23.4.2024 | Svátek má Vojtěch


ÚVAHA: Google je zase o něco chytřejší, máme se bát?

6.10.2016

V internetovém Respektu vyšel krátký článek, který rozhodně stojí za přečtení. (Google se naučil překládat jako člověk). Pomocí chytrých algoritmů se firma Google dostala na významnou metu překladatelských programů. Kvalita Google Translatoru je už zcela srovnatelná s běžným lidským překladatelem.

Pro jazykové antitalenty a lenochy to otvírá nedozírný svět cizojazyčného tisku, knížek, diskuzí a vůbec všelijakých možností, překladatelům to nejspíš sebere jejich práci. Jenže věc má i svou druhou stranu. Složitost a náročnost jazyka můžeme s trochou nadsázky přirovnat k bezpečnostní službě u vstupu do domu. Pokud někdo špatně ovládá řeč, pak to bývá pro domorodce jeden ze signálů, že mají před sebou cizince – a že tudíž nemusí být vhodné otvírat před ním některá domácí témata způsobem, na který jsou běžně zvyklí.

Žijeme ale v době, ve které značná část společenské konverzace probíhá na internetu. Často jediné, co nás v těchto diskuzích nějak zařazuje, je způsob a ovládnutí jazyka. Tato „identita“ pak mnohdy bývá pro ostatní zárukou, že se baví s živým člověkem znalým kontextu místního společenského dění, a že tudíž má nejspíš i co relevantního k tomuto dění říct. Tuto bariéru ale Google boří a otevírá tak možnost vstoupit do diskuze prakticky komukoliv z celého světa. Z internetových diskuzí dobře víme, co značná část zdejších diskutérů chce sdělit například Němcům, Bruselu, Arabům a jistě i jiným. Co ale tito lidé chtějí sdělit nám, se díky tomuto úžasnému vynálezu brzy možná dozvíme. Aniž bychom mohli na první pohled díky zkomolené češtině zjistit, s kým vlastně máme tu čest.

Jsou jistě mnohé technické prostředky, jak snížit anonymitu či omezit přístup „nevhodným“ diskutérům. Jenže to jde pouze na úkor celkové svobody této diskuze. Jak to celé dopadne, je samozřejmě velká otázka, neboť ve hře je velké množství faktorů, na které prostě nedohlédneme. Ale možnost, že se hlavní diskuzní fóra promění v platformu nejtvrdší propagandy ze všech koutů zeměkoule, se mi zdá nezanedbatelná. Možná, že znalci poměrů v Anglii, která se svým charakterem asi nejlépe přibližuje možnému budoucímu vývoji, by mohli říct, jaká atmosféra a pravidla fungují v tamních diskuzích.

Nicméně česká populace celkem dobře chápe, že s blbcem se nediskutuje a Rudé právo se nejlépe hodí k zatápění, proto lze předpokládat, že i při tomto scénáři vznikne problém hlavně provozovatelům těchto diskuzních serverů. Nakonec vůbec není špatné otevřeně diskutovat s cizincem, přináší to porozumění a nadhled. Jen je potřeba tuto skutečnost od samého začátku vědět.

Jako vůbec nejlepší výsledek by pak mohl být ten, že alespoň někteří notoričtí vysedávači u počítačů by se zvedli a pro změnu vyzkoušeli zcela neznámý druh diskuze – tváří v tvář s živým člověkem.

Jaromír Spousta