Předchozí část zde.

Ke vzniku pravidelného obrazce dojde jen v naprosto ojedinělých případech, v jediném případě z několika miliónů, kdy jsou vytvořeny zcela náhodně a zdánlivě bez jakýchkoliv logických příčin podmínky vyhovující vzniku pravidelného obrazce, a to i víc než jen dvě. Je možné použít analogii z chemie - k reakcím mezi atomy a sloučeninami dochází při srážce dvou částic - atomů, molekul, iontů nebo radikálů (mezi kterými potom dojde k výměně elektronů a tvorbě nebo změně vazby). Reakce, pro které by bylo nutné předpokládat srážky už jen tří, nebo dokonce více částic, by byly zcela neuskutečnitelné, protože by měly naprosto nepatrný výtěžek, miliontiny procenta. Vznik pravidelného obrazce je možné považovat za obdobu srážky tří i více částic. Kromě výboje blesku a obilí se na takovém místě musí sejít pravděpodobně mnoho dalších obtížně definovatelných náhodných vlivů. Má skutečně jen nepatrný výtěžek - obyčejného nepravidelně polehlého obilí se na světě vyskytuje odhadem milion kilometrů čtverečních ročně, plocha pravidelných obrazců je jen několik tisíc metrů čtverečních.

Dokončení zde.