Tato otázka okamžitě vyvolá velkou polemiku, protože mnoho odborníků z různých vědeckých oborů, či filozofů má k této otázce řadu názorů a to mnohdy zcela odlišných. Pustit se do této úvahy je vskutku odvážné, nicméně ať tak či tak o ní mnoho lidí polemizuje. Například Albert Einstein ve své knize Jak vidím svět uvádí o filozofickém myšlení:

„Ve vývojovém procesu filozofického myšlení po staletí hrála hlavní úlohu otázka: Jaké poznání může poskytnout čisté myšlení, nezávislé na smyslových dojmech? Je takové poznání? Není-li, v jakém poměru je naše poznání k hrubému materiálu, který podávají smyslové vjemy? Na tyto otázky a na některé jiné úzce s nimi související odpovídá téměř nepřehledný chaos filozofických názorů.“

Tento chaos však není jen ve filozofických názorech, ale takřka ve všech názorech, které by chtěly popsat vše, co se týká veškerého bytí, ale hlavně v otázce jako je nauka o evoluci, která je považována za takřka svatou a nedotknutelnou ve své podstatě.

Jako zajímavost uvedu Teilhardovu „inspirující vizi“:

Evoluce není teorie, systém ani hypotéza, nýbrž daleko víc, to je od nynějška obecná podmínka, jíž se musí podřizovat a jíž musí vyhovovat všechny teorie, hypotézy i systémy, mají-li být myslitelné a správné. Evoluce je světlo, jež osvětluje všechna fakta, dráha, po které se musí ubírat všechny myšlenky.

To, že evoluční mechanismus může vytvořit křídla, oči, mozek, darwinisté vědí nikoli proto, že by bylo možno pozorovat, jak tento mechanismus něco takového dělá, ale proto, že je jejich vůdčí filosofie ujišťuje o tom, že žádná jiná síla pro tento úkol není k dispozici.

Světově uznávaný profesor práva P.E.Johnson, z jehož knihy Spor o Darwina jsem čerpal, nezaujatě uvádí: „Jedno nedělám: ve sporu mezi Biblí a vědou nikomu nestraním. Zajímá mě, co nám nezaujaté vědecké zkoumání může říci o historii země a zejména o tom, jak vznikly nesmírně složité orgány rostlin a živočichů.“ Pak se vyjadřuje k postavení evoluce a jejich zastánců: „Vědecké kněžstvo, které má autoritu k výkladu oficiálního příběhu o stvoření, tak získává nesmírný kulturní vliv, který by mohlo ztratit, kdyby byl tento příběh podroben kritice.“ Jak daleko je k výroku, že evoluce je Bohem, kterého musíme uctívat, přesto, že přesně tohoto „Boha“ neznáme?

Evoluce totiž podle jejich zastánců nemá alternativu. Důkazem je výrok známého evolucionisty sira Freda Hoyla: „Evoluce je nedokázaná a nedokazatelná. Jedinou alternativou k evoluci je speciální stvoření, ale to je pro nás nemyslitelné.“

Jen málo lidí zkoumá zmíněnou alternativu, natož aby věřili, že v její hlavní učebnici - Bibli je odpověď na úvodní otázku o absolutní pravdě. Je nutno otevřeně přiznat, že pohled na Bibli byl zprofanován právě náboženstvím a jeho výkladem podle toho, jak vyhovoval jeho názorům či zájmům (k některým výrokům samotné Bible, aniž bych se pokusil dávat k nim vysvětlení, se ještě vrátím). Tento článek nemá za cíl propagovat náboženství, nebo vyvolat polemiku, která by byla bez konce. Chtěl by poukázat na zcela rozdílné názory vědců, a to těch, kteří bádají ve stejném oboru. Kam se tedy čtenář hledající pravdu přikloní?

Podívejme se na nějaké příklady: V Praze 5, v Nových Butovicích je obchodní centrum Galerie Butovice, které se pyšní mořskými akvárii. Když jsem v němém úžasu obdivoval úžasné druhy ryb a jejich ještě úžasnější barvy, vzpomněl jsem si na problém, který mezi vědci vyvolal tzv. argument ve prospěch inteligentního designu. „Selský rozum“, který nepostrádá logiku si řekne: „Proč ty tvary a proč ty úžasné barvy, když by jednobarevnost a stejný typ splňovaly účel úplně stejně?“ A to je právě otázka designu. Profesor biologie na Lehigh Univerzity v Pensylvánii, Michael J. Behe měl 23.4.2004 přednášku v Americkém muzeu přírodních dějin na téma: „Slepá evoluce, nebo inteligentní plán?“, kde vysvětlil tento problém, který evoluce má. Tentýž vědec vydal článek v New York Times na téma: „Vyučujte evoluci a nebojte se klást těžké otázky.“ Vyčerpávající argumenty z tohoto materiálu by zde bylo těžké interpretovat a proto vybízím čtenáře, aby si tento materiál přečetli na internetových stránkách www.darwinanddesign.org/PrekladBehe.doc , kde jsou přednáška i článek uveřejněny.

Uvedu ještě jeden názor uvedený v článku Duncana Moora s názvem „Evoluce a inteligentní design“, kde uvádí:

„S tím, jak se představa vývoje života z jednoduchých buněčných struktur zdá stále méně přesvědčivá, je potřeba hledat alternativní vysvětlení. Věda se silně spoléhá na princip příčiny a následku. Aby bylo možné vysvětlit rozmanitost života na Zemi, je třeba najít vhodnou příčinu. Mnozí vědci začínají vážně uvažovat o možnosti, že za naším vesmírem stojí nějaký inteligentní projekt. Křesťané již po staletí tvrdí, že tím, kdo stvořil vesmír a udržuje jeho existenci, je Bůh Bible.“ (Celý článek lze nalézt na internetových stránkách)

Jak již jsem zmínil, je názorů tolik, že není v silách hledajícího člověka je všechny pojmout, setřídit a udělat si nějaký uspokojující závěr a tak mnozí všechno odloží s tím, že „kůň má větší hlavu“ a od bádání nad tím, zda existuje absolutní pravda ustoupí.

Ale zvídavý člověk se nespokojí s rezignací a hledá dál. Přísloví říká, že „kdo hledá, najde“. Zda je to pravda, to musí každý posoudit sám na základě rozumu, logiky a srovnávání a pak dojít k nějakému závěru, o němž by s vnitřním přesvědčením mohl říci: To je pravda.

Já bych se chtěl zmínit o jedné z uvedených věcí – o logice. Obecně je platná zásada, o které se zmínil jeden vědec, jehož jméno není v tomto okamžiku podstatné: „Všechno geniální je vlastně prosté a jednoduché. Jen na to přijít.“ To úzce koresponduje s logikou. Zamysleme se nad následujícími myšlenkami a aplikujme je na logiku:

Kdyby byla pravda to, k čemu moderní věda dospěla vzhledem k trvání existence naší sluneční soustavy – hlavně země a slunce, pak by časem tyto planety zanikly včetně života (přenesení života na jiné planety kvůli jeho zachování je science fiction), pak k čemu je vědění? Nebyli jsme tady a opět tady nebudeme. Objevili jsme částečně principy, na kterých jsou založeny přírodní zákony, definovali jsme energii a poodhalili úžasně složité systémy, které fungují aniž bychom na to měli jakýkoli vliv. K tomu nám pomohl náš mozek, který někteří vědci definovali jako epifenomén hmoty ve vesmíru. Je nelogické, že by neživá hmota například pomocí prebiotické prapolévky vytvořila tak složitý systém, který by posléze popsal sám sebe a také dovedl odhalit zákonitosti ve vesmíru.

Z toho vyplývá další logická otázka: Jaký je tedy smysl života? I zde bychom narazili na spoustu názorů. Od absurdních, třeba podle Monty Pythona, až po religionistické. Já jsem jako zajímavost vybral názor Alberta Einsteina, který je snad obecně uznáván jako člověk s logikou myšlení. Einstein ve své knize Jak vidím svět , na straně 115 uvádí:

„Ptát se na smysl anebo účel vlastního bytí a bytí tvorstva vůbec zdálo se mně z objektivního hlediska vždycky nesmyslné. A přece naopak má každý člověk ušlechtilé ideály, které usměrňují jeho snažení a úsudek. V tomto smyslu jsem pohodlí a štěstí nikdy nepovažoval za vlastní cíl (této mravní základně říkám také ideál stáda vepřů). Mé ideály, které vždy přede mnou zářily a znovu a znovu mě naplňovaly radostnou životní odvahou, bylo dobro, krása a pravda.“

A opět jsme u slova pravda. Co to vlastně je? Mnoho lidí jí zkoumalo a dospěli k různým závěrům. Například filozof Sokrates řekl: Vím, že nic nevím“. Francouzský filozof a matematik René Descartes podrobil zkoumání všechny pravdy, které znal, udělal selekci a dospěl k jediné: „Cogito ergo sum“, neboli: „Myslím, tedy jsem“ Takže obecný názor na absolutní pravdu je vlastně skeptický, protože se říká: „Každý má svou pravdu“. Tento názor, který je dnes módním trendem získal název relativismus a dá se říci, že dělá skutečné pravdě medvědí službu.

Uvedl jsem jen několik aspektů z bezpočtu různých názorů, které se více či méně dotýkají námětu naší úvahy. Jak bylo shora uvedeno, chtěl bych se zabývat některými výroky samotné Bible, která s autoritou tvrdí, že je inspirována Bohem. Je-li tomu tak, pak by její výroky měly mít logiku a také autoritu, kterou může mít jen Stvořitel vesmíru a jeho absolutní Zákonodárce. Předem upozorňuji, že se najde spousta kritiků, kteří použijí cokoli, aby znevážili Bibli, nebo ji přinejmenším odstavili do „regálu“ klenotů literatury, která ovšem nemůže obstát v ohni moderních důkazů. Proto se naše úvaha nebude pouštět do polemiky, ale je určena těm, kteří se nad uvedenými myšlenkami zamyslí nezaujatě a udělají si svůj vlastní závěr.

„Kde nic není, ani smrt nebere“ – toto přísloví, jehož ekvivalentem by mohlo být „Nihil ex nihilo fit“ (Z ničeho pochází nic), což je obecně platná zásada i mezi vědci, je čtenářům jistě známé. V knize Hebrejcům 3:4 je psáno:

„Každý dům je ovšem někým postaven, ale ten, který postavil všechno je Bůh.“ Je to logické?

K otázce, zda je nutné vidět Boha, aby člověk uvěřil, je zcela logické vysvětlení v knize Římanům 1: 19,20:

„ protože co může být o Bohu poznáno, je mezi nimi zjevné, neboť jim to Bůh učinil zjevným. Jeho neviditelné [vlastnosti] jsou totiž jasně patrné od stvoření světa, protože je lze pochopit z učiněných věcí, dokonce i jeho věčnou moc a Božství, takže jsou neomluvitelní..“

Biblické pravdy jsou mnohdy z hlediska moderního člověka považovány za nereálné, abstraktní, zkrátka za pošetilé. Mluví Bible i o tom? Ano, v 1. Korinťanům 1:19-25 čteme:

„Je totiž napsáno: „Způsobím, aby moudrost moudrých zahynula, a inteligenci intelektuálů odstrčím.“ Kde je moudrý? Kde znalec Zákona? Kde debatér tohoto systému věcí? Neučinil Bůh moudrost světa pošetilou? Když totiž, z Boží moudrosti, svět svou moudrostí Boha nepoznal, Bůh uznal za dobré pošetilostí toho, co je kázáno, zachránit ty, kdo věří. Vždyť Židé žádají znamení a také Řekové hledají moudrost, ale my kážeme Krista přibitého na kůl — Židům příčina ke klopýtání, ale národům pošetilost; avšak těm, kdo jsou povoláni, Židům i Řekům, Krista, Boží moc a Boží moudrost. Protože Boží pošetilá věc je moudřejší než lidé a Boží slabá věc je silnější než lidé.“

Když čteme, s jakou autoritou o sobě Stvořitel mluví, možná nás napadne, že tyto výroky by mohly zaujmout i člověka, který se domníval, že Bible je spojena s „pánbíčkářstvím“, a v jehož představě byl Bůh „vousatý dědeček na obláčku“. V knize Izajáš v 45 kapitole můžeme číst:

„ Sám jsem udělal zemi a stvořil jsem na ní i člověka. Já — mé vlastní ruce roztáhly nebesa a velím celému jejich vojsku.“ Verš 12

„ Vždyť tak řekl Jehova, Stvořitel nebes, On, [pravý] Bůh, Tvůrce země a její Původce, Ten, kdo ji pevně založil, kdo ji nestvořil prostě nadarmo, kdo ji utvořil, dokonce aby byla obývána: „Já jsem Jehova, a není nikdo jiný“ Verš 18

„Ke komu mě však můžete připodobnit, abych se mu stal rovným?“ říká Svatý. „Vysoko pozvedněte oči a vizte. Kdo stvořil tyto věci? Je to Ten, kdo vyvádí jejich vojsko dokonce podle počtu, všechny je dokonce nazývá jménem. Kvůli hojnosti dynamické energie, [a protože] je také silný v moci, ani jedna [z nich] nechybí.“ Izajáš 40: 25,26

O Stvořitelových vlastnostech je psáno v 5. Mojžíšově 32:4:

„Skála, dokonalá je jeho činnost,neboť všechny jeho cesty jsou právo.

Bůh věrnosti, u něhož není bezpráví; je spravedlivý a přímý.“

Přečtěme si bez předsudků ještě biblický výrok o smyslu života a také doporučení, která Bible dává ku prospěchu všech lidí s ohledem na jejich budoucnost: Je z Přísloví 2:20-22

„Účelem je, abys chodil cestou dobrých lidí a aby ses držel stezek spravedlivých. Vždyť přímí, ti budou přebývat na zemi, a bezúhonní, ti na ní zbudou. Pokud jde o ničemné, ti budou právě ze země odříznuti; a pokud jde o zrádné, ti z ní budou vytrženi“

Jak jsem již zmínil, cílem této úvahy není vyvolat polemiku, ani někoho ovlivňovat, ale má spíše povzbudit čtenáře k zamyšlení. V dnešní době, kdy internet ovládl snad každý kout světa je možné nalézt nesmírné množství informací o každém námětu. A každý tento námět je zase „rozpitván“ spoustou názorů, kde jeden „zaručeně pravý“vyvrací druhý „zaručeně pravý“, takže zvídavý čtenář jen velmi obtížně může zaujmout postoj k tomu, co je vlastně pravda. Bible nikde nenabádá ke slepé víře, ale naopak vybízí čtenáře v 1. Tessaloničanům 5:21: když říká: „Přesvědčte se o všem, pevně se držte toho, co je znamenité.“ Je ale také pravdou, že čtenář musí přistupovat k bádání s otevřenou myslí, bez předsudků a to v současném převážně ateistickém prostředí je velmi obtížné. Přesto si nelze nevzpomenout na debaty Ježíše Krista s farizeji, kteří mu nevěřili, kde Ježíš uzavřel debatu slovy v knize Jana kap. 10: 25-28:

„Ježíš jim odpověděl: „Řekl jsem vám [to], a přece nevěříte. Skutky, které činím ve jménu svého Otce, ty o mně vydávají svědectví. Ale nevěříte, protože nejste žádná z mých ovcí. Mé ovce naslouchají mému hlasu a já je znám a ony mě následují. A dávám jim věčný život a rozhodně nebudou nikdy zahubeny a žádný je neuchvátí z mé ruky.“

Tento výrok, jakkoli se zdá zvláštní z hlediska člověka tzv. moderního, jak se někteří nevěřící označují, má svoji logiku. Je to poslední argument, když protistrana nepřijme jakékoli vyčerpávající vysvětlení a je ponechána ve svém názoru – je to její právo. Nicméně je tu ještě jedna závažná myšlenka: Jestliže existuje absolutní pravda, změní na ní něco jakýkoli nebo číkoli názor, nebo současné vědění, které se může ještě mnohokrát změnit? Proto se Bible velmi zřetelně vyjadřuje k absolutní pravdě, která je zde vázána na Stvořitele vesmíru:

„Oč tedy [jde]? Jestliže někteří nevyjádřili víru, učiní snad jejich nedostatek víry Boží věrnost neúčinnou? Kéž se to nikdy nestane! Ale ať Bůh je shledán jako pravdivý, i kdyby každý člověk byl shledán jako lhář, jak je dokonce napsáno: „Aby ses prokázal [jako] spravedlivý ve svých slovech a abys zvítězil, když jsi souzen.“ Římanům 3:3,4

Shora jsem uvedl, že biblické texty nebudu komentovat, aby zde nebyl vzbuzen dojem, že by měl být někdo někam směrován, nicméně bych celou úvahu chtěl zakončit jedním biblickým textem, jehož ekvivalent není možné nalézt v žádné jiné literatuře, ani ve vědeckých publikacích. Je to myšlenka, která se týká každého člověka bez rozdílu a má vliv na jeho život. V 1. Timoteovi 2:3,4 je psáno:

„To je znamenité a přijatelné před zrakem našeho Zachránce, Boha, jehož vůlí je, aby lidé všeho druhu byli zachráněni a přišli k přesnému poznání pravdy“

(Biblické texty jsou převzaty ze Svatých Písem, Překlad nového světa)

publicista