16.12.2017 | Svátek má Albína


ÚVAHA: Čím dál víc patníků

22.7.2017

Cesta do pekla je lemována samými „dobrými“ zákony

Taky se vám zdá, že je zákonů nějak moc a některé jenom otravují život? A stále vznikají další a už jsou nápady, jak ty další ještě zdokonalit. A zanikají vůbec zákony? Je nějaké smetiště zákonů, kde by se pro poučení mohl člověk prohrabávat? A jsou nějaké kvóty na počet přijatých zákonů, než nastane alergická reakce a kolaps společnosti? K přijímání imigrantů jsou všichni ostražití, ale proti přijímání zákonů, také mnohdy imigrantů z jiných zemí a doopravdy měnících náš způsob života, se nijak zvlášť neprotestuje, neprověřují se všechny vedlejší efekty a často se radostně vítají s pocitem, že konečně jsme světoví a vyspělí.

Jenže zákonů už je tolik, že pro jejich neznalost jsme všichni jednou nohou v průšvihu – zejména ten, kdo něco dělá. Sebevětší odborník a machr je maličký, když nastoupí kontrola papírů a dodržování toho a onoho.

Rčení v podtitulku původně mluvilo o cestě dlážděné dobrými úmysly – myšleno tak, že když člověku svědomí podstrkuje dobré úmysly, ale on nic z toho nevykoná, tak pak končí v pekle.

Další význam je ale i ten, že samotný dobrý úmysl někdy nestačí – není to volňásek pro konání čehokoli, jakkoli... Ještě je něco nad ním a až to zajistí, že vše neskončí fiaskem nebo Kocourkovem, ale opravdovým dobrem.

Protože v dnešní době přibývá těch (jednotlivců i spolků), kdož to myslí dobře ani ne tak v osobní rovině, ale pro celou společnost, ne-li Evropu či svět, trochu jsem rčení modifikoval. Dobráci si totiž někdy chtějí toho neoprávněného volňáska pro své konání i případnou beztrestnost (a trestnost těch druhých) zajistit prostřednictvím zákonů. Jinými slovy, chtějí svůj nápad na to, jak by mohli ostatní žít tak, aby to bylo správné a dobré, uzákonit (a ostatní už tak potom žít musí). A když by ten nápad nebyl zrovna moc dobrý, tak se dušují: „Vymysleli jsme a prosadili zákon, leč neznali jsme všechny jeho dopady, a i když jsou špatné, tak úmysl jsme měli dobrý a to nás omlouvá!“ (A přidají hurvínkovské „Chá chá!“) Jenže neznalost zákona neomlouvá... Za hlasování se sice nezavírá, ale cestu si dláždí každý – pán i nepán. Historie je plná zla a zároveň prostá zlých lidí – ti jedni v každé době jenom hlasovali pro dobré zákony zajišťující pořádek a jiní ty zákony jenom plnili.

Co je na uzákoněné dobrotě špatného? No právě to, že je to dobrota dle zákona povinná, zatímco reálná dobrota je záležitostí situace, lidskosti, vztahů, citů a nepsaných, ale ctěných zákonů. Ne vše, co je dobré pro jednotlivce osobně, je dobré k uzákonění pro celou společnost. Ne vše, co je dobré (od přírody), zůstane dobrem i po uzákonění (od člověka). Zejména pokud se zabrousí do věcí patřících spíše do oblasti doporučení, víry, slušnosti, dobrých mravů – ohleduplnost, soucit, lásku nejde nařídit, to jsou plody víry v něco vyššího – a ztracený ideál stěží nahradí psané zákony.

Dle takových zákonů se pak činí umělé, těžko pochopitelné hříchy a vznikají umělí, snadno pochopitelní hříšníci (za hříšnou touhu lidí nakupovat v pátek i svátek jsou trestáni obchodníci, za neřest kouření hostů jsou trestání hospodští – asi už podle orientálního vzoru, že za hříšnou touhu mužů po ženách jsou trestány ukamenováním ženy).

Zákony se tvoří podle logiky, která je nebezpečná: logika bez hranic, uplatnitelná na další a další oblasti lidského počínání, lidská dobrota bez hranic, ne od kosti či od srdce, ale od (ne)rozumu, dobrota pod pokutou, která nerespektuje svobodu a přirozený stav a prosazuje dobro i proti vůli a potřebě strádajících... Něco jako „tchýně v domě“ (pro mladé: tchýně, je maminka od přítele/kyně, která má mnohdy tu vlastnost, že když se nastěhuje k mladým, žijícím v harmonickém svazku, a pomáhá jim a radí, tak ten svazek se časem z „neznámých“ důvodů rozpadne).

Z poslední doby: Po mnohaletém vývoji soužití a vcelku pokojného vztahu, po vzniku nekuřáckých hospod dohodou, po stavebních úpravách starých hospod – najednou bác a kuřáci jsou vyhnáni na ulici a na ulici jsou naháněni nekonfliktními anděly... a děti a těhotné ženy teď mohou zdravě vysedávat po hospodách, kdežto pohybovat se po ulicích bez újmy na mravech a zdraví ne!

Smrdutí kuřáci! Pal je čert! Ale kdo z nás je bez viny, první na ně plivni! Kdo z nás nedělá nic, co je nezdravé, odporné, nekonzumuje, co mu chutná, a na kaloricko- chemicko- biologicko- společensko- eticko- teologicko- ekologické hledisko nehledí? Kdo posoudí, které hledisko je zrovna to hlavní? Kdo má moc? Kdo si myslí, že má pravdu? Kdo bude další štvaná zvěř? Kuřáky přece nebylo nutné řešit! Nedělali ze sebe diskriminovanou menšinu a nechtěli další práva – např. kuřáckou kosmickou loď, kvóty na zastoupení, nehlásali „Zítra se bude kouřit všude“! A nedělali z nekuřáků kouřofoby a zpátečníky.

Naše cesta (ke štěstí/neštěstí) je čím dál přesněji ohraničená čím dál větším počtem patníků, hraničních kamenů: dobro/pokuta, ale spíše jsou to elektrické ohradníky (a evidenčníky) a my se čím dál víc podobáme tvorům v ohradách! Dříve ovce měly svého pastýře a ohradníky nepotřebovaly. Ovce se dívaly na pastýře a šly za ním – byla to jistota. Dneska má každá ovečka (i telátko) náušnice, aby evidenčně a daňově neunikla, a její svět je ohraničen elektrickými ohradníky – ví, kde nedostane pecku. Ale kde je pastýř, cesta, jistota? Ohradník nepůjde bojovat s vlkem, ani nepůjde hledat ztracenou ovci, ani nenajde svěží pastvinu, umí jenom dát ránu... a takový svět si vlastnoručně děláme! Jistota pecky/nepecky! A na koho se to díváme? Vzhlížíme k totálně zaohradníkovanému světu prostému chyb a špatností jako k ideálu, kde chybný krok bez rány nebude možný! Každým ohradníkem (divným zákonem) se přibližujeme těm bezradným ovečkám bez pastýře – a z Homo sapiens sapiens nakonec zbude jen ten „Homo“, který nemusí přemýšlet, stačí jen starost o to, abych nedostal ránu, a ostatního si nevšímám. To že je člověk se svobodnou vůli – obraz Tvůrce?

Každý divný zákon odebírá hlídacímu aparátu energii na to zbylé a podstatné, a navíc nám (mnohdy za našeho jásotu) všem vytahuje peníze z kapes: za každým nepochopitelným zákonem je armáda placených vysvětlovačů a kontrolovačů i těch, kteří za úplatu – jako službu – zajistí, že zákon splníte a nejste hříšník. (Mistr Jan by asi dneska kázal něco o kupčení s odpustky).

Slyším argument: Ty nové zákony nejsou špatné, vždyť všude ve vyspělých zemích to tak funguje, tak proč by u nás ne? No, ve světě funguje ledaco (jiný kraj, jiný/stejný mrav) a všechno si nastěhovat do naší českomoravské vrchoviny a hvozdů jako zvyky a zákony „imigranty“ (jen proto, že to jinde mají) asi není rozumné – a vůbec, která země je vyspělá a vzorem? Ta ztracená a toužebně vyhlížená postava dobrého pastýře, jehož následováním bychom byli v suchu?

Copak není důležitější než to, komu se podobáme a na koho si hrajeme, normálnost a nekomplikovanost života v zemi? Že zákony slouží lidem, dávají jistotu a chrání – a ne, že naopak nejistotu a peklo způsobují?

A tak místo honění kuřáků po ulicích, tištění papírků pro každou zmrzlinu a přeměřování svátečních prodejen - hledejme tchýně! Stojí to za to, protože to dříve bylo docela prima a mnozí do sňatku se svobodou, s demokracii, s EU ... nešli z primitivních zištných důvodů, ale s nadšením a ideály! A potom někdy se přistěhovaly tchyně (a nastoupila tchynizace a neomateřské pudy) a jde to s kopce, dokonce se mluví o rozvodu, vyčítá se navzájem věno, flámy, neplnění povinností, nesplněná očekávání! Vyžeňme tchýně (ty, co do toho nemají co mluvit, ale mluví, protože to myslí dobře – většinou ale ne s námi) a jejich dobré nápady, bez rozvádění je vyvezme někde na ostrov (do Zátoky tchyní), dokud je čas, a mějme se znovu rádi jako zamlada – bez jejich rad a asistence.



Vánoce potomků slavných: Žádné dárky i vila za miliony
Vánoce potomků slavných: Žádné dárky i vila za miliony

Jak vypadají Vánoce slavných? Někteří dodržují tradiční zvyky, jiní si svátek uzpůsobí podle sebe.

Diskuse


F. Navr8til
11:19
23.7.2017

P. Rada
15:37
23.7.2017

M. Prokop
18:11
23.7.2017

P. Rada
20:07
23.7.2017

M. Prokop
18:10
23.7.2017

P. Rada
20:23
23.7.2017

P. Rada
11:24
23.7.2017

J. Jurax
11:30
23.7.2017

P. Rada
15:06
23.7.2017

M. Prokop
18:13
23.7.2017

P. Rada
8:31
22.7.2017

M. Prokop
8:45
22.7.2017

P. Rada
14:42
22.7.2017

J. Jurax
22:26
22.7.2017

P. Rada
11:14
23.7.2017

J. Jurax
11:25
23.7.2017

P. Rada
15:26
23.7.2017

A. Bocek
6:26
24.7.2017

M. Prokop
18:14
23.7.2017

P. Aron
14:32
23.7.2017

počet příspěvků: 23, poslední 24.7.2017 06:26









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.