22.9.2018 | Svátek má Darina


VĚDA: Další spor o kojení

31.1.2011

„Jen kojení nestačí!“ volají na matky britští pediatři. „Pokud si nedáte říct, budou vaše děti hloupější, neobratnější a nemocnější!“

Kojení, to je evergreen. Člověk Homo sapiens tak krmí svá mláďata už 200 000 let – tedy od počátku své evoluční existence. Zjevně se to svědčilo, i když pokusy o vylepšení tu byly. Nevíme, jestli ženy lovců mamutů vedly v šeru jeskyně debaty o tom, jak se má správně kojit a kdy dát děcku dumlat první kousek mamutího masa. Zato víme, že ve dvacátém století prodělal názor na kojení hned několik kotrmelců a veletočů. Bylo období, kdy i význační pediatři přemlouvali matky, aby si děti co nejdřív utrhly od prsu a začaly je nadívat průmyslově vyráběnými náhražkami. „Návrat k přírodě“ se dostavil s tsunami informací o prospěšnosti kojení. Skoro by se zdálo, že kojení je klíčem k řešení bolestí tohoto světa. Jen z kojených dětí vyrostou lidé zdraví, inteligentní a spořádaní.

Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje matkám, aby dětem do šesti měsíců věku nic jiného než mateřské mléko nedávaly. I proto vzbudila velkou pozornost studie britských pediatrů zveřejněná v British Medical Journal, která říká něco jiného. Podle jejích autorů je v ekonomicky vyspělých zemích s vyspělou hygienou mnohem lepší, aby dítě bylo výhradně kojeno jen čtyři měsíce. Pak by mělo dostávat i pevnou stravu. Důvodů je podle týmu vedeného Mary Fewtrellovou z University College London celá řada. Děti, které jsou v prvních šesti měsících života pouze kojeny, čelí zvýšenému riziku anémie, která může mít za následky mentální poruchy, špatný rozvoj motoriky a v pozdějším období života i psychosociální problémy. U těchto dětí se také častěji vyskytují alergie na různé potraviny a hrozí jim ve zvýšené míře celiakie. Na druhé straně britská studie potvrdila, že kojené děti jsou odolnější k infekčním onemocněním. Proto se Fewtrellová přimlouvá za delší kojení v rozvojových zemích, kde představují infekční choroby novorozenců a kojenců velký problém. V ekonomicky rozvinutých zemích, kde je ochrana proti infekčním chorobám zajištěna dobrou hygienou a náležitou prevencí ale může delší kojení podle Fewtrellové napáchat na zdraví dítěte více škody než užitku.

Kde se vzal takový obrat? Podle Fewtrellové vychází doporučení Světové zdravotnické organizace ze studií provedených do roku 2002. Studie z poslední doby ale signalizují zdravotní problémy dětí, které byly v prvním půlroce života pouze kojeny. Je to vyvoláno faktem, že po čtvrtém měsíci kojení nejsou matky s to zajistit dítěti náležitý přísun energie a železa.

Výsledky těchto nových studií se už odrazily v doporučení Evropské agentury pro bezpečnost potravin (EFSA) z roku 2009. Také EFSA doporučuje Evropankám, aby svá dítka od čtvrtého měsíce věku přikrmovaly „tuhou stravou“. WHO však jednoznačně odmítá uznat svá doporučení za zastaralá a překonaná. V tom mu dává zapravdu i prestižní a nezávislá organizace Cochrane Collaboration, jež vypracovává na základě analýz nejmodernější vědecké a lékařské literatury stanoviska k nejrůznějším medicínským a zdravotnickým otázkám.

Na adresu Fewtrelové a jejích kolegů zazněla výtka, že tři čtvrtiny týmu pracovaly v posledních třech letech různou formou pro společnosti vyrábějící dětskou výživu. Fewtrellová to odmítá a prohlašuje svůj tým za „nezávislé pediatry a vědce podporované universitami a nemocnicemi“. Přiznává, že každý člen jejího týmu měl v určité fázi profesní dráhy vazby na potravinářský průmysl, ale to prý nemělo na studii žádný vliv.

„V naší práci se nezmiňujeme o tom, jaký typ pevné stravy má dítě začít dostávat. Podle volby matky to může být strava připravená doma i strava vyrobená průmyslově. Důležité je, aby tato strava byla z hlediska výživy přiměřená a bezpečná,“ říká Fewtrellová v rozhovoru pro časopis Nature.

A tak tu máme další spor o kojení. A že už jich bylo. Byly časy, kdy se kojící matky strašily tím, že se z jejich odbouraného tělního tuku dostávají do mateřského mléka těžké kovy nebo mykotoxiny. Mateřské mléko bylo prezentováno bezmála jako jed. Byly doby, kdy se matky strašily naopak obsahem těchto látek v umělých náhražkách mateřského mléka. Chudák máma aby se z toho zbláznila. I bez vědeckých disputací neví, kde jí hlava stojí. Dřív mohla přijít ke znepokojivým zprávám tak nejvýš během pokecu s dalšími maminami na vycházce s načančaným kočárkem. Dnes se na ni podobné „jobovky“ valí z blogů, facebooku, twitteru a dalších technických vymožeností. Co má dělat, aby ten její drobek dostal to nejlepší?

Zřejmě by neměla přeceňovat vzájemné spory vědátorů a vědátorek, z nichž většina už je ve věku spíše dědečkovském či babičkovském. Měla by dát na svůj cit, instinkt, pocit, dojem. Ostatně ona tráví se svým dítětem 24 hodin denně a nikdo ho proto nezná lépe. V tomto ohledu věří matkám i Mary Fewtrellová, když v rozhovoru pro Nature říká: „My nic matkám nedoporučujeme. To není náš úkol. Ale zastáváme ten názor, že momentálně svědčí nová data ve prospěch toho, aby matky při kojení začaly dítěti mezi čtvrtým a šestým měsícem dávat i pevnou stravu – pokud má matka pocit, že je na to její dítě připraveno.“

A tak je to zase na maminkách a na tom, „jak to cítí“. Když mají pocit, že by ten jejich drobek už „něco zakousl“, tak ať mu to dají. Jestli mají pocit, že by se tím určitě zakuckal, tak ať věří tomuto pocitu.

Ostatně Mary Fewtrellová nemusí být nutně zaprodanec fabrik na dětskou výživu a přesto se mohly komerční zájmy těchto firem do její studie vloudit. Fewtrellová vychází ze studií jiných týmů a za ty už vložit ruku do ohně nemůže. V lékařském výzkumu řádí jako pandemie nešvar zvaný „ghost writing“ což lze velmi kostrbatě přeložit jako „psaní duchů“. Ne, nejde o to, že by vstal z hrobu třeba Louis Pasteur nebo Alexander Fleming a napsali by článek do prestižního lékařského časopisu. Při "ghost writingu" si firma provede svůj vlastní výzkum a pokud dojde k závěru, že jimi získaná data svědčí jejich obchodním zájmům, rozhodne se je publikovat ve formě vědecké studie. Je jasné, že i v medicíně jsou lidé citliví na to, když si „liška chválí vlastní oháňku“. A tak si firmy najmou „nezávislé vědce“, kteří shrábnou tučný peníz jen za to, že napsané studii propůjčí své jméno. Jako autoři studie vystupují vědci, kteří neviděli nic z provedeného výzkumu. A výzkum provedli firemní výzkumníci, jejichž totožnost zůstane dokonale utajena. Míra, jakou se na různých lékařských publikacích podílejí „duchové“, je velmi různorodá. O to je pak těžší se v téhle džungli vyznat. Pokud sesypete práce z poslední doby na jednu hromadu a začnete z nich vyvozovat dalekosáhlé závěry, dost dobře nevíte, nakolik prezentujete objektivně zjištěná fakta a nakolik jste se nechtěně stali prodlouženou rukou oddělení „public relation“ nějaké farmaceutické, potravinářské či jiné firmy.

Takže klídek. Možná už za pět let budeme číst, jak je prospěšné prodloužit kojení jako výhradní zdroj potravy kojenců z šesti měsíců na osm. Jen by pod tím neměla být zase podepsaná Mary Fewtrellová. Ale u té bychom zase mohli předpokládat, že by dodala: „pokud má matka pocit, že je to pro jejich dítě to pravé ořechové.“ Takže ani pak by se toho moc nezměnilo.

Převzato z blogu JaroslavPetr.bigbloger.lidovky.cz se souhlasem autora



Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Diskuse


M. Bomar
13:09
2.2.2011

F. Eliáš
15:41
31.1.2011

J. Pašek
14:49
31.1.2011

J. Václavíková
12:41
31.1.2011

J. Anděl
13:49
31.1.2011

J. Anděl
10:45
31.1.2011

J. Anděl
10:50
31.1.2011

J. Tachovský
10:59
31.1.2011

J. Anděl
11:02
31.1.2011

J. Tachovský
11:20
31.1.2011

J. Anděl
11:25
31.1.2011

J. Anděl
11:24
31.1.2011

J. Tachovský
12:00
31.1.2011

J. Anděl
12:34
31.1.2011

P. Boublíková
8:23
31.1.2011

J. Anděl
10:42
31.1.2011

J. Václavíková
12:30
31.1.2011

P. Boublíková
16:06
31.1.2011

J. Václavíková
16:41
31.1.2011

P. Boublíková
17:44
31.1.2011

J. Kilian
7:50
31.1.2011

K. Pořická
1:03
31.1.2011

počet příspěvků: 23, poslední 2.2.2011 01:09









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.