S mnoha břemeny se musí potýkat současný americký prezident Donald Trump, jehož většína amerického politického estasblishmentu dychtí z Bílého domu vystrnadit.

Podívejme se na pár těch podrobností: Velmi značným Trumpovým břemenem je immigration - příval ilegálních vetřelců, momentálně odhadovaných na dvanáct milionů, v počtu spíš větším než menším, nikdo přesně neví a nikdy vědět nebude. Tolik však je jisté, že jejich počet bude nadále přibývat zásluhou archaického principu ius solimezinárodního práva, i většinou států světa právem zavržený. Ten totiž rozhoduje občanství osoby podle místa jejího narození - dle anglosaské koloniální tradice..

Ale ve většině států převládá samozřejmější, logičtější princip ius sanguinis, založený na pokrevním přibuzenském vztahu dítěte.

Základní rozdíl těchto dvou principů: ius soli je značně velkorysejší - a proto víc platí v zemích s tradicí ímigrační, kam se lidé vesměs stěhují a nikoliv z ní odjíždějí. Příklad: na americkou univerzitu přijede český manželský pár na roční stáž a během pobytu počnou a porodí děťátko, které se automaticky stane majitelem/majitelkou dvojího občanství: českého, poněvadž je to občanství rodičů, a současně i amerického, poněvadž je to místem narození robátka.

Když ale na oplátku přijede americký manželský pár na českou univerzitu a tam se taktéž rozmnoží, potomek získá jen americké, ale nikoliv české občanství.

Jedinou výjimkou v zemích s ius soli: místní občanství nezíská dítě narodivší se v rodině akreditovaného diplomata.

S nynějším návalem do západního světa zejména ze zemí onoto Třetího světa dochází k rostoucím politickým tlakům aplikaci ius soli omezit, případně zcela anulovat.. Ve Velké Brítánii tento sedm století trvající princip už vypršel 1. ledna 1983. Už se tedy těhotným cizinkám z Třetího světa nepodaří spěchat do Británie a tam porodit svého Angličánka. Proto ať raději přijedou do USA, jak přemnoho zájemkyň tak činí, poněvadž tam ještě Američánka porodí. Tak zaručuje stále platný 14. dodatek (amendment) americké ústavy.

Tudíž pramálo překvapuje, že v porodnicích metropole Los Angeles přichází na svět takový druh potomstva - na účet autentických amerických daňových poplatníků.

- - -

Začátkem měsíce září 2017 Jeff Sessions, bývalý senátor ze státu Alabama a nynější Attorney General, oznámil, že během šesti měsíců jeho Departnment of Justice - americká verze ministerstva spravedlnosti - započne s obtížnou procedurou deportovat 800.000 nezletilců, zrozených z lůna ilegálně v zemi přítomných cizinek nebo do země přivezených či přinesených jejich ilegálně se vetřevšími rodiči..

V době svého osm roků trvajícího prezidentování se Barack Hussein Obama vyhnul vyhnul výlučné zákonodárné oprávněnosti Kongresu svými vlastními tzv. executive orders - aby sám rozhodl, co nemohl dosáhnout v Kongresu, a tím hrozící deportaci zabránil. Spor dospěl k federálnímu soudu, který ale rozhodl v jeho neprospěch.

Jenže v mezidobí Obama vytvořil dva programy, s iniciálkami DACA (Deferred Action for Childhood Arrivals) a DAPA (Deferred Action for Parents of Americans) - čili svou vlastní iniciativu, s níž prosadit to, co se mu nepodařilo v zákonodárnému Kongresu, což ale odvolací federální soud (U.S. Court of Appeals for the 5th Circuit) shledal protiústavním.

Jenže protiústavní iniciativy nebyly Obamův vynález. Tak si již počínali jeho předchůdci - od Reagana až po nynějšího Trumpa. Ten vstupem do své nejvyšší funkce hned od svého prvního dne úřadování zrušil řadu Obamových dekretů ve prospěch zjednodušení Obamou zkomplikované byrokratické struktury. Na tento pokrok, vítaný každým fungujícícm mozkem, burza reagovala rekordním růstem (DOW získal víc než 3.000 bodů), nikoliv však většinou medií, ostře kritizujících jakýkoliv vládní počin. I když Trump spěšně odjel na místa zdevastovaná oběma hurikány, media se kriticky soustředila na vysoké podpatky doprovázející první dámy, v pořadí třetí prezidentovy manželky. Jakkoliv se dotýkal černošských děťátek v postižených oblastech, mediální zdroje nepolevovaly ve zdůrazňování, že tento neoprávněný vítěz ve volbách je neutuchajícím prosazovatelem bělošské nadvlády. (Tuto oficiální atmosféru jsem nemohl přehlédnout teď minulou sobotu na rodičovském shromáždění našeho studentsva - přijelo téměř pět tisíc návštěvníků. Prohlížel jsem si stánky s všelijakými informacemi a zjistil, že se pouze zabývaly záležitostmi menšin. Přeptal jsem se, kde najít stánky jako v dřívějších letech, kde třeba švitořily jen dívčí slovanské hlásky - čili převážně až výlučně ruské a ukrajinské, a letos vůbec nic takového. Poněvadž taková je převažující politicky korektní atmosféra: že dosud se ještě zcela nepodařilo zničit dominantní západní bělošskou kulturu. Přitom by se už snad nikde nenašla škola s odvahou studentstvo seznamovat s něčím jako Introduction to western civilization. Zato převládá spousta výuky o Africe, taktéž o ženských studiích, xenofobii a zejména ovšem o rasismu, prý metle v současném americkém životě, s nímž jsem se za víc než půl století prozatím nikde nesešel.)

- - -

Během osmi roků Obamova prezidentování došlo značnému vzrůstu politické polarizace v řadách jejich představitelů. Prosazovatelé levicových ambicí společensky nekomunikují se zastánci opozičních názorů, kteří se pak revanšují stejným způsobem..Značný to rozdíl od dřívějších časů, kdy po dramatickém verbální utkání v Kongresu, pořádně nasupení prosazovatelé vzájemně se vylučujících stanovisek, spolu ruku v ruce jako dobří kamarádi šli popíjet.

Za Obamy převládala značná polarizace, že Bílý dům posílal pozvánky ke společenským událostem demokratům a nikoliv republikánům. A ti se snažily revanšovat stejným způsobem.

O změnu se pokusil z přemnohých směrů nepopulární až dokonale nenáviděný Trump: ve středu 13. září totiž pozval do Bíého domu na večeři dva prominentní představitele nynějších opozičních a dřív vládnoucích demokratů: Nancy Pelosi, dřívější mnoholetou předsedkyni sněmovny zákonodárců, a Chucka Schumera, nejvýznamnějšího demokrata v senátu s celkovým počtem 100 senátorů.

Není mi známo, jak se tehdy hodovalo, ale v oné době řádění dvou hurikánů - Harvey a Irma - hostitel Trump se soustřeďoval na nevyřešené sporné body: z nich tím nejakutnějším byl osud odhadovaného počtu 800.000 tzv. Dreamers. - snílků, v USA ilegálně se buď narodivších, nebo jako robátka tam neméně ilegálně dodaných. V tomto jedině jim známém prostředí pak vyrostli, vzdělání získali, nejeden z nich vstoupil do armády - a teď že by mělo dojít k jejich deportaci do neznáma? ¨

Trump svým hostům zdůrazňoval svou prioritu, jíž byl jeho projekt vybudovat pořádnou hraniční zeď, která by účinně bránila nejen přílivu nezákoných vetřelců, ale zejména zabránit dalšímu, dosud neutuchajícímu přílivu pašovaných opiátů.

Hosté všelijak přikyvovali, aniž by se bylo dospělo k souhlasu, který hostitel jakoby předpokládal.. Oni dva reprezentanti opačného tábora se jaksi jinak vyjadřovali u hostiny než po jejím opuštění. Trumpův večer končil s pocity docíleného porozumění ve věci solidní výstavby pohraniční překážky, která zabrání dalšímu pronikání vetřelců a pašování omamných jedů.

I když obě strany by souhlasily s onou původní Obamovou inciativou s DACA, její legitimitu pořádně zasáhlo stanovistko DOJ (Department of Justice), jakož i stanoviska prominentních juristů, hodnotících tuto DACA jako něco nezákonného (unconstitutionl)).

Demokraté zásadně odmítají budování pohraniční zdi. Mnohé pravicové živly naopak takový projekt velice vítají.

Ještě větším břemenem zůstává těch dvanáct či kolik milionů ilegálů v USA již předmnoho roků žijících.

KONEC