18.12.2017 | Svátek má Miloslav


VĚDA: Konečná zachraňuje svět

4.12.2017

Paní europoslankyně ve svém boji používá argumentačních klamů

Dne 21. 11. 2017 byly na serveru aktuálně.cz publikovány odpovědi poslankyně Evropského parlamentu zvolené za KSČM a členky Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin Kateřiny Konečné na dotazy čtenářů týkající se problematiky herbicidu glyfosátu. Sám jsem se vážené paní poslankyně v rámci dané diskuze dotázal, o studium jakých odborných zdrojů opírá svoje přesvědčení o zdravotních rizicích glyfosátu pro občany EU, ovšem tento dotaz nebyl zodpovězen. Zato byla zodpovězena řada jiných dotazů, a to způsobem, který by z mého pohledu neměl být standardem v rámci diskuse na tak odborně komplikované téma. Dovolím si proto některé její odpovědi okomentovat:

Na otázku týkající se nebezpečnosti glyfosátu odpověděla paní poslankyně následovně:

Glyfosát byl původně patentován jako antibiotikum. Jedná se o univerzální herbicid…. Podle studie IARC je glyfosát pravděpodobně rakovinotvorný a genotoxický, narušuje endokrinní činnost, ač podle výrobce by neměl tak se dostává do potravních řetězců savců. Poslední studie jeho přítomnost odhalila např. u zajíce polního. Známe studie, kdy byl rozpoznán také u všech piv vyráběných v Německu. Vyskytuje se v moči lidí. Nemohu se ztotožnit s myšlenkou, že výrobní cena potraviny musí být jediným kritériem a na něco se umřít musí. Čistě řečí čísel je jednodušší a levnější vyprodukovat nezávadnou potravinu než léčit rakovinu. Nejde o to, jak rakovinotvorný je glyfosát oproti jiným činitelům jako je např. alkohol nebo UV záření, ale jde o to, že v tomto případě se ho můžeme jednoduše zbavit a že není nezbytně nutné jej používat a tím ohrožovat zdraví všech.

Studiem anglické verze encyklopedie Wikipedia s četnými odkazy na původní zdroje by se paní europoslankyně dozvěděla, že glyfosát byl v roce 1964 v USA patentován firmou Stauffer Chemical jako chelatační činidlo schopné vázat do komplexů prvky, jako je zinek, vápník, hořčík měď a mangan. Později v roce 1970 byla tato látka patentována firmou Monsanto jako herbicid. Až v roce 2010 byla v USA patentována směs glyfosátu a dikarboxylových kyselin (nikoli tedy samotného glyfosátu) jako prostředek proti výtrusovcům (Apicomplexa) – tedy nejde až tak o antibiotikum, jako spíše o antiparazitikum. To už nezní tak dramaticky.

Hodnocení karcinogenity glyfosátu Mezinárodní agenturou pro výzkum rakoviny (IARC) je předmětem mnoha kontroverzí (v angličtině např. zde). V současné době existuje 16 studií genotoxicity na hlodavcích (in-vivo) – pouze dvě z těchto studií (obě prováděné mimo systém správné laboratorní praxe) vyšly pozitivně. Obě tyto studie byly prováděny s využitím intraperitoneální (injekce do břicha) aplikace a obě využívaly nesmyslně vysoké koncentrace látky. Žádný genotoxický efekt nebyl pozorován u myší ani potkanů, jimž byla ústy podávána dávka glyfosátu až 2000 mg/kg (průměrný příjem glyfosátu z potravy u občanů EU je 0,05 mg/kg/den). Meta-analýza (matematicky vyhodnocený soubor publikací na dané téma) z roku 2016 konstatuje, že bylo možné nalézt pouze slabou (statisticky téměř nevýznamnou) asociaci mezi expozicí glyfosátu a rizikem vzniku non-Hodginova lymfomu, v případě ostatních typů nádorových onemocnění žádná asociace nalezena nebyla.

To, že byla nějaká látka detekována v nějaké biologické matrici, je v dnešní době z větší části možné připsat vysoké citlivosti analytických metod. Vždy by měl být takový údaj srovnán s nějakou referenční hladinou. Výskyt škodlivých látek v potravinách by např. neměl překročit hodnotu ADI (akceptovatelný denní příjem). Má snad paní poslankyně nějaké informace o překročení tohoto limitu v zemích EU?

Chápu, že argumentace vědeckými publikacemi paní europoslankyni nepřesvědčí, jelikož jak sama říká: „Co se týče názorů českých akademiků, tak jsem velmi skeptická, neboť všichni, které jsem měla možnost poslouchat, vycházejí sice z vědeckých studiií, nicméně jak nám ukázala kauza Monsantopapers, velká část těchto studií, jež tvrdí, že je glyfosát nezávadný vznikla přímo v centrále společnosti Monsanto…..Monsanto má vice jak dekádu podezření na závadnost svého produktu a že studie označující glyfosát za nezávadný se pravděpodobně psaly přímo ve společnosti Monsanto a byly poté pouze příslušnými ‚ nezávislými“ akademiky a vědci podepsány.“

Zde se ovšem nabízí několik otázek, na něž bych měla paní poslankyně dát veřejnosti odpověď. Zajímalo by mě například, jaké podklady jsou pro paní poslankyni věrohodné, když ne publikace v impaktovaných vědeckých časopisech? Dále by mě zajímalo, kdo jiný, než akreditované laboratoře pracující v systému správné laboratorní praxe, by měl provádět toxikologické testy, aby byly pro paní poslankyni věrohodné? A nakonec – proč si myslí, že budou nezávislí akademici raději podepisovat studie s negativním výsledkem (firemní granty), než s pozitivním výsledkem (vládní granty)? A nakonec, našla paní poslankyně ve studiích, kterým nevěří nějaká metodická či jiná pochybení, o něž svou nedůvěru opírá? Případně jaká?

Kromě nízké informovanosti v oblasti toxikologie mě u europoslankyně z Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin zaráží její nízké povědomí v oblasti managementu rizik. Jedna ze základních pouček v této oblasti je, že i odstraňování (známého) rizika může být spojeno se vznikem (známých i neznámých) rizik a daná skutečnost by vždy měla být vždy brána v potaz. Jedním z hlavních použití glyfosátu v ČR je dosušování obilovin před sklizní (desikace). Má paní poslankyně představu, jak ovlivní zákaz používání glyfosátu kvalitu sklízených obilovin (např. obsah plísňových toxinů v mouce) a cenu sklizně? Je pro ni takové riziko akceptovatelné?

Dále uvádím několik otázek a odpovědí na dané téma, které snad ani komentář nevyžadují:

Otázka: V případě zakázání glyfosátu, bude EU důsledná a zakáže dovoz pěstovaných produktů ze států, kde je jeho použití legální?

Odpověď: Kéž by, jak jsem psala níže, bohužel Evropská komise podle mne nepoužívá rozumnou a bezpečnou obchodní politiku. Neptejte se mě proč, neumím to vysvětlit.

Takže u nás glyfosát zakážeme a zhoršíme tak konkurenceschopnost našich zemědělců. Po jejich krachu plodiny pěstované s využitím dané látky dovezeme. To dává smysl. Komunistům.

Otázka: Nejen já, ale drtivá většina zahrádkářů si nedovede představit zahradu bez používání Roundopu. Pokud bude zakázán, doufám, že ne, je připravena jiná alternativa? Díky za odpověď.

Odpověď: Vážený pane Műllere. Ano, existují varianty. Nejjednodušší a nejspíše nejčistější varianta je klasické mechanické vytrhávání plevele. Taktéž je možné použít různé specifické postřiky pro konkrétní druh plevele nebo škůdce. Glyfosát je nezbytný pouze v případě pěstování GMO nebo rostlin, které jsou modifikovány pro toleranci vůči glyfosátu.

Ano, takže variantou jsou buď ruční práce, anebo blíže nespecifikované specifické postřiky na škůdce. Co na tom, že glyfosát je herbicid – tedy prostředek hubící rostliny. Co na tom, že ony specifické látky mají např. z pohledu karcinogeneze horší vlastnosti.

Otázka: Pokud tento trend (zákazu všeho možného) bude nadále pokračovat i např. zákazem použití glyfosátu, který v rozumné a regulované míře může pomáhat, nenastane situace, kdy bude pro stejný účel používán jiný, méně vhodný a více nebezpečný pesticid?

Odpověď: Vážený pane Pepo. V podstatě bych s Vámi souhlasila, za situace, kdyby byl glyfosát užíván rozumně a regulovaně, tak jak píšete. Nicméně takto tomu není.

Z daného mi vyplývá, že paní europoslankyně vidí restrikci jako vhodnější způsob ovlivňování chodu společnosti, než dialog. Opět – jak komunistické. Pokud ovšem potřebuje páchat dobré skutky, neměla by tak činit raději v oblastech, v nichž je alespoň základním způsobem odborně orientována?

Literatura:
1. Chang E. T., Delzell E. Journal of Environmental Science and Health, Part B 51.6 (2016): 402-434
2.
Tarazona, J. V., Tiramani, M., Reich, H., Pfeil, R., Istace, F., &Crivellente, F. (2017). Glyphosate toxicity and carcinogenicity: a reviewofthescientificbasisoftheEuropean Union assessment and itsdifferenceswith IARC. ArchivesofToxicology, 1-21.



Diskuse


J. Václavíková
1:27
5.12.2017

J. Jurax
0:21
5.12.2017

J. Lukavsky
10:34
4.12.2017

M. Šejna
10:42
4.12.2017

R. Gramblička
13:03
4.12.2017

M. Šejna
10:23
4.12.2017

Z. Lapil
12:43
4.12.2017

R. Gramblička
13:07
4.12.2017

J. Lepka
13:42
4.12.2017

O. Prokop
9:28
4.12.2017

M. Prokop
8:43
4.12.2017

A. Bocek
7:42
4.12.2017

M. Šejna
10:27
4.12.2017

Z. Lapil
12:26
4.12.2017

R. Gramblička
13:09
4.12.2017

počet příspěvků: 17, poslední 5.12.2017 01:27









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.