Moto: Údiv je začátkem vědy - Aristoteles

Žádné obavy nejde o chmurné bádání a hluboký ponor do hlubin filosofie a sociologie či o schopnosti a hloubku našeho myšlení, ač není vyloučeno, že bychom brzy skončili až u dna… Kdeže, jedná se o kratičké pojednání na snadno srozumitelné, byť poněkud překvapivé, udivující téma.
Vědci na univerzitě v Arizoně zjistili, ba došli k převratným závěrům, které si, bez použití násilí, nenápadně ověřili na studentech z Texasu a Mexika.
Oč šlo a jde i nadále? Možná se proti těmto zjištěním zvedne příliv nechuti, horlení či dokonce odporu.
Oč tedy kráčí?
Dosud platila vžitá představa, či spíše přesvědčení, že
ženy mluví více než muži.
Je to však omyl.
Jako bych slyšela, jak se zdáli šíří vlna údivu, posměchu, odmítání a odporu!
Leč ten je marný. Sledovaní studenti a studentky prokázali, bez vlastního zavinění či přičinění, že jak muži, tak ženy užívají v průměru 16.000 slov denně.
Kam se podělo vžité klišé, že ženy jsou řečné a muži že slovy spíše šetří či jsou dokonce skoupí na slovo?
V médiích strašily - bůhví, kde se vzaly - údaje, podle nichž žena ze sebe vychrlí asi 20 000 slov denně, zatímco muž toliko kolem 7000. Toto tvrzení arci spočívalo na 15 let starém výzkumu. Záležitost nebyla navíc odborně, systematicky a dlouhodobě sledována.
Psychologové z university v Texasu výzkum zracionalizovali, či lépe řečeno, ztechnizovali ho. Tážete se, jak?
Studenti nosili na sobě speciální magnetofon.. Tento digitální hlasový rekordér nebylo možno libovolně zapnout či vypnout.Elektronicky zapínaný aparát každé 12,5 minuty automaticky zaznamenával, a to po dobu 30 vteřin, zvuky z okolí. Účastníci pokusu nemohli tudíž vědět - natož to nějak ovlivnit - kdy jsou odposloucháváni.
Přepočteno na 17hodinový den: ženy průměrně použily, či lépe řečeno vypustily z úst, 16.215 slov, zatímco muži 15.669 slov. Tento malý rozdíl mezi pohlavími nebyl signifikantní.
Autoři výzkumu z univerzity v Arizoně soudí, že výsledky by mohly být platné nejen pro studenty, nýbrž i pro jiné vrstvy obyvatelstva.
Kdyby platily biologicky podmíněné shody v používání řeči, pak by musely být prokazatelné u každé skupiny obyvatel.

(Viz Science, svazek 317, str.82.)