19.11.2017 | Svátek má Alžběta


VĚDA: Hon na oranžovou petúnii

10.6.2017

Kdyby psal Karel Čapek Povídky z jedné kapsy dnes, možná by jeden z jeho příběhů nepojednával o modré chryzantémě, ale nesl by název Oranžová petúnie. Vyprávěl by o květině, která se ze dne na den stala pronásledovaným vetřelcem, přestože si předtím po dlouhé roky získávala srdce milovníků flóry.

oranzova petunie

Klíčová zápletka příběhu o oranžové petúnii odstartovala před dvěma roky na hlavním nádraží v Helsinkách, když tu biologovi Teemuovi Teerimu padly do oka truhlíky přetékající oranžovou záplavou květů. Teeri si vzpomněl, že velmi podobné petúnie viděl už v roce 1987 v časopise Nature na fotografii doprovázející studii německých genových inženýrů. Tým pod vedením Heinze Saedlera z Institutu Maxe Plancka v Kolíně nad Rýnem tehdy přenesl do dědičné informace petúnií gen A1 z kukuřice a zajistil tak rostlinám produkci pigmentu pelargonidinu. Květy získaly sytě cihlovou barvu, jakou se do té doby nemohla pyšnit žádná jiná petúnie.

Teď vidí Teeri stejně oranžové květy v truhlících na nádraží. Dobře ví, že vy užívání každého konkrétního organismu s dědičnou informací upravenou metodami genového inženýrství musí povolit Evropská komise a ta nikdy nedala oranžovým petúniím zelenou. Geneticky modifikované petúnie tak stojí ve všech zemích Evropské unie mimo zákon. Že by zákaz někdo obešel?

„Prozradil jsem příliš mnoho“

Teeri utrhne z jedné oranžově kvetoucí rostliny list a odnese si ho do laboratoře. Tam z něj izoluje dědičnou informaci a tu podrobí analýzám. Výsledek je jednoznačný. Květina z helsinského nádraží je potomkem petúnií z laboratoře Heinze Saedlera a barvu jejím květům dodává gen kukuřice. Teemu Teeri váhá. Co s touto informací podnikne?

Pak si vzpomene, že jeden z jeho bývalých studentů nyní pracuje ve Výboru pro genové technologie. Tento úřad dohlíží ve Finsku na dodržování předpisů, jimiž se nakládání s geneticky modifikovanými organismy (GMO) v zemích Evropské unie řídí. Objev z nádraží mu ohlásí a dodnes toho trpce lituje.

„Prozradil jsem příliš mnoho,“ stěžuje si Teeri v rozhovoru pro vědecký týdeník Nature. „Měl jsem jim položit hypotetickou otázku, co by se stalo, kdyby příslušné úřady odhalily výskyt geneticky modifikované petúnie.“

Pěstují se už desetiletí

Jakmile se úřady ubezpečí, že za barvou květin z helsinského nádraží stojí skutečně gen přenesený genovými inženýry, vypukne v zemi tisíců jezer hon na všechny podobně zbarvené petúnie. Na konci dubna vydává finský úřad pro bezpečnost potravin Evira nekompromisní stanovisko. Osm odrůd oranžových petúnií vděčí za svou barvu genetické modifikaci a musí být neprodleně staženy z trhu. Producenti a prodejci petúnií sčítají škody. Některé sazenice se prodávají za pět eur a pro zákazníky jsou jich připravené tisíce a tisíce.

Na základě upozornění z Finska vyrážejí do terénu inspektoři v dalších členských zemích Evropské unie. Propuká hon na oranžové petúnie. Poplach přeletí Atlantik a od 2. května kontroluje trh s petúniemi také inspekce amerického ministerstva zemědělství. Během tří týdnů odhalí celkem deset odrůd oranžových geneticky modifikovaných petúnií. Nikdo zatím nemá ani rámcovou představu, kolik nepovolených petúnií v Americe av Evropě roste.

Papírový problém

Jak zdůrazňují americké i evropské úřady, geneticky modifikovaná petúnie nepředstavuje žádné riziko ani pro lidi, ani pro přírodu. Jsou to jednoleté rostliny, které vzklíčí, vykvetou a vyprodukují semena během jediné vegetační sezony. Pak uhynou. Tvrdší zimu nepřežijí ani semena petúnií.

V kauze oranžových petúnií jde v zásadě o „papírový problém“. Pro pěstování rostlin s tímto typem úpravy dědičné informace je jak v USA, tak v EU nutné zvláštní povolení. Na evropském trhu ho už získaly například geneticky modifikované modré karafiáty Moonberry, které se smějí vozit do zemí EU jen jako řezané květiny. Jejích pěstování v EU povoleno není. Oranžovým petúniím klíčová povolení chybí, a jsou proto na území EU a USA ilegálně. Pěstitelům a prodejcům hrozí citelné pokuty. Ty mohou v České republice vyšplhat až na pět milionů korun. Americké ministerstvo zemědělství však oznámilo, že sice nesleví z likvidace oranžových petúnií, ale pokuty zřejmě udělovat nebude.

Není to poprvé, co se v zemích Evropské unie včetně České republiky objevily ilegálně držené geneticky modifikované organismy. V roce 2007 odhalila Česká inspekce životního prostředí tisíce akvarijních rybek dánií pruhovaných, které díky zásahu genových inženýrů červeně svítily. Akvaristé je v rozporu se zákonem dovezli přes Spojené státy ze Singapuru, Ruska a Kuby. O čtyři roky později se mezi milovníky laboratorních potkanů objevila geneticky modifikovaná zvířata, kterým tkáně svítily zeleně. Jejich původ se nepodařilo vypátrat. Jak rybky, tak potkani byli zlikvidováni a tím byla naplněna litera zákona. V případě oranžových petúnií dosáhl legislativní karambol mnohem větších, přímo kontinentálních rozměrů.

Nejasná budoucnost

Do budoucna budou obdobná odhalení podstatně komplikovanější. Genoví inženýři nyní používají k modifikacím rostlin i zvířat postupy, které v řadě případů mění dědičnou informaci do stavu k nerozeznání podobnému výsledkům klasického šlechtění nebo věrně imitují spontánně vznikající mutace. Laboratorní analýzy neodliší tyto modifikované organismy od organismů vděčících za své vlastnosti naprosto přirozeným procesům. V USA je už proto nepovažují za geneticky modifikované. Jako první získal tento status „neGMO“ žampion, kterému uměle navozená mutace brání v nežádoucím hnědnutí.

Evropská unie zatím v této otázce s definitivní platností nerozhodla a u lucemburského Soudního dvora Evropské unie leží žaloba francouzských nevládních organizací a odborů, aby přísné regulaci zákona o geneticky modifikovaných organismech podléhaly nejen organismy s dědičnou informací upravenou novými „přírodními“ metodami, ale také organismy získané některými staršími postupy, které zatím do kategorie GMO nespadaly. Pokud by lucemburský soud žalobě vyhověl, proměnily by se na papíře ze dne na den v geneticky modifikované organismy třeba i některé odrůdy ječmene pěstované na našich polích pro sladovnictví, které byly vytvořeny ozařováním semen rentgenem.

Jak se geneticky modifikované petúnie do zahradnických obchodů na dvou kontinentech vůbec dostaly? Finsko sice upozornilo na jejich výskyt jako první, ale zdrojem šíření zcela určitě není. Do této země byly sazenice a semena dovezeny z Nizozemska, Dánska a Německa. Těm je dodaly firmy působící ve Španělsku, konkrétně na Kanárských ostrovech. Vyšetřování zatím potvrzuje, že pěstitelé ani obchodníci netušili, čemu rostliny vděčí za svou barvu.

V Evropě zřejmě sahají počátky ilegálního pěstování oranžových petúnií až do roku 1990, kdy bylo na 30 000 květin zrozených v Saedlerově laboratoři vysazeno v rámci testování na pole. Německo si tím odbylo premiéru v pěstování geneticky modifikovaných rostlin pod otevřeným nebem mimo laboratoře či skleníky.

„Na testech prvních geneticky modifikovaných petúnií se podílelo hned několik šlechtitelských firem. Ty tehdy přímo hořely nadšením. Od té doby se ale situace změnila. Nikdo nechce být s genetickými modifikacemi spojován, nebo se k nim staví velmi rezervovaně. Proto ty firmy všechny rostliny a jejich semena zlikvidovaly,“ tvrdí Thijs Simons z nizozemské asociace Plantum, sdružující šlechtitele, pěstitele a distributory rostlin.

„Možná to neudělaly dost důkladně,“ připouští Raimund Schnecking z německé šlechtitelské firmy Volmary.

Uprchlíci i z pokusných polí

Americká historie oranžových petúnií začíná v roce 1995, kdy získala nizozemská společnost Zaadunie od amerických úřadů povolení otestovat novou odrůdu cihlově oranžové petúnie v polním pokusu na Floridě. I když firma nikdy nepožádala v USA o povolení k volnému prodeji, některé rostliny z pokusu zřejmě na trh proklouzly.

„Zdá se, že americké firmy s nimi obchodují už bezmála deset let,“ říká Michael Firko z inspekce amerického ministerstva zemědělství.

Pátrání po původu oranžových petúnií komplikuje i běžná praxe šlechtitelských firem, které si často pořídí novinku svých konkurentů a tu pak použijí pro vyšlechtění vlastní nové odrůdy. Nikoho z nich přitom zřejmě nenapadlo zjišťovat v dědičné informaci oranžových petúnií přítomnost genetické modifikace. To se nyní zcela jistě od základu změní.

„Šlechtitelé si začnou dávat na geneticky modifikované rostliny mnohem větší pozor,“ tvrdí například Craig Regelbrugge ze zahradnické asociace AmericanHort.

Vyšetřování stále ještě není u konce a probíhá i v České republice. I zběžný pohled do katalogů zahradnických obchodů však už nyní dokazuje, že se u nás geneticky modifikované oranžové petúnie prodávají a pěstují. Celkem se jich po světě nabízejí možná i tři desítky odrůd.

Autor je biolog, profesor České zemědělské univerzity, působí ve Výzkumném ústavu živočišné výroby v Praze

LN, 3.6.2017



Diskuse


J. Schwarz
21:59
11.6.2017

P. Mach
20:33
11.6.2017

J. Anděl
9:36
10.6.2017

P. Rada
0:23
11.6.2017

J. Anděl
0:46
11.6.2017

P. Rada
11:17
11.6.2017

J. Anděl
0:49
11.6.2017

L. Novák 475
8:40
11.6.2017

P. Rada
12:06
11.6.2017

P. Rada
12:02
11.6.2017

J. Anděl
13:55
11.6.2017

P. Rada
15:16
11.6.2017

J. Anděl
15:27
11.6.2017

P. Rada
19:02
11.6.2017

J. Anděl
20:03
11.6.2017

J. Anděl
13:57
11.6.2017

P. Rada
14:58
11.6.2017

J. Anděl
15:20
11.6.2017

J. Anděl
15:32
11.6.2017

J. Lukavsky
7:34
10.6.2017

M. Drašner
8:30
10.6.2017

J. Anděl
9:44
10.6.2017

J. Anděl
10:02
10.6.2017

J. Anděl
9:55
10.6.2017

počet příspěvků: 32, poslední 11.6.2017 09:59









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.