15.8.2018 | Svátek má Hana


ÚVAHA: Reflexe na šest minut a třicet čtyři vteřiny

10.2.2018

Je to reakce na videozáznam z 19. ledna 2017, z předvečera inaugurace před několika dny zvoleného pětačtyřicátého prezidenta Spojených států amerických Donalda Trumpa, emailem zaslaný krajanem a kamarádem žijícím již dlouho v Los Angeles. Paráda, obvyklá a nezbytná pro takovou událost. Po projevu prezidenta, ten s početnou svojí rodinou vystupuje k ohromné osvětlené soše Abrahama Lincolna v kamenném křesle Bílého domu, hudba, ohňostroj, dav, chvíle pochopitelně jedinečná a slavnostní.

Díval jsem se a záhy dostavovaly se zvláštní pocity. A protože mysl je mnohdy citlivá a reaguje různě na vjemy a impulsy, pohled na ten záznam proměnil mne v pozorovatele pociťujícího pojednou nemalou lítost a oprávněné zklamání, které se pokusím vysvětlit, ba zdůvodnit v následujícím povídání.

Ve dvacátém, na události přebohatém století, ve dvou světových válkách v Evropě se počínajících, nejen celý svět, ale právě Evropu zachránily Spojené státy americké.

Dnes, na počátku století následujícího, je již po několik let Evropa opět v nebezpečí, jaké politici a hodnostáři dnešní Evropy, a tedy i EU, zpochybňují, popírají, žádný program a jednotný plán nemají k odvrácení tohoto nebezpečí... islamizace kontinentu, než v nejhorším dojde i na Austrálii a Ameriku.

Není pro mne v takové situaci nic logičtějšího, než připomenout si onu pomoc USA v minulosti a doufat v ni i dnes. A tu, ponechávaje ve svém laickém mudrování Evropu stranou, přiznám smutek a zklamání úvodem zmíněné.

Kdo dnes, sleduje světové a domácí dění jen docela minimálně, vidí, že minulé ideologie fašismu a komunismu vyústily nakonec v různé druhy totality a zločinu, zatímco od sedmdesátých let dvacátého století zachvacuje, a to stále silněji a nepochopitelně, stejně zhoubná ideologie politické správnosti v kombinaci s mulikulturalismem. V uplynulých letech nebylo v USA většího podporovatele a hlasatele této podivuhodnosti než prezident Barack Hussein Obama, a to za velmi účinné pomoci choti bývalého amerického prezidenta (kterého prof. Ulč celkem trefně a nejednou, pasoval na majitele nepokojného poklopce), paní Hillary Clintonové.

Pak se stala ona zvláštní událost, mezi uchazeči o křeslo v Bílém domě objevil se muž, o jehož úspěchu krom mála výjimek svět pochyboval (přiznám se k takové výjimce, hlavně po přečtení knihy zakoupené již v říjnu 2016 v Praze, napsané tím mužem jménem Trump). Dokonalý v politice - jak zdůrazňováno - outsider vyhrál. Legálně a právoplatně, většinu hlasů obecných, nikoli elektorátních, získala pro Clintonovou velice početná, zcela demokratická Kalifornie, jak známo. A rozjela se ta dosud nekončící kampaň demokratů, kteří za podpory levicově zaměřených medií zcela oproti v demokracii snad samozřejmému gentlemanskému přijetí volební porážky a popřání vítězi zdar v těžké práci prezidentské, nastaly časy a, žel, trvají dones, jaké snad by nemohl pamatovat žádný americký prezident minulého století; časy neustálého osočování, vyšetřování, prokazatelných lží, které spolu s jistými (nijak podstatnými, dle mého názoru) chybami prezidenta neobyčejně vykonávání jeho funkce stěžovaly a stěžují, neboť aktivita nekončí, jejím cílem je impeachment (z funkce odvolání) prezidenta a trapné zpochybňování jeho soudnosti a inteligence (jeho IQ je údajně 156). A přitom v pouhém roce dokázal Trump víc, než jeho předchůdce za osm let. Rekordní ekonomika, zaměstnanost, nízká nezaměstnanost, uznání a respekt v Číně, utužení již dobrého vztahu s Japonskem, o Izraeli ani nemluvě, utlumení divých snah severokorejského pošetilce, nemalý nedávný úspěch v Davosu, nový systém daňový, už dnes naznačující svou užitečnost, možno ještě pokračovat.

A právě toto je zdrojem mojí lítosti a zklamání nad stavem americké společnosti, politiků, sdělovacích prostředků. Proč řada logických a prezidentem prosazovaných názorů setkává se s nepřátelstvím těch ve volbách poražených? Proč právě v této další kritické době (není v dějinách samozřejmě první), v níž se svět ocitá, v neposlední řadě v nebezpečí islámského terorismu, proč právě v této době vykvetlo, co už běžně je klasifikováno ve sdělovacích prostředcích, tedy mediích, jako fake news, falešné, lživé zprávy? Kolik milionů stojí komise stále se navracející k ruskému ovlivňování amerických voleb, dosud se Stoprocentní jistotou neprokázaného. Kde se ocitla dnes, zásluhou levicového liberála Amerika, vzor a ochránce demokracie? Proč v té zemi osočován je prezident, který sdělí, že ilegální konání rovná se protizákonnému, trestnému? Proč je prezident, který konečně chce učinit přítrž finančnímu zneužívání a využívání své země, omezit neúměrné financování OSN, když většina ze 193 členských států netají se nepřátelstvím ke svému finančnímu podporovateli, v mnohém lidově řečeno chlebodárci, neustále napadán? Proč stěží existující rasismus bílého člověka je nahrazován stále prokazatelnějším rasismem Afro-Američanů, kteří nikdy neměli více práv a svobod v USA nežli dnes?

Lapidárně, s připomenutím moudrého rabína: Proč, proč, damn it, je všechno jinak? Z toho, že na mnohá proč nedostává se mi moudrého a logického vysvětlení nežli právě větou rabínovou.... ovanula mne peruť lítosti a smutku nad dnešním morálním stavem Spojených států amerických. Neúctou jistých kruhů ke svému prezidentovi! A aby to nestačilo, západní Evropa, a to nejen snad z důvodu onoho dosti patrného smutného stavu v USA, jako by nějakým ďáblem (nebo politickou senilitou) postižená, s nepochopitelným gustem za příčinu všeho světového zla označuje právě toho, kdo ji už dvakrát zachránil! Kdo se v takovém moderním Kocourkově má vyznat? Já to, přiznám, nejsem...



Diskuse


Miles
17:28
11.2.2018

J. Sinnreich
5:08
11.2.2018

M. Prokop
17:02
11.2.2018

S. Ševeček
1:11
11.2.2018

J. Fridrich
16:42
11.2.2018

M. Prokop
17:03
11.2.2018

S. Ševeček
21:47
11.2.2018

J. Hanzlík
17:07
10.2.2018

O. Roldán
13:56
10.2.2018

D. Nowodny
To
13:09
10.2.2018

J. Babicka
4:50
10.2.2018

J. Babicka
4:57
10.2.2018

J. Zak
1:41
10.2.2018

J. Kanioková
22:27
10.2.2018

počet příspěvků: 15, poslední 11.2.2018 09:47









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.