23.4.2019 | Svátek má Vojtěch


ÚVAHA: Proč jsme si tak zasedli na chemii?

16.4.2019

Žádný jiný obor nemusel v poslední době strpět tolik ústrků a napadání v médiích jako chemie. A nebylo tomu tak vždy. Chemie byla svého času podobně oslavována jako dnes elektronika či biotechnologie. Proč se to stalo a zaslouží si to chemie vůbec?

Podíl na tom má i ne vždy dostatečná odbornost redaktorů, zvýšená chytlavost konspiračních teorií a pak „stokrát opakované se stává pravdou“. Také přetrvávající adorace humanitárních věd a ekologie na úkor těch technických. Nebýt chemie, dodnes bychom prali na kamenech u řeky nebo na valše. I když mnozí zelení by to asi přivítali.

Chemie nám dala mýdlo, saponáty, prací a čisticí prostředky, bez kterých je dnes udržování hygieny nepředstavitelné. Také kosmetika je chemie, i ta přírodní se skládá ze sloučenin, které musel někdo izolovat. Když onemocníme, jsou to chemií připravená léčiva, která nás zase uzdraví. Konzervanty - včetně těch tolik nenáviděných „éček“, mezi která patří i vitamin C (E300, 301) - chrání naše potraviny, aby se v nich nerozmnožily toxiny bakterií a plísní. Pomocí moderních katalyzátorů umí chemie připravit tolik různých plastů, od těch trvanlivých, až po ty biologicky rychle odbouratelné. Ty nám slouží nejen v předmětech, ale i jako součást našich oděvů. Ty použité umí recyklovat a přetvořit znovu v něco užitečného. Moderní nátěrové hmoty se samočistí nebo dokonce i čistí vzduch.

Bez hnojiv by nás dnes zemědělství jen stěží uživilo. Než němečtí chemici Fritz Haber a Carl Bosch objevili způsob, jak dusík ze vzduchu fixovat do čpavku a pak do průmyslových hnojiv, byly výnosy zemědělských plodin nízké a závislé na nedostatkových organických hnojivech z živočišné výroby. Při průměrném výnosu na úrovni roku 1900 by sklizeň plodin v roce 2000 vyžadovala téměř čtyřnásobnou plochu. Chemie umí udělat i benzin z uhlí a hledá způsoby, jak udělat paliva i ze zemědělských odpadů a ne z řepky, kterou pěstujeme na úkor potravin. Dokáže dopravit léčivo jen na místa v těle, kde je potřeba. To je důležité zejména u rakoviny. Analýzou DNA určuje otcovství a snižuje šance zločinců. Bez chemie by nebylo superčistých látek a polovodičů, a tedy také ne elektronika, počítače, mobily. Kompozitní materiály ve špičkových letadlech, rámech sportovních kol, překonávají kovy.

Mohl bych pokračovat a žádný obor, snad s výjimkou zemědělství a obživy, není tak hluboce prorostlý s naším životem jako chemie. Co tedy způsobilo, že má chemie tak špatnou pověst? Jednak chemici trestuhodně zanedbali popularizaci své vědy, která také potřebuje svého Grygara, který by ukázal, co je na ní zajímavého a kolik toho dokázala. No, které naše významné chemiky znáte? Možná Jaroslava Heyrovského díky Nobelově ceně a Ottu Wichterleho díky hydrogelovým očním čočkám. V poslední době možná i profesora Antonína Holého. Druhým faktorem, který se negativně podepsal na reputaci chemie, je paradoxně pokrok v analytické chemii, který byl za poslední dekády enormní.

Molekuly jsou malé a dnes je možné detekovat jakoukoliv molekulu kdekoliv. Vývoj byl drahý, a tak se musí vyplatit, proto se analytici dali do služeb ekologie a ukazují, že v potravinách či v životním prostředí je možno nalézt prakticky cokoliv. Najdou vám třeba pár ppb příměsí (ppb je počet částic vůči miliardě všech přítomných částic ve vzorku). A teď žasněte, co všechno jíte v chlebu. Oni to tam asi jedli i naši předkové, jen o tom nevěděli a nevadilo jim to. Co to ale udělá v rukách nedovzdělaných redaktorů nebo poťouchlých ekologistů, toho jsme svědky dnes a denně. Utkvěla mi v paměti zpráva z televize o převráceném kamionu, ze kterého se vysypal „toxický síran amonný“. Přitom téhož síranu amonného vyvezou zemědělci na svá pole jako hnojivo ročně stovky tun. Nebo na ulici nalezená láhev s toxickou kovovou rtutí. Některé sloučeniny rtuti jsou opravdu hodně toxické, ale kovová rtuť mezi ně rozhodně nepatří. Jen snad dlouhodobé vdechování jejích par v uzavřeném prostoru vám uškodí. Ve škole jsme s oblibou strkali prsty do kovové rtuti, protože nám je díky vysoké hustotě krásně zmáčkla. Když spolknete pár kapek rtuti, neotrávíte se, ale dostanete velký průjem, díky mechanickému dráždění stěny střev putujícími těžkými kapičkami směrem ven. Proto nechápu, proč EU zlikvidovala rtuťové, a tedy velmi přesné teploměry.

Možná namítnete, a co DDT? Byl to účinný insekticid, který řadu let sloužil lidstvu, než se zjistilo, že je tak stabilní, že se usazuje v tukových tkáních různých živočichů po celé zeměkouli a škodí jim. Nakonec byl prosazen jeho zákaz s výjimkou zvláštních případů, třeba v Africe, kde nemáme nic účinnějšího. Když se mě ale zeptáte, jestli bylo DDT omylem chemie, tak v žádném případě. Zachránilo stovky milionů lidí před smrtí na malárii, umožnilo Američanům porážet Japonce v tropických džunglích, chránilo úrodu brambor a jiných plodin před škůdci. Posloužilo a přežilo se. Vše, co používáme, má pozitivní i negativní stránky. Jde jen o to, aby ty pozitivní převažovaly.

Každý produkt má samozřejmě svoji životnost. Zazáří, pak se roky používá, aby ho po čase nahradil jiný, s vlastnostmi vhodnějšími v daném prostředí. Tak je tomu i v chemii. Ta se v dnešní době stále častěji obrací i ke své mladší sestře – biochemii a biotechnologiím.

Tak až zase uslyšíte v mediích útoky na chemii, vzpomeňte si, co jsem vám řekl. Kdyby chemie zmizela, dlouho bychom nepřežili. Chemie je neoddělitelnou součástí života. Jako všechno na světě má svá pozitiva i negativa. Podobně jako nůž, oheň a další. Buďme k ní spravedliví a nedávejme jí lidské atributy hodná – zlá. Je prostě potřebná a bez ní to nejde.



Diskuse


Z. Lapil
10:21
16.4.2019

J. Dostál
11:58
16.4.2019

Z. Lapil
12:06
16.4.2019

V. Sádovský
9:46
16.4.2019

J. Jelínek
10:14
16.4.2019

Z. Lapil
10:27
16.4.2019

R. Gramblička
9:30
16.4.2019

P. Lenc
10:22
16.4.2019

R. Gramblička
10:40
16.4.2019

P. Lenc
10:57
16.4.2019

M. Mikulec
9:28
16.4.2019

R. Gramblička
10:03
16.4.2019

M. Mikulec
10:17
16.4.2019

R. Gramblička
10:42
16.4.2019

M. Mikulec
10:46
16.4.2019

J. Lepka
11:08
16.4.2019

R. Gramblička
11:15
16.4.2019

R. Gramblička
11:14
16.4.2019

J. Roškota
8:47
16.4.2019

J. Lukavsky
8:46
16.4.2019

M. Prokop
:-P
8:28
16.4.2019

M. Mikulec
9:31
16.4.2019

R. Gramblička
10:11
16.4.2019

J. Jurax
21:59
16.4.2019

J. Dostál
6:35
16.4.2019

J. Jelínek
8:48
16.4.2019

R. Langer
6:20
16.4.2019

J. Pokoutný
11:41
16.4.2019

P. Labaj
0:45
16.4.2019

počet příspěvků: 40, poslední 16.4.2019 09:59









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.