Americká realita dneška. Jak souvisí s čerstvým děním v české politice?

Konečně se začíná odhalovat pravá tvář současné Obamovy administrativy. A není to hezký pohled. Pod vedením tohoto neomarxisty jsou totiž šikanováni ideoví oponenti a špiclováni řadoví občané. To se ve velkém provalilo zásluhou bývalého zaměstnance CIA.

Řeč je o Edwardu Snowdenovi, který novinářům předal materiály o tajném "protiteroristickém" programu s krycím názvem PRISM. Za to mu v případě dopadení hrozí desítky let odnětí svobody. A je možné, že Snowden nakonec skončí v Rusku. Kreml nevyloučil možnost, že by mu udělil azyl.

V zájmu "bezpečnosti" a "obecného blaha"

"Protiteroristický" program od různých internetových společností shromažďoval soukromé údaje lidí z celého světa. Takových spolupracujících firem bylo podle posledních informací až několik tisíc. Obamova vláda v tom problém nevidí. Program prý neodporuje americkým zákonům. Nevím, co je horší: zda skutečnost, že tak zásadní porušování soukromí lidí je legální, anebo fakt, že americká vláda vědomě a cíleně porušuje zákony. V případě, že jsou podobné programy legální, je namístě jednoznačný odpor. Je to totiž nejlepší cesta k nové totalitě.

V zájmu svobody člověka nesmíme nikdy připustit, aby stát měl možnost dostat se podobnými praktikami k jakýmkoli informacím. Argument, že to je v zájmu "bezpečnosti", "obecného blaha" a slušných občanů, je zcela zavádějící. Neboť nejen že svět díky nim není bezpečnější než dřív, ale především je tak člověk čím dál více připravován o svou svobodu, o své soukromí. Je státu vydán na milost a nemilost, stává se pouhou hříčkou v mocných rukou Velkého bratra, který všechno ví a vidí. Jenže to přísluší jedině Bohu!

Ministerstvo získávalo výpisy hovorů

Podobný skandál, byť v menším měřítku, vypukl ve Spojených státech už v květnu. Vyšlo najevo, že si ministerstvo spravedlnosti opatřovalo výpisy telefonních hovorů vybraných novinářů z agentury AP. Ta tvrdí, že ministerští úředníci získali informace o odchozích hovorech na pracovních i soukromých telefonních číslech za období dvou měsíců loňského roku. Další pěkný příklad toho, co si bující americký stát dovoluje.

V této souvislosti zmiňme, že od září 2001 vznikly zhruba dvě stovky nových institucí, jejichž posláním je chránit bezpečnost občanů. Mezi nimi nové ministerstvo vnitřní bezpečnosti, které zaměstnává 230 tisíc lidí! Uvádí se, že náplní práce 30 tisíc lidí je poslouchat telefonní hovory a monitorovat další komunikaci. Není to náhodou nechutné fízlování?

Šikana ideových nepřátel levicového establishmentu

Americký Velký bratr ovšem dělá i jiné věci. Například prostřednictvím federálního daňového úřadu šikanuje ideové nepřátele, tedy konzervativce. Chcete důkaz? Daňoví úředníci si selektivně vybírali ty politické nevládní organizace, které vystupovaly proti Obamovi a jeho levicové, pokrokářské politice. Vyhledávali je i přes klíčová slova v názvu. Pokud v něm měly "Tea Party" nebo "patriot", mohli si být jejich členové jistí, že si na ně berňák došlápne.

Podezřele působí i to, že levicové neziskovky si na nic nestěžovaly. Obstrukce vedené ze strany federálního daňového úřadu trvaly v mnoha případech tak dlouho, že znemožnily prošetřovaným organizacím účast v předvolební prezidentské kampani. Takže zatímco levičáci ruku v ruce s mediálním mainstreamem vesele bojovali za Husseina Obamu, konzervativci měli smůlu. A prohráli. V současné Americe se zkrátka musejí smířit s tím, že jejich ideje a činnost nevedou ke "společenskému blahu", jak zní podmínka pro to, aby byly politické neziskovky osvobozeny od daní. A o tom, zda slouží "společenskému blahu" – světe div se – rozhodují úředníci daňového úřadu.

Společná je metoda

Ví se dokonce i to, že vláda o šikaně konzervativců z Tea Party a dalších organizací věděla už před volbami. Obama ale tvrdí, že se o tom dozvěděl až teď. Ani nevím proč, ale věřím spíš generálnímu inspektorovi ministerstva financí než jemu. Nezbývá mu než zapírat, protože si je jistě dobře vědom toho, že podobné šikanování (ovšem krajní levice) bylo jedním z důvodů Nixonovy rezignace. Oproti němu má ale obrovskou výhodu: na své straně má média.

Vraťme se závěrem na začátek. Co spojuje americké fízlování a události na české politické scéně posledních dnů? Odpověď je prostá: metoda. Zatím totiž vše hovoří o tom, že valnou část důkazů o údajné vině obviněných získala policie odposlechy. A není to zdaleka první případ. Je třeba si položit zásadní otázku: Opravdu chceme, aby stát a policie stavěly svá obvinění na odposleších, které se mohou týkat kohokoli z nás, ať jsme, či nejsme vinni? Opravdu chceme, aby stát věděl o všem, co děláme? Existuje nespočet dalších způsobů, jak prokázat vinu a nevinu. Šlo to tak i dřív. Proč by to nemělo jít teď? Ono by to šlo, ale stát nechce. Chce totiž být Velký bratrem, novým Bohem. A od občanů se ozývá zlověstné ticho, nebo v horším případě souhlas. Želbohu nevědí, co činí…

Zemanek.webnode.cz