20.6.2019 | Svátek má Květa


ÚVAHA: Sex je příjemný...

10.7.2012

... ale k rozmnožování se nehodí

Zpráva dne, která se ukázala být jedenáct let stará a ze zdrojů ne zcela důvěryhodných: V rámci experimentu amerických vědců přišly prý na svět tři desítky geneticky modifikovaných dětí. Oznámil server Dailymail s tím, že jde o první takto úspěšný pokus v historii lidstva. Děti se narodily ženám, které měly problémy s početím. Geny, které před umělým oplodněním poskytly anonymní osoby, lékaři vložili do jejich vajíček.

Ačkoli je to zpráva, jejíž pravdivostní hodnota se blíží nule, přesto je to informace, která stojí za zamyšlení. Před mnoha lety jsem v deníku MF Dnes psal o tom, že spojením znalostí genomiky a asistentované reprodukce zde vzniká nový obor, jehož potenciál je obrovský. Jak se zdá, hranice nejsou dosud prolomeny, ale z uvedeného je zřejmé, jakým směrem se věda ubírá. Není důvod nevěřit tomu, že cesta ke zlepšování genetické informace je již blízko.

Nicméně: Vylepšování lidského genomu a problémy s početím nejsou jedna a tatáž věc. Logicky vzniká otázka, jaké by byly důvody ke změně genetické informace a k následujícím zásahům? Jaký problém by se tím řešil? Problém ženy, partnerů, dítěte nebo společnosti? Nevzkazovali by rodiče svému dítěti tímto zásahem něco jako ve smyslu: "Budeme tě velice milovat a přijmeme tě, ale musíš mít námi požadované genetické parametry."

Jistě je na místě námitka, že smyslem medicíny není jenom léčba, ale také preventivní péče. Proč by zásahy do genomu měly být horší alternativou, než běžné terapeutické procesy? Nejsou překážky genetické manipulace jen výrazem našeho konzervativního myšlení, které se brání všemu, co je nové? Nehledě na dnešní situaci, tento problém řešil již biolog Alfred Ploetz v 19. století. Podle něj zájem společnosti na kvalitním potomstvu může být z hlediska jedinců problém, který by v budoucnosti mohl být vyřešen právě zásahem do genetické informace počatého dítěte. Oprava vadného genu by se netýkala rodičů, ale jejich potomků. A my si dnes dokážeme připustit i to, že podoba budoucího života bude ovlivněna prací "intronatů", tedy vědců bádajících v oblasti biochemie, genetických inženýrů, embryologů atd. , daleko více, než úsilím astronautů.

Dále zkusme uvažovat takto: Zásahy do genomu embrya jsou proveditelné nejspíše tehdy, když probíhají ex utero – tedy mimo dělohu. V případě umělého oplodnění tedy proběhne preimplantační genetická diagnostika (diagnostika před zavedením embrya do dělohy) vybere se dítě s vadným genem a ten se opraví. Je tedy zřejmé, že k"vylepšení" embrya dojde ve spojení s nějakou technikou mimoděložního oplodnění. Zde se vynořuje známá sentence bioetiků minulých let: "Sex je sice příjemný, ale k rozmnožování se nehodí". Proč? Při sexu se to všechno smíchá náhodně – výsledkem jsou embrya zdravá i postižená, kdežto právě oplození mimo dělohu nám dává celou řadu možností: použít jen zdravá embrya, vylepšit postižená, výběr podle pohlaví atd. Dochází tedy k tomu, před čím někteří varují již léta. K oddělení sexu od reprodukce a k následné komercionalizaci plození.

Pro optimisty, kteří v genetickém vylepšování nevidí dno kluzkého svahu genetické terapie, bych připomněl slova Karla Jasperse: "I to nejstrašnější, co je možné, někdy a nějak někdo vskutku vykonal." Není nutná velká představivost k tomu, abychom si dokázali představit, jak by ke zneužití genetického vylepšování mohlo dojít.

V současné době jsme dosáhli toho, že nikoli naše neznalosti, ale naše znalosti a dovednosti nás činí zranitelnými. Možnosti, které máme, nás nutí k obezřelé odpovědnosti pro to, aby to, co bylo započato z dobrých důvodů, se nestalo v kumulované podobě zákonem svého pokračování v mnohem závažnější a složitější míře. To, co je dnes mediální kachna, se za pár let může ukázat jako skutečný problém.

Pozn.red.: Zmíněným článkem z Daily Mail a problematikou genetické modifikace se zabýval včera i profesor Petr, a to ve své stati Třicet geneticky modifikovaných dětí?



Diskuse


P. Boublíková
6:29
10.7.2012

E. Heusinger
11:15
10.7.2012

A. Holík
Hm
2:23
10.7.2012

V. Ondys
13:34
10.7.2012

R. Langer
13:53
10.7.2012

počet příspěvků: 8, poslední 12.7.2012 06:54









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.