27.6.2017 | Svátek má Ladislav


VĚDA: Editovaným škrobem proti cukrovce i rakovině

15.3.2017

Jak nás kdysi učili ve škole, je škrob tvořen zejména dvěma základními polysacharidy, tedy velkými molekulami poskládanými z jednoduchých cukrů: amylózou a amylopektinem. V různých škrobech je jejich poměr různý. U toho obvyklého bramborového asi 1:5. Mezi sebou se liší zejména typem větvení oné makromolekuly, označovaným jako alfa 1-6 nebo alfa 1-4. Amylóza má poměrně málo oněch 1-6 vazeb a také menší stupeň polymerizace, amylopektin naopak.

Praktické uplatnění – potravinářské či technické - mají různé škroby různé.A tak se jak šlechtitelé, tak genoví inženýři, snaží připravovat plodiny či odrůdy jemu na míru.

Před více jak deseti lety se i čeští čtenáři mohli potkat s „kauzou Amflora“. Tedy vysoce amylopektinového geneticky modifikovaného bramboru, vyšlechtěného firmou BASF. V jeho hlízách byl poměr amylóza:amylopektin až 2:98. Nebyly určen k jídlu či ke zkrmování, leč coby producent technického amylopektinu. Tedy k užití ve výrobě lepidel, mazadel, složek různých typů malty,k výrobě papíru – či k výrobě přírodně degradovatelných obalů. Přinejmenším v tom posledně uvedeném případě by měla být Amfora vítána všemi „ekologicky uvažujícími“ subjekty . Nebyla, naopak, byla přece GM, obsahovala totiž „cizí antisense RNA“, která blokovala tvorbu enzymu GBSS, nutného k syntéze amylózy. Takže mluvčí Greenpeace či Friends of Earth promptně dali najevo, že jej „do Evropy“ nepustí.

Poměrně překvapivě však bylo jeho pěstování povoleno v ČR. Leč následoval vcelku rychlý konec podnikání, a to z důvodů ekonomických. Pokud se nemýlím, na vině byl „výrobní odpad“. Běžné škrobárny jej dále prodávají ke zkrmování, u Amflory se směl leda kompostovat. Co kdyby se domácímu zvířectvu slepily tlamy či zamaltoval zažívací trakt, že... Anebo si Amfloru někdo nasyslil přímo z pole a snědl k večeři. Povinné studie s potkany krmenými Amflorou sice žádná průkazná rizika nepotvrdily, leč to víte. Není nad předběžnou opatrnost.

Ale vraťme se k amylóze – a jejímu využití potravinovému . Při tepelné přípravě jídel se amylóza rychleji a snadněji štěpí, po opětovném ochlazení rychle tvoří komplexy v zažívacím traktu hůře stravitelné. Amylopektin naopak. Vysoce amylozové potraviny jsou tak často označovány jako produkty obsahující velké množství tzv. rezistentního škrobu – RS. Ten se při průchodu naším zažívacím traktem údajně málo vstřebává v samotném žaludku či tenkém střevě a postupuje hlavně dál do střeva tlustého.

Dle současných lékařských názorů přispívá dieta založená na požívání „cereálií“ s vysokým obsahem RS škrobu ke zlepšení lidského zdraví a snížení výskytu neinfekčních chronických nemocí, jako jsou diabetes, koronární srdeční poruchy a také rakovina tlustého střeva či konečníku. V každém případě výrazně snižuje glykemický index, výskyt diabetes typu II, podporuje obsah nízkomolekulárních mastných kyselin v tlustém střevě a vytváří tak přímo welfare pro tamní mikrofloru i střevní tkáně.

Tohle vše se aspoň tvrdí v úvodu publikace Sun et al. : Generation of high-amylose rice through CRISPR/Cas8 – mediated targeted mutagenesis in starch branching enzymes ve Frontiers in Plant Science 8: 298 z února 2017

A současně konstatuje, že pro takové vysoce amylázové diety má zatím lidstvo málo vhodných surovin. A to jak ve světě kukuřičně – pšenicovém, tak v tom rýžovém.

Klasické šlechtění se v tomto kontextu jeví jako pomalé a málo účinné. O handicapu GM plodin jsme si již opakovaně řekli. Takže co na tom, že již před šesti lety jeden dánský výzkumný tým publikoval sdělení o ječmeni, jehož škrob byl tvořen pouze amylózou . A obsahoval až 65 % toho „rezistentního“ (viz zde).

A z tohoto důvodu sáhl dotyčný tým po současné lákavé technologii genové editace, tedy cílené mutageneze. (Ano, už jsme zase u onoho „krisprování“.) Cílem byly tentokrát některé klíčové enzymy tvorby amylózy v endospermu rýžových zrnek. Zejména pak těch „větvících“, Starch Branching Enzymes (SBE).

Podle údajů genobanky IRRI (International Rice Research Institute, působící hlavně na Filipinách, už jsme jej několikrát zmiňovali zejména v souvislosti s kauzou Zlaté rýže a ekoterorismem) různý v různých genotypech rýže, od té „divoké“ po kulturní. Kolísá v rozmezí 0-30 %. Praxe samozřejmě vyžaduje dosáhnout potřebného maxima u konkrétní odrůdy, vykazující i řadu dalších užitečných znaků – od špičkového výnosu, přes kuchařsko-pekařskou kvalitu až po odolnost k chorobám či klimaprůšvihům současného světa či teritoria.

Nebuďme ale hned neskromní. Zmíněný tým složený z jedenácti odborníků (devět z Číny, jeden ze známého belgického šlechtitelského centra v Gembloux, jeden z kalifornské univerzity v La Jolla/ San Diego) mohl hrdě oznámit, že poprvé na světě touto technikou získal z divoké rýže, neobsahující téměř žádný RS škrob sérii mutantů s jeho výrazně zvýšeným obsahem. Mutanti v To generaci předali tuto vlastnost, pěkně podle Mendelovo zákonů, do generace další, T1. Pozměněný SBEIIb enzym zapracoval a dotyčná mutantní linie tak vytváří až 25 % amylózy a tím pádem i 9,8 % RS škrobu.

Takže tu máme docela slušnou naději na vznik nové generace potravin, nejen výživných, ale také účinně posilujících naše zdraví. Jak moc budeme vůči nim „předběžně opatrní“?



Vyfoťte, vystavte, prodejte
Vyfoťte, vystavte, prodejte

Prodávejte jednoduše přes mobilní aplikaci Bazar eMimino.cz.

Diskuse


P. Selinger
10:40
15.3.2017

P. Rada
11:22
15.3.2017

A. Alda
12:25
15.3.2017

P. Rada
12:59
15.3.2017

A. Alda
14:37
15.3.2017

A. Alda
10:20
15.3.2017

P. Boublíková
5:53
15.3.2017

A. Alda
10:21
15.3.2017

J. Jurax
23:38
15.3.2017

P. Rada
1:22
15.3.2017

J. Lepka
10:40
15.3.2017

P. Rada
11:01
15.3.2017

počet příspěvků: 13, poslední 15.3.2017 11:38









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.