při rozhodování o péči konkrétní pacienty". Tento trend se ve vyspělých zemích zavádí i na lékařských fakultách při výuce mediků, aby v budoucnu byli schopni odpoutat se od přežitých lékařských stereotypů a přejít od autoritativního stylu léčby ke každodenní práci s nejnovějšími informacemi z oboru.

Boření mýtů

„Zánět hrtanu se velmi často léčí antibiotiky. Podíváte-li se do databáze na výsledky výzkumů, zjistíte, že taková léčba nemá žádný účinek. Je dokonce proti smyslu našeho povolání zatěžovat populaci zbytnou antibiotickou léčbou a zvyšovat odolnost bakterií,“ říká MUDr. Barbara Taušová, ředitelka kliniky Canadian Medical Care Praha, která patří k průkopníkům každodenního používání elektronických medicínských databází. Studie prokázaly také to, že volně prodejné léky, které běžně používáme na kašel, nemají valný efekt na dobu trvání kašle, ani na jeho charakter. „Třeba v databázi zjistíte i to, že léčba pacientů se závažným zánětem ledvin má stejný efekt, podáváme-li léky nitrožilně či jako tablety. To je velký zlom oproti zaběhlé praxi, protože děti se zánětem ledvin musely být dosud vždycky okamžitě hospitalizovány. Nové průzkumy zamezí zbytečnému traumatizování malých pacientů, neboť budou dostávat léky doma a navíc formou, kterou dobře snášejí,“ dodává ředitelka MUDr. Taušová.

Medicína založená na důkazech boří některé ustálené mýty, které máme zakořeněné hluboko pod kůží, jako měli lidé od nepaměti všelék pouštění žilou. Navíc přináší okamžitou radu u neobvyklých diagnóz, kde lékař nemá dostatek vlastních zkušeností.

„Lékaři by měli být schopni léčit podle nejnovějších poznatků. Nikdo se ale nedostane ke všem novinkám. Navíc to, co jsem před půl rokem četla v časopise nebo slyšela na konferenci, dávno nemusí být aktuální,“ říká MUDr. Taušová, která vloni absolvovala odbornou stáž v Oxfordském centru medicíny založené na důkazech.

„Medicína jako méně exaktní obor může bez důkazů sklouznout do nežádoucí empirie,“ upozorňuje doc. MUDr. Jan Kábrt, CSc., primář interního oddělení Clinicum Vysočany, která od loňska používá elektronický systém DynaMed. „Cením si toho, že důkazy, potvrzující oprávněnost léčby určitých nemocí, přinášejí klinické studie, které probíhají napříč několika medicínskými centry.“

Komerční elektronické databáze

Dyna Med je příkladem jedné z mnoha komerčních databází, které zrychlují jinak složité pátrání po internetu a různých veřejně přístupných systémech, kdy lékař musí správně formulovat otázku a potom složitě hledat práce, které se k problému jeho pacienta vztahují. Komerční databáze jsou dobře strukturované a přehledné, protože jsou plněny specializovanými lékařskými týmy. Jejich cílem je výsledky medicínských výzkumů po celém světě sledovat, posuzovat po stránce kvality a pod supervizí nezávislých lékařských autorit sumarizovat v přehledných souborech na internetu.

Tyto elektronické databáze, vzniklé opravdu mravenčí prací odborníků, umožňují medikům a lékařům v praxi se rychle vzdělávat a zároveň okamžitě poskytovat pacientům v ordinacích nejvhodnější léčebné postupy.

„Máte pacienta v ordinaci a můžete si přímo na základě příznaků, které nemocný má, a na základě své klinické úvahy vyhledat o nemoci nejnovější fakta, která velmi často ovlivní či změní vaše rozhodování,“ říká MUDr. Jiří Votruba a dodává, že extrémně důležité je, aby se na vzniku databáze neuplatnil vliv farmaceutických firem. V tomto směru upřednostňuje placené systémy, které se podle něj lépe chrání. „Databáze, které jsou zadarmo, jsou snáze ovlivnitelné. Navíc komerční databáze platí odborníky, kteří soustavně vybírají nejrelevantnější práce a systematicky o nich diskutují se specialisty z daných odvětví.“

Jak elektronická databáze vzniká

„Podstatou takové databáze je denní monitoring pěti set medicínských časopisů a čelních lékařských databází založených na důkazu, jako např. Cochrane. Cílem je dát lékařům argumenty a důkazy pro co nejúspěšnější léčbu pacientů. Nediktujeme doktorům, jak mají léčit. Uvádíme pouze ověřená fakta, co je nejlepší, či co se naopak nedoporučuje,“ vysvětluje Mgr. Marina Milovanovićová, obchodní ředitelka firmy EBSCO Publishing, jejíž lékařský tým vyvinul databázi DynaMed. Tento systém u nás využívají zatím především státní instituce jako např. Lékařská fakulta v Olomouci, Fakultní nemocnice v Ostravě a Nemocnice na Homolce, ale i první soukromé kliniky. Databáze DynaMed obsahuje přes tři tisíce klinických témat a je denně aktualizována. Nové poznatky, které splňují všechny vědecké parametry, jsou začleňovány do již existujícího obsahu a celkové závěry jsou pak změněny tak, aby v danou chvíli představovaly syntézu těch nejlepších dostupných důkazů o správné léčbě. Lékař do databáze zadává pouze heslo, které ho zajímá (nemoc nebo druh léku), a počítač mu ukáže závěry podstatných studií. Pomůže mu tak získat přehled o nejspolehlivějším lékařském postupu včetně informací o výzkumu, jeho efektu, kde proběhl, na kolika pacientech a s jakými možnými riziky.

V České republice je databází jako DynaMed k dispozici několik. Jednou z nejstarších je MEDLINE Národní lékařské knihovny USA, která obsahuje přes 13 miliónů záznamů celosvětové lékařské literatury ze 4800 odborných časopisů od roku 1966. Dalšími renomovanými databázemi jsou Evidence-Based Medicine Reviews, CLIN-eGUIDE, Medical Evidence Matters či UpToDate. Na laickou veřejnost se zaměřuje databáze Clinical Trials.

Převzato z blogu autorky s jejím souhlasem

*******

Z autogramiády Dany Emingerové - knížka In flagranti