27.9.2016 | Svátek má Jonáš






ÚSTAVA: Prezident může odvolat premiéra...

5.2.2013

... a souvislosti s tím spojené

Úvod

V médiích (čt24.cz) se objevila informace o tom, že někteří ústavní právníci tvrdí, že "extrémní výklad čl. 62/a Ústavy umožňuje, aby prezident, navzdory zvyklostem, premiéra skutečně odvolal". Pan Nečas (idnes.cz) se vyjádřil takto: "Podobný krok prezidenta bych označil za ústavní puč." Pan Pithart (idnes.cz) se vyjádřil takto: "Neexistuje žádný způsob, jak by mohl prezident vládu jen tak odvolat. Když premiér Nečas říká, že odvolání vlády ´by byl protiústavní puč´, připouští, že by se to mohlo ´nějak´ stát. Jak to vůbec může připustit? Nečasova odpověď mě vyděsila." Problém je v tom, že citované úvahy všech uvedených pánů nejsou ve skutečnosti vůbec důležité, protože nemají právní závaznost.

Zjednodušené vysvětlení několika právních pojmů

V teorii se používá termín ústavní pravomoc prezidenta. Jedná se o to, jaká má prezident práva, tedy co učinit může, z čehož také plyne, co učinit nemůže. V našem případě se jedná o práva prezidenta vůči předsedovi vlády, dalším členům vlády a vládě jako celku. Uvádím přehled těchto práv:

jmenuje předsedu vlády (čl. 62/a+čl. 68/2 + čl. 68/4)

jmenuje další členy vlády (čl. 62/a+čl. 68/2+4+5)

odvolává předsedu vlády

odvolává další členy vlády (čl.62/a+čl. 68/5 + čl. 74)

odvolává vládu (čl. 62/a+čl. 75)

přijímá demisi předsedy vlády (čl. 62/a+čl. 73/1)

přijímá demisi členů vlády (čl. 62/a+čl. 73/1)

přijímá demisi vlády (čl. 62/a+čl. 73/2)

Vyjmenované články Ústavy vypsané u jednotlivých práv většinou stanoví podmínky, které musí být splněny, aby prezident mohl přiznané právo realizovat. U práva prezidenta "odvolává předsedu vlády" žádné články uvedeny nejsou. Z toho plyne, že realizace tohoto práva není podmíněna splněním žádných podmínek.

V teorii se rozlišuje mezi parlamentní a prezidentskou nebo poloprezidentskou formou vlády. Pro parlamentní formu vlády je charakteristické, že vláda je odpovědná parlamentu. Pouze parlament může vládu odvolat. Podle Ústavy k tomu slouží institut tzv. "vyslovení nedůvěry vládě". Pro prezidentskou formu vlády je naproti tomu charakteristické, že právo odvolat vládu nebo předsedu vlády má pouze prezident. Podle Ústavy prezident vládu odvolat nemůže s jedinou výjimkou, která vyplývá z čl. 75 ve spojení s čl. 73/2 a která je v podstatě sankcí za to, že vláda by nesplnila povinnost, kterou podle Ústavy má, a slouží v zásadě jen k "urychlení dalšího postupu". Takřka z celého znění Ústavy vyplývá, že u nás platí parlamentní forma vlády. S pádem vlády padá i předseda vlády a naopak s pádem předsedy vlády padá i vláda. A jsme u podstaty věci. Pokud by prezident měl podle čl. 62/a Ústavy právo odvolat předsedu vlády vyvolal by tím automaticky okamžitý pád vlády. A o to jde.

Právní podstata věci

1) Článek 62/a Ústavy svou formulací výslovně svěřuje prezidentovi právo odvolat předsedu vlády. Čl. 62/a Ústavy totiž stanoví, že "Prezident republiky jmenuje a odvolává předsedu a další členy vlády …"

2) Není třeba ani "extrémního" ani jakéhokoliv jiného výkladu, neboť není nutné vykládat to, co je výslovně stanoveno.

3) Pokud by prezident realizoval své ústavní právo, nemohl by se dopustit "ústavního puče".

4) Tzv. "zvyklost" nemá místo tam, kde právo je výslovně stanoveno.

5) Výrok pana Pitharta, že "neexistuje žádný způsob, jak by mohl prezident vládu jen tak odvolat" je chybný. Pan Nečas se totiž nevyjadřoval k právu prezidenta odvolat vládu, nýbrž k právu prezidenta odvolat předsedu vlády. A pan Pithart jako erudovaný právník nepochybně ví, že prezidentovo právo odvolat vládu a prezidentovo právo odvolat předsedu vlády jsou dva zcela odlišné ústavní instituty.

6) Jiní ústavní právníci než ti, kteří tvrdí, že prezident by premiéra mohl odvolat, ve svých textech argumentují tím, že formulace "jmenuje a odvolává předsedu vlády" by sice mohla svádět k závěru, že prezident má právo předsedu vlády i odvolat, ale ústavodárce se tak patrně jen pokusil stylisticky lépe, ovšem právně poněkud zavádějícím způsobem zestručnit spojení "jmenuje předsedu vlády a jmenuje a odvolává členy vlády". Stručně shrnuto ústavní právníci tvrdí, že čl. 62/a Ústavy nezní tak, že "Prezident republiky jmenuje a odvolává předsedu a další členy vlády …", nýbrž vlastně zní tak, že "Prezident republiky jmenuje předsedu vlády a jmenuje a odvolává další členy vlády …" To je poměrně zajímavá argumentace, neboť z ní plyne, že čl. 62/a Ústavy zní podle ústavních právníků ve skutečnosti vlastně úplně jinak, než zní, a právě tím ústavní právníci odůvodňují, proč prezident nemůže odvolat předsedu vlády. Ke změně Ústavy přitom není oprávněn ani Ústavní soud, nýbrž pouze ústavodárci.

7) Já se naproti tomu domnívám, že čl. 62/a ve spojení s čl. 68/1 Ústavy ("Vláda je odpovědna Poslanecké sněmovně.") u nás vytvořily zvláštní směsici parlamentní a prezidentské formy vlády. Z celé koncepce Ústavy sice vyplývá, že u nás hodlala zavést parlamentní formu vlády, článkem 62/a však Ústava u nás současně zavedla i jakousi variantu prezidentské formy vlády. Na jedné straně totiž platí, že vláda je odpovědná Poslanecké sněmovně (čl. 68/1), která jí může vyslovit nedůvěru a tím ji "odvolat", a na druhé straně současně platí, že nebude-li předseda vlády hodný, tzn. nebude-li dostatečně přihlížet k přáním a představám prezidenta, mohl by být prezidentem odvolán, čímž by současně padla celá vláda.

8) Co si však myslí ústavní právníci nebo já, není ve skutečnosti důležité, protože naše úvahy nemají žádnou právní závaznost. Podstatné je nebo bude, co si myslí nebo bude myslet prezident.

Co by nastalo poté, kdy by prezident realizoval své ústavní právo a odvolal předsedu vlády

Nastal by chaos. Pan Nečas by prohlásil, že se jedná o ústavní puč, neboť u nás je zavedena parlamentní forma vlády, a že neplatí ani jeho odvolání ani pád vlády. Pan Klaus nebo pan Zeman by prohlásili, že se o ústavní puč nejedná a ani jednat nemůže, neboť realizovali své ústavní právo, že odvolání předsedy vlády platí a že vláda padla také. Ve skutečnosti by úvahy těchto tří pánů nebyly důležité, protože by neměly žádnou právní závaznost. Obě strany by však trvaly na svém. Takže předseda vlády by byl i nebyl odvolán, vláda by padla i nepadla atd. Kdo by mohl právně závazně rozhodnout? Ústavní soud. Kdy by rozhodl? Co by bylo do té doby? Nevím a myslím, že to neví nikdo. Vím však, že do té doby by panoval chaos. A ten chaos by měl nějaké důsledky. A ty důsledky by bylo nutno po rozhodnutí Ústavního soudu nějak odstranit. A co kdyby to nešlo? Jestli by to šlo nebo nešlo, by bylo odvislé pouze od toho, k jakým důsledkům by došlo. Nevím, k jakým všem důsledkům by mohlo dojít, a myslím, že to neví nikdo.

Závěr o právní podstatě věci

1) Ústavodárci by měli urychleně přijmout změnu čl. 62/a Ústavy, neboť oni jediní jsou k tomu oprávněni. Čl. 62/a Ústavy by měl nadále znít takto: "Prezident republiky jmenuje předsedu vlády, jmenuje a odvolává další členy vlády, přijímá demisi předsedy vlády a dalších členů vlády, odvolává vládu a přijímá její demisi."

2) Pan Klaus by neměl, do doby než mu uplyne volební období, využít svého ústavního práva odvolat předsedu vlády a tím vyvolat pád vlády, neboť by to bylo neodpovědné vůči České republice, jejímž je prezidentem.

3) Pan Zeman by neměl poté, až se stane prezidentem, využít svého ústavního práva odvolat předsedu vlády a tím vyvolat pád vlády, neboť by to bylo neodpovědné vůči České republice, jejímž bude prezidentem.

4) Všechny diskuse o tom, jestli prezident může nebo nemůže odvolat předsedu vlády, jsou v podstatě zbytečné s tou výhradou, že odhalily problém, který je ve znění čl. 62/a Ústavy skryt. Mezi mnou a ústavními právníky není sporu o tom, že Ústava u nás hodlala zavést parlamentní formu vlády a že současné znění čl. 62/a Ústavy je s parlamentní formou vlády v příkrém rozporu. Rozpor je v něčem jiném. Tvrdím, že pokud Ústava výslovně stanoví, že prezident má právo jmenovat předsedu vlády a právo odvolat předsedu vlády, má prezident právo předsedu vlády odvolat, i když toto jeho právo je v příkrém rozporu s parlamentní formou vlády, z kteréhožto důvodu pokládám současné znění čl. 62/a Ústavy za hrubé pochybení ústavodárce. Naproti tomu ústavní právníci tvrdí, že současné znění čl. 62/a Ústavy by sice mohlo svádět k závěru, že prezident má právo jmenovat předsedu vlády a právo odvolat předsedu vlády, ve skutečnosti to však čl. 62/a Ústavy nestanoví, neboť ve skutečnosti stanoví, že prezident má pouze právo jmenovat předsedu vlády nikoli i právo odvolat předsedu vlády, protože kdyby prezident měl i toto druhé právo, bylo by to v příkrém rozporu s parlamentní formou vlády. A tím považují problém za vyřešený. Já si však myslím, že ten problém trvá nadále a je nutno ho vyřešit. Všechny diskutující právníky totiž asi vůbec nenapadlo, že prezident by mohl argumentovat tím, že nikoliv jeho právo odvolat předsedu vlády je v příkrém rozporu s parlamentní formou vlády, nýbrž že parlamentní forma vlády je v příkrém rozporu s jeho právem odvolat předsedu vlády, neboť ten u nás podle jeho názoru zavedl prezidentskou formu vlády. Nevím, co by mohlo prezidentovi zabránit v této argumentaci, vzhledem ke znění čl. 62/a Ústavy. Nepochybuji však o tom, že by se našla spousta právníků, kteří by prezidenta v této argumentaci teoreticky fundovaně, tedy především pro neprávníky v podstatě zcela nesrozumitelně, podpořili. Řešení je přitom jednoduché, jak to obvykle bývá u těch zdánlivě nejsložitějších věci. Ústavodárci by měli urychleně změnit čl. 62/a Ústavy tak, aby nadále výslovně stanovil, že prezident má pouze právo jmenovat předsedu vlády, nikoli i právo odvolat předsedu vlády. A současně nezbývá než doufat, že prezident bude rozumný a neodvolá předsedu vlády do doby, než ústavodárci čl. 62/a Ústavy změní. A také nezbývá než doufat, že některé ústavodárce nenapadne, jestli náhodou parlamentní forma vlády není v příkrém rozporu s právem prezidenta odvolat předsedu vlády.

Politická podstata věci

A nakonec řeknu jednu věc, která všechny, kteří můj text vydrželi číst až doteď, asi dost překvapí. Najednou jsem si uvědomil, že všechno, co jsem vám zatím napsal, je hodně, ale skutečně hodně naivní. A rychle napíšu proč, dříve, než mně ta myšlenka zmizí z hlavy.

Takže trochu politiky na závěr.

Odhaduji, že politicky prozíravé bude, když prezident svého práva odvolat předsedu vlády nevyužije, i když dá všem na vědomí, že by podle Ústavy mohl, a pokud tak neučiní, tak pouze z toho důvodu, že by to bylo neodpovědné vůči České republice, jejímž bude prezidentem. Rok a půl totiž uplyne jako chvilka a kdyby Ústavní soud nakonec právně závazně rozhodl tak, že prezident právo odvolat předsedu vlády neměl, byl by prezident objektivně vzato odpovědný za chaos a všechny důsledky, které by tento chaos vyvolal. Politicky prozíravější by bylo, kdyby si ústavodárci konečně všimli rozporu mezi čl. 62/a čl. 68/1 Ústavy a začali urychleně jednat o změně Ústavy, přirozeně bez jakéhokoliv podnětu či účasti prezidenta. Politicky nejprozíravější by však bylo, když by se začali objevovat ústavodárci, přirozeně bez jakéhokoliv podnětu či účasti prezidenta, kteří by se zamýšleli nad tím, jestli parlamentní forma vlády není v příkrém rozporu s právem prezidenta odvolat předsedu vlády. A takových ústavodárců by bylo čím dál více a nakonec by jich bylo tolik, přirozeně bez jakéhokoliv podnětu či účasti prezidenta, že by se nepodařilo sestavit ústavní většinu nutnou ke změně Ústavy, takže by v Ústavě nadále zůstal jak čl. 62/a v současném znění, tak čl. 68/1. Ve volbách v roce 2014 by pak drtivě vyhrála ČSSD a KSČM a vztahy mezi prezidentem a ČSSD by byly nadále velmi korektní, což by udivilo všechny pravicově smýšlející politology, kteří by o tom napsali desítky a stovky politologických analýz, zatímco vážnost a oblíbenost prezidenta by neustále rostly. A vláda by mezitím, bez jakéhokoliv viditelného podnětu či účasti prezidenta, začala prosazovat pro veřejnost neviditelná přání a představy prezidenta, protože součástí Ústavy by byl nadále čl. 62/a Ústavy v současném znění, i když by u nás nadále platila parlamentní forma vlády podle čl. 68/1 Ústavy.

Myslím, že to je skutečná politika, když se umí, a myslím, že pan Zeman ji umí.



Diskuse


C. Coton
21:16
5.2.2013

J. Jurax
21:15
5.2.2013

B. Rybák
14:04
7.2.2013

K. Loucký
16:28
5.2.2013

R. Gramblička
8:02
5.2.2013

P. Pavlovský
5:05
5.2.2013

P. Pavlovský
1:11
6.2.2013

M. Dubanová
2:46
5.2.2013

J. Kanioková
16:17
5.2.2013

počet příspěvků: 18, poslední 7.2.2013 02:04









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.