18.7.2019 | Svátek má Drahomíra


ÚVAHA: Představme si události v Katalánsku...

2.11.2017

Představme si trochu jiné dění ve Španělsku. Představme si, že se ekonomický růst země zastavil, nezaměstnanost stoupla přes 20 %, místní banky se dostaly do problémů s nedobytnými pohledávkami. Představme si, že praskla bublina s hypotékami a španělskými státními dluhopisy. Klesají ceny nemovitostí a rychle roste zadlužení země. Španělsko nemůže devalvovat svoji měnu, protože ji nemá, a lidé začínají být nervózní a výrazně nespokojení. V důsledku toho rostou odstředivé tendence.

Představme si, že jsou ostatní země eurozóny opatrnější než v případě nekonečné a nekoncepční pomoci Řecku, a to z několika důvodů. Zaprvé proto, že španělská ekonomika je přeci jen mnohem významnější než ta řecká. Zadruhé se obávají morálního hazardu a nechtějí, aby se krize rozšířila i k nim. A nakonec proto, že nálada lidí v jejich zemi po zkušenostech z posledních let rozhodně není nakloněna ke stejnému neefektivnímu řeckému scénáři. Atmosféra ve Španělsku houstne a nakonec vyústí v referendum o vystoupení země z eurozóny a Evropské unie. Představme si, že v kontextu výše popsaných reálií se většina Španělů vyjádří pro vystoupení. Přichází spexit a nastává zděšení, šok, politická krize.

Představme si dále, že se politici Katalánska vzepřou a prohlásí, že naopak oni chtějí v Evropské unii zůstat a že s krokem Španělska zásadně nesouhlasí, což dali najevo tím, že v referendu hlasovali odlišně od zbytku země. Vyhlásí tedy sami další referendum, tentokrát o nezávislosti Katalánska na Španělsku s tím, že i nadále chtějí setrvat nejen v Evropské unii, ale také samozřejmě v eurozóně. Představme si, že referendum dopadne podobně, jako dopadlo skutečné referendum nedávno. Katalánský parlament následně vyhlásí nezávislost na Španělsku a Katalánsko by tak směrovalo do Evropské unie jako nová země v době, kdy Španělsko by z ní naopak odcházelo.

A teď si představme reakce úředníků a politiků z Bruselu, významných představitelů evropských zemí, zejména pak Francie a Německa, na toto dění, na vyhlášení referenda o nezávislosti Katalánska, na jeho snahu zůstat v Evropské unii. Myslíte si, že by byly tyto reakce totožné, jaké čteme dnes? Tak si to představme. Co bychom asi tak slyšeli? Tipoval bych to na názory o právu na sebeurčení, o respektování demokracie a svobodném rozhodnutí občanů, o důležitosti jednotné Evropy, o hrdinných Kataláncích, kteří podobně jako třeba Skotové dali zřetelně najevo svoje evropanství a nesouhlas s fragmentací Evropy. Zkrátka na identickou situaci, ale v jiném kontextu, by zaznívala zcela opačná stanoviska. Třeba se ale pletu. Představme si to…



Moje dcera má dvě mámy. Mám na to právo?
Moje dcera má dvě mámy. Mám na to právo?

Jsem mámou jedné úžasné holčičky, která si žije ve svém batolecím světě a nic ji netrápí. To však bohužel nemohu úplně říct o sobě, tak jsem se rozhodla se ze svých obav a pochyb aspoň vypsat.

Diskuse


I. Schlägel
Ne.
11:35
2.11.2017

R. Langer
12:11
2.11.2017

A. Alda
11:06
2.11.2017

M. Valenta
10:46
2.11.2017

P. Švejnoch
11:19
2.11.2017

F. Navr8til
9:52
2.11.2017

K. Novák 396
9:07
2.11.2017

J. Schwarz
11:29
2.11.2017

P. Rudolf
6:53
2.11.2017

P. Švejnoch
7:15
2.11.2017

Z. Rychlý
6:09
2.11.2017

počet příspěvků: 11, poslední 2.11.2017 12:11









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.