„Na celém světě se podaří prodat jenom pět počítačů,“ tvrdil koncem čtyřicátých let zakladatel elektronického koncernu IBM Thomas Watson. Netrvalo dlouho a uvědomil si, jak hluboce se mýlil. Na druhé straně zase prognostiky, kteří se sešli v sedmdesátých letech v New Yorku na rokování o budoucnosti, vůbec nenapadlo, že svět brzy ovládnou osobní počítače, jaké dnes má ve vyspělých zemích na svém stole skoro každý školák.

Není proto divu, že po těchto zkušenostech jsou specialisté firmy IBM poněkud zdrženlivější a snaží se odhadovat vývoj pouze na nejbližší budoucnost. Nedávno zveřejnili své představy o vlivu elektroniky na život lidí v příštích pěti letech. Autoři zdůraznili, že se opírají o technologie, které právě vznikají ve firemních laboratořích.

Průběžné sledování stavu chronických pacientů

Miliony lidí, kteří trpí nejrůznějšími chronickými potížemi, jako například se srdcem, cukrovkou, játry, slinivkou a podobně, budou moci zjišťovat svůj zdravotní stav průběžně anebo v okamžicích potřeby. Budou k tomu mít doma či v zaměstnání potřebné miniaturní přístroje, případně si na delší dobu anebo trvale připnou na své tělo senzory k tomuto sledování. Pracovníci zdravotního střediska mohou své pacienty průběžně sledovat, takže lékaři jim budou moci poskytnout průběžnou preventivní péči bez ohledu na to, kde se ti lidé nacházejí.
Tyhle systémy nejsou ničím novým. Začaly se vyvíjet na počátku šedesátých let ke sledování zdravotního stavu kosmonautů a postupem času se rozšířily na jednotky intenzivní péče v nemocnicích. Miniaturizace elektroniky a její zlevňování nyní zpřístupní tyto možnosti každému člověku v jeho prostředí. To samozřejmě přispěje k podstatnému zlepšení zdravotního stavu obyvatelstva i k prodloužení lidského věku.

Člověk pod kontrolou mobilů

Nošení mobilních telefonů umožňuje jejich operátorům zjišťovat, kde se jejich majitelé právě nacházejí. Občas to využívá policie k pátrání po různých osobách, ať už nezvěstných anebo podezřelých z kriminálních deliktů.
IBM předpokládá, že během pěti let budou moci operátoři průběžně zjišťovat preference svých klientů a nabízet jim další služby. Budou třeba vědět, jestli se právě nacházejí v zaměstnání, ve školce u dětí, na schůzce či v kině – a podle toho přesměrují příchozí hovor do schránky, aby je nerušili. Američtí specialisté připomínají, že když se nejbližší pizzerie dozví o pozdním návratu svého zákazníka domů, může mu pomocí SMS nabídnout za zlevněnou cenu porci jeho oblíbeného druhu jídla.
Ovšem proti některým těmto vymoženostem se budou majitelé mobilů určitě bránit, o čemž se IBM nezmiňuje – kdo bude mít chuť ve dvě hodiny v noci na pizzu? Zřejmě vznikne podobné nebezpečí, jaké známe od počítačů, kdy nás zahlcují nezvané spamy. Nezbude nic jiného, než vytvářet proti nim obranné programy.
Na druhé straně však bude přirozené, že každý pacient si na svůj mobil připojí i aparaturu průběžně sledující jeho zdravotní stav. Ve zdravotním středisku tedy budou znát i místo jeho pobytu, takže v okamžiku nouze k němu vyjede bez dlouhého hledání záchranka.

Překládací automaty

Ve Spojených státech se zavádějí automaty pro nákup jízdenek – cestující vysloví stanici, kam chce jet, a dobu odjezdu vlaku a stroj požadavku porozumí a cestujícího obslouží. V některých městech existují telefonní informační služby, kde počítač odpoví hlasem na dotaz ohledně nejbližší čínské restaurace nebo policejní stanice či obchodu s elektronikou. Americká armáda používá malé přístroje pro překlad jednoduchých vět v Afghánistánu. Turisté si mohou koupit kapesní aparáty pro překlad menu v japonských restauracích do angličtiny. V některých amerických nemocnicích se zdravotníci pomocí obdobných zařízení dorozumívají se španělsky mluvicími pacienty. Ovšem vždycky je okruh otázek a odpovědí omezený – třeba v nemocnici se nelze dohadovat o nabídce pizzerie. Všechny tyhle možnosti jsou založeny na principech, které objevil před dvaceti lety při práci pro IBM profesor Frederick Jelinek, lingvista českého původu.
Nyní předpovídají šéfové výzkumných laboratoří IBM, že překlad v reálném čase se rozšíří i do mobilních telefonů, kapesních zařízení a aut. Rovněž počítají s tím, že „tyto služby proniknou do všech oblastí podnikání a zboří jazykové bariéry v globální ekonomice a sociální sféře“.
Nicméně objev, který by umožnil naprosto bezbřehou komunikaci, zatím nikdo neohlásil. To tedy znamená, že americká počítačová firma nejspíš využije dalších stupňů miniaturizace k rozšíření používaných slovníků. I to bude pokrok.

Trojrozměrný internet

Známe trojrozměrné fotografie i trojrozměrné biografy. Teď se k nim přidá i trojrozměrný internet. Výzkumníci IBM neuvádějí techniku, jakou se k němu dostanou, jenom obecně vypočítávají jeho výhody. Tato metoda má usnadnit nakupování v obchodech, umožnit nové přístupy ke vzdělání a naprosto změní způsob komunikace se členy rodiny, přáteli, kolegy, lékaři, učiteli, prostě s celým světem.
I když má tato technika nastoupit do pěti let, potrvá delší dobu, než se opravdu rozšíří. Vždyť bude vyžadovat nové kvalitnější počítače, vlastně zásadní obnovu všech těchto aparatur.

Úplně nový svět nanotechnologií

Nanotechnologie je založena na schopnosti vytvářet nové drobné struktury manipulací s jednotlivými atomy a molekulami. Vzniká tak zcela nové pojetí techniky, která přinese netušený pokrok ve všech oblastech lidské činnosti. Výzkumníci IBM jsou poněkud zdrženliví v předpovídání dopadů nanotechnologií. Připomínají, že všechny elektronické výrobky, jako počítače a mobily, ale i další, budou díky tomu menší, kvalitnější a lacinější. Tyto metody například pravděpodobně přispějí k filtrování vody – tedy jak ke zkvalitnění ochrany životního prostředí, tak k získávání pitné vody z mořské, což by mohlo vyřešit její celosvětový nedostatek.
O perspektivách nanotechnologií v medicíně se IBM z opatrnosti nezmiňuje, neboť s sebou přinášejí i určitá rizika. Ovšem stojí aspoň za připomenutí, protože nějaký náhlý průlom ve výzkumu je může vynést dopředu. Počítá se s využitím těchto přístupů k diagnostice i k léčbě některých chorob, proti nimž nám zatím chybí účinné prostředky. Je však třeba postupovat opatrně, protože některé nanočástice by mohly nekontrolovaně pronikat do lidského organismu a jenom obtížně by se z něho vylučovaly ven.
Musíme se proto spokojit s obecným konstatováním, že nanotechnologie přinesou převrat do našeho života podobně jako třeba objev rádia, antibiotik či atomu.

PROČ SE JEJICH PROROCTVÍ NETREFILA?

Velký britský fyzik William Thomson, pozdější lord Kelvin, na konci 19. století prohlásil, že věda už objasnila všechny základní otázky a teď bude jenom zpřesňovat podrobnosti. Čtvrt roku před startem prvního aeroplánu bratří Wrightů, v říjnu 1903, prorokoval slavný americký astronom Simon Newcomb, že člověk nikdy nevzlétne ve stroji těžším vzduchu. Několik málo let před rozbitím atomu tvrdil slovutný fyzik lord Rutherford, že se takový čin nikomu nepovede – odporuje prý přírodním zákonům. A takových kardinálních omylů najdeme v historii vědy mnohem víc.
Naproti tomu americký spisovatel sci-fi Isaac Asimov vymyslel zákony robotiky, jež přijal vědecký svět za vlastní. Jeho kolega Cleve Cartmille popsal ve své povídce půl roku před zkouškou první atomové bomby její existenci. A britský spisovatel Arthur C. Clarke na podzim 1945 předpověděl vypouštění spojových družic – ty se začaly zkoušet o dvě desetiletí později.
Z čeho pramení takové rozdíly?
Omyly vycházejí nejspíš z toho, že jejich autoři jsou v zajetí svého oboru, nevidí dál. Prozíravost druhých se opírá o jejich bohatou tvůrčí představivost, schopnost překračovat hranice jejich oborů.

Technika na půldruhého desetiletí

Dnes si objednávají předpovědi o dalším směřování vědy, techniky, ekonomiky a politiky mnohé vládní instituce. První začalo americké vojenské letectvo po skončení druhé světové války – chtělo vědět, jak by mohla vypadat válka příští.
V padesátých a šedesátých letech vznikla kvůli tomu ve Spojených státech řada prognostických institucí, kterým se říká „myšlenkové tanky“. Vytváření těchto zpráv se nakonec stalo módou i znakem prestiže. Dnes si je pořizují vědecké ústavy, univerzity, vlády, ministerstva, firmy z oblasti informatiky, genetiky, nových materiálů a moderní techniky, stejně jako redakce velkých časopisů, nakladatelství a nevládní organizace.
Jaká je jejich úspěšnost? Kvalitativně nové objevy a převraty se prakticky nedají předpovídat. Zato na vývoj techniky se dá víceméně spolehlivě dohlédnout na půldruhého desetiletí kupředu. Někteří vědci se pokoušejí odhadovat i budoucnost vzdálenější, především pak důsledky objevů, po kterých sami touží – ale riziko, že se nenaplní, je vysoké.

Řada scénářů východiskem

Po výhledech na budoucnost světa touží politici a vojáci. Ovšem tyhle prognózy jsou neobyčejně riskantní. Americká výzvědná služba CIA vydává pro nejvyšší washingtonské kruhy Národní zpravodajské odhady. Kritici jí vyčítají, že nedokázala předpovědět sovětskou invazi do Československa v létě 1968 ani pád sovětského impéria na sklonku roku 1989.
Pokud nemá tato služba informátora uvnitř cizí vládnoucí elity, pak nemůže takové mocenské zvraty předvídat – žádné vedlejší informace to neumožňují. V poslední době proto přešla CIA na prognózy, u kterých uvádí řadu možných scénářů.
Jsou to zamyšlení nad globalizací, ekonomikou, demografií, využitím vědy a možnými konflikty. Vládní i nevládní experti, kteří je sestavují, však varují, že mnohé klíčové události nedovedou předvídat – například další ropnou krizi, vývoj na Středním východě, vztahy mezi Čínou a Ruskem, důsledky raketového vyzbrojování severní Koreje a Íránu. Nicméně snaží se odhadovat vývoj demografický, aplikace výzkumů v oblasti biotechnologií, nanotechniky, informatiky a dalších oborů – rovněž jejich vliv na zlepšení kvality života ve vyspělých státech.
I další vlády si objednávají u svých specialistů výhledy. Nicméně tak ucelené pohledy, jaké přicházejí ze Spojených států, nemohou získat. Důvod je prostý – USA jsou tahounem světové vědy a techniky, proto mohou jejich experti sbírat smetanu vědomostí z těch skutečně nejvýznačnějších pramenů. A to platí i pro prognózu elektroniky od IBM na nejbližší období.

MfD, 10.3.2007

Se svolením autora převzato z www.karelpacner.cz