26.9.2016 | Svátek má Andrea






VĚDA: Klimatické šálení za pomoci technologů

20.10.2011

Nejprve v blogu 14. října a teď v Neviditelném psu vyšel článek kolegy Jaroslava Petra Geoengineering v Půlnočním království. Slovo geoengineering bychom mohli překládat buď doslovně, pak to je geoinženýrství, jako obdoba výrazů geologie, geografie, jenže se tam teď spojují dvě slova různého jazykového původu a to se nemá. Druhá možnost by byla pokusit se o překlad významový, tedy o název zemská technologie nebo planetární technologie na Zemi. Český podobný výraz geotechnika je již vyhrazen pro obory pracující s mechanikou zemin a hornin ve stavebnictví. Zůstaňme zatím u geoengineering, zkráceně pak trochu počeštělé GI.

Profesor Petr se ve svém blogu vyjadřuje s trochou opatrností na obranu pokusů GI se skrápěním vodou ve stratosféře nad územím anglického Norfolku. Voda tam vysoko v zemské atmosféře vytvoří drobné kapky a mělo by se pozorovat, jak se tímto zásahem sníží průchodnost slunečního záření atmosférou. Tím se má také ověřit, nakolik se toto měřené snížení shoduje s modelem. Když bude aspoň přibližná shoda mezi modelem a měřením, tak by pak mohl být model používán pro modelování změn klimatu vlivem aerosolů ať už po výbuchu sopky, nebo po dopadu asteroidu v minulosti. Na takto tehdy vzniklých drobných prachových částicích ve vzduchu se totiž vysrážela voda v malinkých kapičkách, a tak se vytvořily veliké mraky překrývající celé kontinenty a tyhle mraky zachytily část slunečního záření. Takže zemský povrch byl v menší míře ohříván sluníčkem a bylo chladněji, a to několik let po vulkanické erupci a desítky až stovky let po dopadu velkého vesmírného tělesa. Až potud by byl pokus smysluplný a není důvodu,proč by se nemělo jeho uskutečnění podporovat.

Jenže tu je navíc druhý důvod pro jeho uskutečnění a ten je hlavně propagovaný v materiálech GI: výsledky by měly být použité pro globální ochlazování, tedy pro rozsáhlé pumpování vody do stratosféry, čímž by se mělo klima ochlazovat. Tím se dostáváme do oblastí obhospodařovaných dosud ekologickými sdruženími, a to byl jeden z důvodů, proč se do tohoto plánu GI pustila s kritikou ETC, instituce zabývající se ekologickým zhodnocováním zásahů technologií a kultur do přírody. Zkratka ETC vychází ze základních oborů: ekologie, technika, kultura(ecology, technology, culture). ETC se zatím úspěšně snaží zabránit pokusu o skrápění vody vysoko ve stratosféře, kde nejsou tak silné větry, které by mraky drobounkých kapek odnášely při silných turbulencích troposféry, a kde by se mohly dokonce rychle ztrácet. Proto se pokus musí provéstve stratosféře. Kolega Petr se postavil na obranu pokusu, který na první pohled vypadá jako ryze vědecký, ale který má jiné cíle, a to je boj s oteplováním.

V materiálech GI najdeme řadu velkých projektů, jejichž jediným cílem je zamezit globálnímu oteplování. S diskutovaným kropením vody ve vyšších vrstvách atmosféry souvisí rozprašování mikroskopických částic složených z látek, které odrážejí sluneční záření. To by byl pokus s celou planetou Země a jeho důsledky, tedy ochlazení v neznámém rozsahu, by mohly potrvat desítky let, ne-li stovky.

Pak je tady další velký projekt GI. Pro snížení koncentrace "škodlivého CO2" v atmosféře by měly sloužit absorbéry umístěné na každém komínu továrny nebo tepelné elektrárny. Absorbér bude mít tvař obřího hrnce, ve kterém bude v několika od sebe oddělených vrstvách látka schopná pohlcovat CO2. Hrncem bude proháněn kouř z továrny či elektrárny. Když bude absorbér zcela naplněný pohlceným oxidem uhličitým, odmontuje se a na komín se nasadí nová nádoba s absorpční látkou zatím nenasycenou tím CO2. Starý absorbér nasycený oxidem uhličitým se odveze do haly, kde se z něj vyžene sorbovaný CO2. Co teď s tím oxidem uhličitým? Je to plyn, který se musí stlačit na několik MPa (megapascalů, dříve přibližně rovno desítkám atmosfér) při teplotách hluboko pod nulou Celsia. Tím se změní jeho skupenství a vznikne kapalný CO2. Takže se značně zmenší jeho objem a může se s ním zacházet jako s kapalinou. Kapalný CO2 by se měl pumpovat speciálním potrubím buď do starých uhelných slojí po odtěžení uhlí, nebo do vrstev pórézních hornin, kde byla původně nafta a nyní po jejím odtěžení tu vznikl vhodný prostor pro uložení CO2. Jen toto ukládání do podzemí by přišlo na mnohonásobek ceny vynaložené na čerpání a dopravu nafty do rafinérie. Cena by se dále mnohonásobně zvýšila při tom hraní s absorbéry a při stlačování a zchlazování CO2. Takže to vypadá na hodně drahý špás, na kterém by se dalo vydělávat víc než na naftě. Poloprovoz v malém se prý už zkouší.

Jiná skupina řádně vyčůraných technologů vymyslela jakési promývací stanice. Ty by se vybudovaly podle počítačových modelů rovnoměrně v krajině a skrz ně by se proháněl vzduch obsahující CO2 v současné koncentraci kolem 400 ppm. Ta jednotka ppm znamená parts per milion, tedy část z milionu. Uvedená hodnota tedy odpovídá množství přibližně 400 molekul CO2 na milion molekul ostatních složek vzduchu. Neboli to je koncentrace 0,04 procenta. Vzduch odcházející z boxu byměl být zbaven všech molekul CO2. V boxech promývacích stanic budou podobné absorbéry jako na továrních komínech a další postup by byl podobný jako u předešlých návrhů. Tohle zařízení ještě ani nedospělo do stádia malého zkušebního poloprovozu. Jako zdroj peněz si nezadá s hrnci na komínech,jen těch promývacích stanic bude potřeba mnohem víc, protože vzduch v komínech je víc než desetkrát bohatší na CO2.a proto by měly být promývací stanice dosti hustě rozmístěné na pevninách kontinentů. Tím by přinesla zařízení více zisku.

O návrzích na regulaci mořských proudů a mořského sorbování CO2 už pomlčím, to by bylo na dlouhé povídání, ale GI ani tady nezaostává. O ekonomické stránce, tedy o cenách za prováděná opatření ani tady se podrobněji nerozepisuje.

Protože se jedná vždy o řádově víc peněz, než kolik podniky pod deštníkem ETC a podobných institucí budou vydělávat na různých CO2 povolenkách, na uhlíkové dani a dalších akcích, pustila se ETC do aktivit GI. Pro argumentaci použila ETC ideové zdůvodnění ve smyslu: oteplení Země musíme zabránit za každou cenu, a to hned v počátku. To GI prý není schopno, a proto je ETC proti prvním, relativně malým pokusům.

ETC má svou zkušenost, že když se napumpují peníze do první akce, tak potom lze očekávat lavinový efekt a GI by shrabovaly stále víc peněz na pokusy ve velkém, tedy na zkušební poloprovozy. Při dobře řízených mediálních kampaních pak není síly, která by tento penězotok zastavila. Z naší zkušenosti s akcemi ETC a dalších víme, že tomu tak je.

Víme, že jak ETC, tak GI vycházejí z neplatných premis: 1. Oteplení Země je něco mimořádného a je škodlivé. 2. Je způsobeno zvýšenou produkcí skleníkových plynů člověkem. O tom všem podrobněji píše K. Drábek 18. října v Neviditelném psu (Kam se ztratil oxid uhličitý?). Proto naopak platí: Nepleťme se do sporů mezi ETC a GI. Nejde o potlačování vědecké činnosti ze strany ETC. Je proto škoda plýtvat literárními dovednostmi a metaforami z Půlnočního království, když jde o kšeft, který je ke všemu navíc založený na neplatných hypotézách a tvrzeních.

Autor je profesorem pedologie a půdní fyziky. Napsal spolu s profesorem D.R. Nielsenem knihu Facts About Global Warming, Catena, 2010, 227 stran.



Diskuse


B. Rybák
13:09
22.10.2011

P. Novák
20:54
20.10.2011

P. Skřivan
15:06
20.10.2011

P. Rada
17:22
20.10.2011

T. Blecha
19:59
20.10.2011

D. Seibt
22:34
20.10.2011

K. Tejkal
9:39
20.10.2011

P. Rada
11:06
20.10.2011

M. Vondráček
11:07
20.10.2011

F. Matousek
13:59
20.10.2011

P. Rada
17:00
20.10.2011

P. Novák
19:53
21.10.2011

P. Novák
20:58
20.10.2011

V. Mlich
8:28
20.10.2011

P. Rada
9:24
20.10.2011

P. Skřivan
15:15
20.10.2011

M. Šejna
9:25
20.10.2011

R. Langer
10:34
20.10.2011

P. Rada
10:53
20.10.2011

M. Šejna
10:55
20.10.2011

počet příspěvků: 20, poslední 22.10.2011 01:09









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.