19.10.2018 | Svátek má Michaela


ÚVAHA: Zločin a trest

2.9.2013

aneb Neřesti a "games people play"

Před rokem nám ještě televize směla ukázat pana poslance Davida Ratha, jak ho sejmula kamera s krabicí "vína", v které byly milióny. Jeho výraz nebyl tak sebevědomý, jak jsme ho znali z billboardů. Když později o sobě mluvil ve sněmovně jako o malé čudle, už se poněkud napřímil, ale ještě nebyl právě v záklonu. Dnes, obklopen svými obhájci, si vyměňuje výmluvné pohledy s podnikateli, kteří svědčí v jeho prospěch. Už má zase výraz někoho, kdo má přehled a je na koni. Bodejť by ti podnikatelé nevypovídali v jeho prospěch. Kdyby tak nečinili, obvinili by sami sebe. Korupce funguje, dokud je zde dvojice korumpující a korumpovaný. Nepíši to o Davidu Rathovi rád. Jsem taky lékař a vím, že MUDr. Rath byl velmi dobrý lékař záchranné služby. I v této roli se však choval velmi asertivně.

Čím více času uplyne mezi zlým skutkem a jeho potrestáním, tím méně vede trest k nápravě. Lidské svědomí ztrácí u většiny lidí s uplývajícím časem na síle.

Zjednodušená psychoanalytická interpretace mluví o svědomí jako o superegu a za jeho mohutnost má zodpovídat chování otce k synovi v jeho útlém dětství. Lékaři pracující v pražské Thomayerově nemocnici v Krči by vám mohli leccos povědět o chování otce pana poslance Ratha, prof. MUDr. Ratmíru Rathovi, po "vstupu" bratrských vojsk v roce 1968. Nevím, jak dobrým vzorem byl pro svého malého synka.

Když kluk dostane od otce lepanec vzápětí po tom, co vyplázl na sousedku jazyk, málokdy moc protestuje. Když řidič musí policistovi zaplatit okamžitě pokutu za to, že div neporazil cyklistu v jednosměrce, kam couvat nesměl, cítí vinu a zaplatí. V USA stačí, když policista dosvědčí, že viděl dopravní přestupek, a nemusí se předkládat videozáznam, nad kterým znalci po měsíce diskutují, zda není zmanipulovaný.

Teď jiným směrem do světa. V Damašku, nedaleko sídla prezidenta Asada, po měsíce odolávali útokům vládních vojáků povstalci. Vládní vojáci to řešili chemickými zbraněmi. Lékaři bez hranic zjistili, že následkem útoku zahynulo nejméně 355 lidí. Odhad rebelů je 1700 mrtvých. Za několik hodin po této tragedii zachytili Američané telefonát z Asadova ministerstva obrany veliteli chemické jednotky. Chtěli vědět, proč bojový plyn zabil víc než tisíc lidí.

Následovala smršť rozhořčených prohlášení představitelů Západu. Média odhadovala, že k potrestání viníků dojde do dvou dní, ne-li do několika hodin. Americký viceprezident, anglický premiér a francouzský prezident prohlašovali, že jejich armády jsou schopny okamžitě zasáhnout. Rusko má v Sýrii námořní základnu na základě smlouvy s Bašárem Asadem. Vladimir Putin varuje Baraka Obamu před vážnými následky vojenského zásahu. Telefonují si několikrát. Dnes se zdá, že si celý svět oddechne jako v roce 1938 po Mnichovu. Mír bude zachován.

Cui bono? Kdo z toho bude mít prospěch? Musí v tom být přece peníze. Na čem se nejvíc vydělává? Na neřestech. Na drogách a na hazardu. Proč obce pořád ještě málo využívají zákon, který jim dává pravomoc ukončit činnost stovek kasin, heren a barů s hracími automaty? Také alkohol je droga. Lidé se dívají jinam, když vidí čtrnáctiletého kluka se stejně starým děvčetem, jak táhnou parkem, připíjejí si z lahve piva a zdraví se se skupinkou vrstevníků, kteří poklidně pokuřují cigarety, jejichž krabičky nonšalantně odhazují na trávník.

Místo toxikomanie se dnes mluví o závislosti. Nejen na drogách. Známe závislost na internetu a na hazardu. Naše sportumilovná Sazka se už otřepala z průšvihu s Alešem Hušákem a živí svými reklamami televizi.

Co se děje v hlavách lidí, kteří se stávají oběťmi závislosti? Zjednodušená odpověď psychofarmakologie zní, že hlavní roli hraje přenašeč nervových vzruchů, neurotransmitér dopamin. Zvýšená dopaminergní aktivita zajišťuje asertivitu, posiluje tendenci získat dominantní místo ve společnosti a nakonec i agresivitu. Dopamin posiluje touhu po moci. Politologie je věda o tom, jak se získává a udržuje politická moc.

I touha být mocným může vést k závislosti. Pro příklady nemusíme chodit daleko. Konec konců, slzný plyn, dělobuchy a gumové projektily jsou také zbraně. Lidové noviny informují, že si u nás lidé častěji legálně pořizují zbraně. Je-li závislost neřest, kdo na ní vydělává? Zbrojní průmysl. Na celém světě se denně vystřílejí milióny nábojů. Kdo je dodává? Často je to stejná firma, která dodává střelivo vládním i povstaleckým silám. Svět si už přestal dělat střelnici v Evropě, ale stěhuje ji z Koreje do Vietnamu, Afghánistánu, Izraele, Palestiny, Lybie a Egypta. Dnes se rozhodl nesfouknout ohýnek občanské války v Sýrii rychlým potrestáním těch, kdo zabíjeli bojovým plynem.

Bojím se, že jako s velkým novým krvavým vojenským výcvikovým prostorem počítá světový vojensko-průmyslový zbrojní komplex s Afrikou. Tam bude hrát významnou roli další mocný hráč, který zatím hrál svou hru otevřeně jen - nebo aspoň nezjevněji - v Radě bezpečnosti OSN.

Lidé si hrají. Hrají s jinými lidmi i se sebou.

Převzato z Vinar.bigbloger.lidovky.cz se souhlasem autora



Diskuse


S. Rehulka
8:25
2.9.2013

J. Novotný
0:55
2.9.2013

počet příspěvků: 2, poslední 2.9.2013 08:25









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.