30.9.2016 | Svátek má Jeroným, Ráchel






VĚDA: Geneticky modifikované potraviny ve sněmovně

30.4.2014

Ty GMO asi přitahuje nějaké skryté zlo. Jak jinak vysvětlit, že posledně jsem o nich přednášel v zámeckém sále v Bytči, v němž v roce 1611 soudili hraběnku Erzebet Bathory – a nyní v zasedačce branného výboru Poslanecké sněmovny, v níž byla před pár lety prvně přednesena tzv. Kubicova zpráva?

Nikoliv, stateční čeští poslanci se ještě nerozhodli postavit evropským skeptikům a sami na sobě ověřit zdravotní rizika stejků připravovaných na geneticky modifikovaném oleji (viz Radek John chce smažit řízek na pořádném oleji. Vytáhl do boje proti genetickým modifikacím). Oceňme však alespoň osobní iniciativu paní poslankyně Olgy Havlové (ANO), která v kontextu se svojí funkcí místopředsedkyně zemědělského výboru svolala na pátek 25. dubna na toto místo seminář/veřejnou rozpravu na téma "GM potraviny do Evropy – ano/ne". Průběh moderoval, nutno přiznat, že profesionálně a pozorně, výše zmíněný Mgr. Radek John. Úvodní slovo měli my tři "panelisté" – paní Mgr. Margit Slimáková, mediálně známá specialistka přes "zdravou výživu" a pánové Mgr. Tomáš Moravec, vědecký pracovník z Ústavu experimentální botaniky AV ČR, v.v.i., základní profesí virolog, ale nyní již dlouhodobě specialista přes "molekulární farmářství" a profesor Opatrný z University Karlovy v Praze. Proč právě tento výběr řečníků , k nimž měla ještě patřit Ing. Perla Kuchtová z ČZU Praha? Netuším, zřejmé bylo jen přání vytvořit názorovou polaritu – dvě puncované odpůrkyně GM plodin, dva jejich zastánci.Seminář neměl žádné dlouhé přípravné období, byl svolán ad hoc. Neměl také nijak rozsáhlou publicitu, organizátoři i panelisté prostě narychlo obeslali své známé. K nelibosti těch, k nimž se pozvánka včas nedostala.

Jednání se přesto nakonec účastnily a spolu navzájem diskutovaly bezmála tři desítky zájemců složené jednak z odborné veřejnosti, jednak ze zástupců státní správy (zejm. Ministerstva zemědělství a Ministerstva životního prostředí), kteří mají GMO v popisu práce.

Presentace Mgr. Slimákové očekávaně navodila striktně GMO-odmítavý pohled. Byly vypočteny všechny nectnosti GM plodin, od těch ekologických po společenské, resp. politické. Takže jsme vyslechli nezbytné odkazy na sobeckou a ziskuchtivou roli nadnárodních monopolů, na tušená či očekávaná zdravotní rizika GM potravin, na nebezpečnost pesticidů (od glyfosátu po DDT), na rizika monokultur (které ovšem naprosto nejsou typické jen pro GM plodiny) atd. A opakované poukazování na to, že "vědci" tyto výtky zatvrzele odmítají, kdežto "alternativci" vidí zmíněné hrozby doslova na každém kroku. Pro ilustraci celkové dikce příspěvku cituji, se souhlasem autorky, výňatek z naší následné korespondence:

"Bádejte v laboratořích i zkoušejte na pokusných polích. Ale ven, pro masivní použití vypouštějte, až budeme vědět mnohem více,budeme mít větší jistotu minima rizik, tj. např. u GM plodin se potvrdí, že neohrožují střevní mikroflóru a skutečně nestojí za zvyšujícím se počtem reakcí na lepek anebo, že víme, jak jistěji zabránit jejich šíření do volné přírody, tak aby nedošlo k poškozování biofarmám, ke kterému dnes v USA dochází, anebo, že po více letech nedochází k růstu superplevelů a nesnižuje se úroda, anebo, že je skutečně dlouhodobě ziskovější pro všechny, nejen výrobce,jako třeba i u DDT, kdyby před jeho masivním rozšířením došlo k takovému detailnějšímu zkoumání a nedali jsme jen na nadšení výrobce o jeho neškodnosti jsme zde neměli černo-bílou situaci- masivní rozšíření a pak naprostý zákaz, ale mohl se rozumně a odůvodněně bezpečně používat dodnes…..

Klobouk dolů před takovou argumentací – je totiž tak vyváženou směsí dílčích pravd a "naprostých, odborně zcela nepodložených bludů" , že k jejímu podrobnému oponování by bylo třeba několika hodin, či textu na deset stránek. Případně absolvování aspoň některých přednášek U3V na naší fakultě. Surfování jen po webových stránkách různých alternativních institucí k tomu opravdu nestačí.

Oficiální věda má totiž bohužel/naštěstí svá pravidla a nároky. Nemá-li experiment, ať ten laboratorní nebo polní, svoje srovnatelné a statisticky hodnotitelné varianty, včetně kontrol, jsou pro ni jeho výsledky bezcenné. A veškeré diskuse vedené ve smyslu "tohle zjistili alternativní posuzovatelé, ale neměli dostatečnou finanční či pracovní kapacitu na požadovaný rozsah pokusů" mají pak nulovou vypovídací hodnotu. Vyberu jen jediný příklad, stále omílaný: Co je to podle paní Mgr. Slimákové onen "superplevel"? Plevel, jejž nelze vyhubit žádným známým herbicidem? Nebo prostě plevel, jenž třebas k onomu Roundupu postupně získal odolnost – a je pak nutné jej likvidovat něčím jiným? Ale to je přece dávno známá biologická zákonitost spontánní mutageneze a selekce, kterou "herbicidologové" znají od doby prvního použití prvních herbicidů… A tak dále a tak podobně

Vědecký závěr nemůže vyznít jinak, než "nikdy nikde na světě nebyla dosud průkazně zjištěna zdravotní újma konzumentů GM potravin". A průkaz jejich naprosté, stoprocentní bezpečnosti? Jak správně konstatoval Tomáš Moravec "stoprocentní bezpečnost nelze prokázat vlastně nikdy, nikde, u ničeho".

Presentace vyvolala rozsáhlou diskusi a velmi rychle také odhalila názorové rozložení publika. Nutno říci, že odpůrci GM technologií byli tentokrát ve značné menšině. A body ztráceli i svojí evidentně velmi povrchní argumentací opakující známá klišé typu "rizika pěstování GM plodin, požívání GM potravin či používání GM krmiv nejsou dostatečně dlouho ověřována". Což byla samozřejmě voda na mlýn ať již zástupkyním Ministerstva zemědělství či Ministerstva životního prostředí nebo např. paní doc. Ovesné, dlouhodobě reprezentující tento stát nejen v samotné EFSA (Evropský úřad pro bezpečnost potravin), ale také na různých relevantních odborných akcích. Až neuvěřitelná neinformovanost a minimální orientace v odborných základech celé GMO problematiky či ve způsobu, jak vyhledávat objektivnější data – takový byl nejen můj celkový dojem z vystoupení těch několika málo přítomných GMO pochybovačů.

Co říci na obavy z toho, že neinformovaný konzument, jenž nečte upozornění "vyrobeno z GM rostlin", si připraví řízek na takovém sójovém či řepkovém oleji a zdravotně si tím uškodí? Jak moderátorovi přesvědčivě vysvětlit, že po onom "nebezpečném antiroundupovém genu" či díky jemu vzniklých bílkovinách už v surovém, natož čištěném oleji není ani stopa?

A jak se vyrovnat s argumentací, že je málem národní ostudou, když "v pohledu na nebezpečnost GM plodin, produktů, potažmo tedy potravin jsme v rámci evropského společenství v naprosté menšině?" Jak pravil Mgr. Radek John, zůstáváme tak "malým českým kotcem" ve spolku se zeměmi typu Portugalska nebo Španělska či Rumunska. A riskujeme, že od nás pomalu žádný evropský stát naše potraviny nekoupí z obavy před jejich GM zamořením …

Odvětil jsem, že v tom malém kotci vyrostli takoví jedinci jako Johan Gregor Mendel, zakladatel (nejen) rostlinné genetiky, v níž GM plodiny tvoří jednu z moderních kapitol. Připomněl jsem, že v blízké době budeme u nás na fakultě odhalovat pomník k výročí narození Julia Sachse, jinak žáka Jana Evangelisty Purkyně. Pedagoga Karlo-Ferdinandovy pražské univerzity a zakladatele světového oboru fyziologie rostlin. A konstatoval jsem, že ten malý kotec se v kontextu přírodních věd, včetně moderních rostlinných biotechnologií, nadále těší vysoké odborné reputaci. A přispívá významně k tomu, že navzdory těmto bruselským šarádám jsou mezi rozumně uvažující českou zemědělskou veřejností GM plodiny přijímány jako technologie přínosná praxi, přírodě i spotřebiteli. Jen by mu měli dopřát sluchu i naši vlastní poslanci.

Ve světě ve vztahu ke GM plodinám pokračuje evidentní "tání". Pokud by se ČR měla opravdu přiřadit ke společenství evropských států sobecky hájících svá "GMO moratoria", stane se nejen zmiňovaným "kotcem", ale přímo skanzenem. Neboť odhad budoucích rizik se nemůže soustředit jen na obavy z přijetí určitých technologií, ale také na ztráty až kolapsy vyvolané nedoceněním jejich zásadního přínosu. Vymlouvat se poté na nedostatečnou informovanost je čirý alibismus – stačilo by třebas jen zajistit ve státních sdělovacích prostředcích srovnatelný prostor pro názorové platformy obou stran.

Na paní poslankyni Havlovou jsem se obrátil s dotazem, má-li ona či jí blízký poslanecký tým zemědělského výboru představu o tom, jak se ke GM technologiím staví naši "konvenční zemědělci, ti menší i ti velcí." Neznala odpověď. Osobně si troufám odhadovat, že nejméně tak 70-80 % z nich kladně. Jenže realita jim věru nakloněna není. Když totiž dám slovo Ing.Bc. Zuzaně Stratilové z odboru bezpečnosti potravin MZe, konstatuje mj.: "Naši zemědělci nevnímají GMO jako hrozbu, oni jsou naopak od politiků docela o nových šlechtitelských metodách informováni. Jsou ale tlačeni trhem, který jim nedává příliš prostor na zvolení si metody pěstování. Např. rakouští odběratelé požadují deklaraci, že zvířata nebyla krmena GM krmivy, také odbyt na českém trhu je s označenými krmivy jako GMO problematický a jelikož konkurence je vysoká, tak raději rozumný farmář zvolí cestu nejmenšího odporu a GM rostlinám se vyhne nebo si GM krmiva zkrmí v rámci své farmy anebo přejde na ekologické zemědělství, kde má zajištěny dotace, a své bioprodukty prodá za vyšší cenu. Marketing - bioprodukty = zdravá strava - už pustil kořeny u českých spotřebitelů, což dokládá zvýšení odběru těchto produktů každým rokem, zatímco GMO má stále nálepku GMO = Frankenstein food. Že je pravda úplně někde jinde, se nám daří objasňovat jen pomalu."

Netuším, jakou formou organizátoři semináře využijí informace na něm presentované. Byl pořízen jeho celkový audio i video záznam, snad bude následovat nějaké pokračování. Možná ten zájem byl jen okamžitý, vázaný na blížící se volby do Evropského parlamentu, pro něž jsou GM potraviny mediálně atraktivním tématem. Soudě z nedávných průzkumů, má Hnutí ANO paní poslankyně Havlové v této chvíli vysokou přízeň potenciálních voličů, naopak VV, jichž je Mgr. John lídrem, se pohybuje někde kol 2,5 %. Uvidíme tedy. Přinejmenším na moderátora semináře však naše snaha o rehabilitaci GM v jeho očích nijak nezapůsobila – viz Radek John: GMO jako DDT? Omyl může způsobit katastrofu. Inu, "otočit se na čtyráku" v rozběhnuté předvolební kampani by byl holý nesmysl.

Závěrem bych připomněl jeden názor, v němž jsme se s paní Mgr. Slimákovou přece jen zcela shodli. Dle jejích slov (necituji asi přesně) jsou "obrovské finanční prostředky směrované na vytváření nových typů GM plodin penězi zcela vyhozenými. Máme přece dost přirozených a spolehlivě zdravých potravin, zejména různých zelenin. Dotujme jimi jejich pěstování a světu pomůžeme, bez rizik a spolehlivě." Dotázal jsem se, zda těmi zdravými potravinami myslí jen "puncované" biopotraviny nebo také výpěstky konvenčních, leč k přírodě ohleduplných farmářů. "Ale samozřejmě ano," zněla odpověď.

Tedy navrhuji poslancům: když už váháte se svým názorem na míru uplatnění GM plodin v českém zemědělství, bojujte aspoň za odstranění extradotací pro bio-produkci založenou na biologicky nesmyslných mantrách "žádná umělá hnojiva, žádné pesticidy, žádné GM plodiny". A věnujte potom tyto ušetřené prostředky všem tuzemským farmářům - na rozvoj produkce těch opravdu, nejen ideologicky, zdravých potravin.

Převzato z blogu Opatrny.bigbloger.lidovky.cz se souhlasem autora



Diskuse


Z. Opatrný
16:14
2.5.2014

K. Frauknecht
9:58
30.4.2014

počet příspěvků: 3, poslední 2.5.2014 04:14









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.