22.2.2019 | Svátek má Petr


VĚDA: Drtivý dopad

30.6.2008

Právě před sto lety, 30. června 1908, došlo nad sibiřskou tajgou k události, která později ovlivnila nejen spisovatele různé literatury (namátkou Erich von Däniken, Ludvík Souček). Nad Sibiří se objevil velmi jasně svítící objekt, jehož pohyb skončil mohutnou explozí. Následná rázová vlna zcela zdevastovala tajgu o rozloze srovnatelnou se středočeským krajem a asijské seismografy zaznamenaly zemětřesení o síle až pátého stupně. Jev vstoupil do historie pod názvem Tunguzský meteorit. Krom seriozních názorů na příčinu exploze nad Sibiří se objevily i velmi spekulativní názory (právě již zmíněných autorů), že se nemuselo jednat o přírodní těleso, ale že nejspíš explodoval jaderný reaktor kosmické lodi mimozemšťanů.

Dnešní modely celé události naznačují, že se nejspíše jednalo o těleso o rozměrech přibližně kolem 65 metrů, kterou vstoupilo vysokou rychlostí do zemské atmosféry z meziplanetárního prostoru, pravděpodobně těleso nekompaktní, s nízkou soudržností, které pak nevydrželo při průletu atmosférou různé typy namáhání a došlo k jeho fragmentaci. Zda některé z fragmentů nakonec na zemský povrch dopadly či nikoliv, to prozatím nikdo s rozumnou mírou jistoty neumí říct. Je z toho však patrné, jak mocnou ochranou i před relativně velkými tělesy naše atmosféra je, důsledky dopadu celého tělesa na povrch planety by zcela určitě byly horší.

Srážka s tělesem rozměru Tunguzky působí škody lokálního charakteru, i když určité globální ovlivnění existuje také, ale o něm bude řeč později. Je samozřejmě rozdíl, zda taková událost nastane na sibiřskou tajgou nebo řekněme nad Londýnem - takové město by v podstatě bylo vygumováno z mapy. Jenže vesmírná tělesa si místo srážky nevybírají, všechna místa na Zemi mají stejnou pravděpodobnost takové srážky a zlomyslná tělesa, která se schválně trefují na největší světová velkoměsta, existují jen v hloupých amerických filmech. Podle jednoho takového filmu je i název tohoto článku. Jenže naprostá většina povrchu planety je z hlediska hustoty lidského osídlení v zásadě pustá, husté osídlení je jen v pobřežních pásech jednotlivých světadílů, pouze Evropa je kromě severní Skandinávie celá osídlená hustě, ale zase je to tak malý světadíl, že je to poměrně malý terč. Samozřejmě, v případě impaktu většího tělesa o velikosti jednotek kilometrů už jsou pak vždy důsledky globální a je v zásadě jedno, nad které místo na povrchu Země si to ono dané těleso zamíří.

Ovšem i relativně malá tělesa jako byla třeba i Tunguzka i přes lokální charakter škod mají i své globální důsledky, byť nejsou nijak zásadního charakteru. Po explozi Tunguzského meteoritu byla atmosféra Země dlouhodobě zaprášená, noci byly poměrně světlé, na celém světě byly pozorovatelné různobarevné západy Slunce, byl tu však i dopad na globální teplotu, kdy nastalo asi dvouleté ochlazení z důvodu rozptylu světla na prachu v atmosféře. Z tohoto hlediska lze dopady vesmírných těles zařadit mezi klimatotvorný jev, ovšem klimatologové tyto jevy spolu s dalšími astronomickými či geologickými jevy ve svých matematických modelech nemají zahrnuty. Má to samozřejmě své důvody - některé astronomické (impakty) a geologické jevy (vulkanická činnost) jsou náhodného charakteru a bylo by možné je zařadit jako parametr matematického modelu pouze jako velmi dlouhodobý statistický vliv zastoupený nějakým dlouhodobým průměrem, přičemž krátkodobé odchylky od dlouhodobého průměru by byly velmi značné - dlouhou dobu se nemusí dít nic a pak přijde katastrofa. U jiných vlivů, jako třeba sluneční aktivita, nejsou přesně známy míry vlivu, případně samotné principy, které fyzikální děje u povrchu Země ovlivňují. Že je ovlivňují, je ale jisté, jedenáctiletý sluneční cyklus byl změřen u mocnosti letokruhů velmi starých stromů, zrovna tak i u sedimentů schránek živočichů z geologických dob. Stejně tak nelze zatím rozhodnout, jaký vliv na změny klimatu bude mít slábnoucí geomagnetické pole, jehož intenzita klesá už asi 120 let a pravděpodobně se zemský magnetismus chystá v nejbližších staletích přepólovat. Po dobu sníženého nebo nulového magnetického pole bude prolétávat atmosférou více elektricky nabitých částic kosmického záření nebo slunečního větru, což může mít nezanedbatelný vliv na tvorbu oblačnosti - zde je i souvislost s cyklickou úrovní sluneční aktivity. Dál nemá cenu zabíhat do detailů, závěr by mohl být ten, že dokud nezjistíme míru vlivu přirozených přírodních parametrů na případné změny klimatu na Zemi, nemůžeme ani určit vliv lidstva na tyto změny. Za všechno nemůže jen oxid uhličitý a klimaalarmisté před veřejností důsledně tají, že nejskleníkovějším plynem v zemské atmosféře je vodní pára, kterou ovšem nelze hodit na krk lidstvu.

Název článku má ještě další důvod, jako drtivý dopad na veřejné mínění lze totiž charakterizovat reportáž České televize ze setkání klimaalarmistů na Bali, kdy byla ve zpravodajství ČT odvysílána reportáž, jak tam v důsledku tzv. globálního oteplování ubývá korálů, poté tam padlo, že v důsledku tzv. globálního oteplování tam ubývá ryb a musejí je lovit dynamitem. Zde novináři z ČT ukázali buď své vzdělání a vrozenou inteligenci, anebo úmysl masírovat veřejnost. Není to spíše tak, že je na Bali přelidněno a kdekdo se živí rybolovem, takže je vyloveno, rybáři pak loví ryby dynamitem, čímž korály likvidují oni sami? Když výbuch dynamitu omráčí rybu, copak asi udělá s malinkým láčkovcem? Navíc zveřejnili reportáž, jak tam náš šéf ministerstva zeleného náboženství přijel v jakémsi vozítku na fotovoltaiku, ale zamlčeli, že jinak na ostrov pochopitelně přiletěl letadlem. Toto byla poslední kapka, proč nelze Českou televizi považovat za seriozní televizní stanici, stačí už to, že vysílá pořady, které by z principu veřejnoprávního sdělovacího prostředku vysílat neměla, protože tam nelze zachovat nestrannost a objektivitu - Reportéři ČT, Černé ovce - to jsou pořady, které jsou vždy předem na něčí straně. V problematice klimatických změn bude možno ČT věřit až v případě, že ČT dá prostor odpůrcům klimaalarmistů mimo prezidenta Václava Klause, který z hlediska funkce hlavy státu prostor dostat musí, ale novináři mají vždy snahu ho zesměšnit konfrontací nikoliv s odborníky z oboru, ale s politickými odpůrci (Bursík, Paroubek). Až dokáže ČT zorganizovat seriozní debatu o této problematice, bude možno uvěřit, že chce být tato instituce nestranná.

Nelze popírat, že lidstvo spalováním fosilních zásob uhlíku může přispívat k určitým změnám v zemské atmosféře, ovšem nelze mít v současnosti za prokázané, že se jedná o vliv dominantní. Nesmyslné částky investované do plnění Kjótského protokolu zbytečně odčerpávají prostředky daňových poplatníků do soukromých rukou lidí typu Alberta Gora, kteří s emisními povolenkami kšeftují. Přitom vliv Kjóta na snížení emisí skleníkových plynů lze považovat za zanedbatelný. Chceme-li opravdu snížit tyto emise, stačí místo prapodivných a neúčelných vrtulí podporovat jadernou energetiku, k čemuž došel i jeden ze zakladatelů hnutí Greenpeace. Bohužel, zbytek této ekoteroristické organizace má jiný názor (pozn. aut. - pojem ekoterorismus prošel před časem plzeňským soudem jako oprávněný).

Ať uděláme či neuděláme cokoliv, v dlouhodobém horizontu řádů stovek milionů let se Země tak jako tak stane neobyvatelnou pro vysokou teplotu v důsledku rostoucího energetického toku ze Slunce, a to ještě mnohem dříve, než Slunci dojde palivo a Země pak zanikne v rozpínající se sluneční atmosféře. Možná nám může být tato budoucnost lhostejná a úvahy o vesmírném stěhování jsou scestné, protože paleontologové tvrdí, že každý biologický druh žije maximálně 4 miliony let, pak je nahrazen jiným druhem. Jestli se to týká u druhu Homo Sapiens Sapiens, to dnes asi nikdo nerozhodne, ale už delší dobu, a už se o tom i psalo, nejspíš vzniká nový biologický druh Homo Sapiens Greenpeacensis, který jde opačným vývojem než druh předchozí. Zde však je problémem, že nemůže nastat druhová náhrada, protože nový biologický druh, ač hlásá "zpátky na stromy", tak na předchozím druhu parazituje a využívá jeho výdobytků pro svůj vlastní prospěch, nicméně jako každý parazit nesmí zabít svého hostitele, jinak zahyne sám. Takže nový biologický druh dál bude hlásat své náboženství o návratu na stromy, ale dál bude používat mobilní telefony, počítače, potažmo i elektrický proud, a dál bude létat na bezduché konference letadlem. A Homo Sapiens Sapiens to dál bude všechno živit na svůj vlastní úkor.

Ale zpět k meteoritům. V roce 1808 byl meteorický déšť na Jihlavsko známý jako stonařovské meteority, v roce 1908 Tunguzka, to už se zvýšil kalibr, a copak nás asi čeká v roce 2008?

www.asu.cas.cz/~sula



Diskuse


para
15:29
1.7.2008

Roman Šula
15:13
1.7.2008

D.M.
20:15
30.6.2008

Ladislav N.
23:45
30.6.2008

D.M.
9:43
1.7.2008

D.M.
19:43
30.6.2008

Karel Novák
18:12
30.6.2008

Pan_Ptakopysk
16:06
30.6.2008

hueb
15:11
30.6.2008

JJ
13:31
30.6.2008

Ladislav N.
18:50
30.6.2008

lotr
13:30
30.6.2008

M. Zima
15:34
30.6.2008

Andela
12:54
30.6.2008

Jura Jurax
12:59
30.6.2008

vita
15:34
30.6.2008

para
16:18
30.6.2008

JJ
16:50
30.6.2008

Ladislav N.
18:55
30.6.2008

Anděla
17:09
30.6.2008

Roman Šula
17:13
30.6.2008

Anděla
18:39
30.6.2008

Roman Šula
13:06
30.6.2008

Anděla
18:46
30.6.2008

Hobo
13:32
30.6.2008

JJ
13:39
30.6.2008

Roman Šula
13:48
30.6.2008

Roman Šula
14:37
30.6.2008

Cricket
12:43
30.6.2008

Roman Šula
12:52
30.6.2008

Šnek
10:40
30.6.2008

Kanuk
18:47
30.6.2008

V
10:28
30.6.2008

Jenda
20:41
30.6.2008

para
10:28
30.6.2008

Roman Šula
10:39
30.6.2008

Jura Jurax
10:56
30.6.2008

Ladislav N.
10:50
30.6.2008

Jura Jurax
10:03
30.6.2008

M. Zima
9:34
30.6.2008

Vaněk
9:40
30.6.2008

M. Zima
9:48
30.6.2008

Ladislav N.
10:58
30.6.2008

Jura Jurax
11:08
30.6.2008

M. Zima
11:33
30.6.2008

Vaněk
12:23
30.6.2008

Roman Šula
9:45
30.6.2008

M. Zima
10:03
30.6.2008

M. Zima
10:08
30.6.2008

Roman Šula
10:21
30.6.2008

M. Zima
10:35
30.6.2008

Roman Šula
10:51
30.6.2008

M. Zima
11:02
30.6.2008

Roman Šula
11:15
30.6.2008

hulwat
12:38
30.6.2008

Jura Jurax
11:11
30.6.2008

M. Zima
10:44
30.6.2008

Vaněk
12:34
30.6.2008

jirka.s.
10:33
30.6.2008

drak
10:15
30.6.2008

jirka.s.
10:19
30.6.2008

počet příspěvků: 117, poslední 2.7.2008 07:27









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.