18.11.2018 | Svátek má Romana


VE VZDUCHU: Čechoviny 9

20.11.2007

Kamarád popisoval ve svém článku let v prázdném jumbu EL AL. Při té příležitosti jsem si vzpomněl, jak jsem dostal patrně nejkurióznější úkol za dobu své letecké kariéry.

Bylo to před vánocemi v roce 1989, kdy nás British Airways poslaly do Amsterodamu na praxi. Jak taková praxe vypadá, je nasnadě. Člověk dostane práci, kterou nikdo nechce dělat. My jsme dostali úkol, který se nám naopak strašně líbil a byl natolik kuriózní, že když jsme ho zapsali do experience book, náš vedoucí nám ho se smíchem podepisoval se slovy, že by chtěl slyšet, co tomu bude říkat anglická inspekce, až to budou při zkouškách číst.

O co šlo? Když se Londýn zavřel kvůli počasí, posedaly dálkovky BA z Dálného východu v Amsterodamu. Posádky byly přes normu a musely na hotel kvůli povinnému odpočinku, cestující odvezli menšími letadly a jumba zůstala v Amsterdamu. Pro ně přiletěly náhradní posádky z Londýna. Tak se stalo, že ráno, když jsme přišli do práce, stálo na ploše pět Boeingů 747, které „luxovali“ uklízeči, nakladači a další pozemní personál, který odnášel z letadel všechno, co se dá sníst, vypít či jinak upotřebit. Tato vlastnost jistých lidí je mezinárodní a není tedy jenom pražským specifikem. My jsme seděli ve „farting roomu“, „prďárně“, či spisovně odpočinkové místnosti mechaniků, a čekali jsme na přidělení práce. Náš vedoucí Harry za námi přišel a zeptal se nás, jestli chceme letět do Londýna. Do Londýna? Co je to za hloupost? No, do Londýna na otočku! Boeing 747 je dvoupatrové letadlo, které musí mít, když letí prázdné, na spodní palubě protipožární dozor, protože co kdyby… A tak jsme se stali létajícími požárními preventisty. Funkce, jejímž průkopníkem byl samotný Jára Cimrman!

Bylo to úžasné. Sami, jenom s posádkou, bez stevardů v prázdném jumbu. Zajímavé je, že jsem měl úplně stejné představy jako Dan v EL ALu, seděl jsem v první třídě, či spíše ležel, která je u letadel BA v čumáku a představoval jsem si, jaké by to bylo krásné mít takové letadlo a létat si po světě a bydlet v něm. Tady se na Václaváku zvonilo klíči a mě už braly panské choutky! Velké dilema bylo, že jsem nevěděl, jestli si mám hrát na znuděného zbohatlíka nebo jestli mám sedět s piloty v kokpitu, protože let na Heathrow je krátký, byla to honička.

Já měl to štěstí, že jsem letěl za dobu své praxe třikrát trasu Amsterdam - Londýn. Byla to náramná krása. A ještě větší krása byla, když na CAA při zkouškách na britskou licenci inspektor četl, kterak jsem měnil kola, počítač na motoru a další odborné práce a najednou zabodl oči do jednoho řádku a několikrát si to musel přečíst, protože nevěřil svým očím. Bylo to ale podepsané vedoucím stanice, tak to musel respektovat. Když jsme čekali na průkaz mechanika na sekretariátě, sekretářka, které to inspektor ukázal, se zeptala: „Který z vás je pan Čech?“ Řekl jsem, že já a ona mi řekla, že mám štěstí, že tam je dnes člověk, který má smysl pro humor; kdyby tam byl Mr. Singh, byl by kvůli preventistovi malér. Já na to „A proč? Jak byste jinak nazvala práci, na kterou nás poslal šéf holandské stanice a veškerá činnost musí být přeci v knížce zapsána, nebo ne?“ „Raději už jděte, proboha“, řekla se smíchem a my jsme s Láďou vypadli ven na ulici a byli šťastni, že jsme to měli za sebou. Naše doklady prý kolovaly po Gatwicku jako důkaz, že i naprosto vážná věc se může brát s humorem.

jumbo

Čekáme na požárního preventistu

Letiště East Midland Airport poblíž Derby, rodiště to motorů Rolls Royce. Součástí letiště je i Castle Donnington Circuit s největším muzeem formule 1.

Na letišti sídlila zajímavá společnost Hunting Airways, která dnes již neexistuje a po které na letišti zbyly vraky letadel Vickers Vanguard, Lockheed Electra , HS Andover a AVRO Argosy. V době, kdy jsem tam trávil delší dobu, společnost ještě existovala a chystala se předat poslední letuschopný Vanguard do muzea v Brooklands. Jak jinak než vzduchem. Problém byl ovšem v tom, že dráha v Brooklands byla zkrácena a na jejím konci byl postaven chrám konsumu a velké parkoviště. Dráha, na které běžně startovaly Viscounty, Vanguardy a VC 10, byla potupně zkrácena na pouhých 800 metrů. Podle letové příručky Vanguard potřeboval minimálně 1200 metrů, byla-li na konci překážka 10 metrů vysoká. Tady jsou, kromě zmíněného hyper- super, ještě sloupy s vlajkoslávou.

Je to smutné, když kolébka britského letectví je opuštěna a první aerodrom, který hrál i ve filmu „Báječní muži na létajících strojích“, přišel o svou dráhu. Závodní dráha s klopenými zatáčkami byla právě kvůli rostoucím požadavkům na délku VPD probourána hned po druhé světové válce. Vanguard ještě v barvách zkrachovalé Air Bridge Carriers dostal tři motory nové, protože ve skladech společnosti byly ještě tři Rolls Royce Tyne a na jiné letadlo se nedají použít, a posádka začala na letišti EMA trénovat. Vanguard nám vždycky zahučel nad učebnou, pak bylo ticho a pak jsme slyšeli řev vrtulí v reverzu (určitě se netočily obráceně, jak je vtipně přeloženo v americké filmové šílenosti „Letec“). Bohužel jsem se dostal na letiště až poté, co Vanguard bezpečně přistál v Brooklands a beru to jako svou osobní pohanu, že jsem si ten nácvik nemohl zdokumentovat.

Vyfotil jsem si jenom Vanguardy v různém stadiu rozkladu na letišti. Když jsem s foťákem vlezl do hangáru, kde pro kohosi přestavovali Lockheedy Orion, nikoliv Electry, někdo si mě všimnul a už mě ochranka hnala. Vím, že tam byly Oriony dva, jeden měl sundaný detektor magnetických anomálií a oba měly otevřenou pumovnici. Možná že se pletu, ale nevím, že by někdo komerčně využíval tato vyřazená letadla…

  Vanguard

Na tomto letišti v době mého působení stála také DC 8-60 společnosti Canarias Cargo, která si nechala u Hunting opravit svůj stroj, vyměnit dva motory a pak bez placení zmizela. Ráno jsme přišli na letiště a tam nebývalý shon, spousta policajtů, mechaniků a uprostřed toho dění stála dlouhá DC 8. Posádka ve vyžehlených uniformách seděla v přistavených „antonech“, před letadlem stál těžký tahač, který mu blokoval cestu. Chtěl jsem si to vyfotit, ale bylo mi řečeno, že to není ta nejlepší chvíle, ale že to letadlo tam bude jistě stát hodně dlouho…

DC 8-60 

Převzato z Planes.cz se souhlasem autora



Diskuse


Vašek
16:43
21.11.2007

honzak
6:56
20.11.2007

počet příspěvků: 2, poslední 21.11.2007 04:43









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.