Pokud se Amerika po úterních volbách posunula doprava, tak jen mírně

Přesvědčivě vyhráli republikáni. Udrželi si většinu ve Sněmovně reprezentantů, posílili ji o tucet křesel navíc, takže ve 435členné sněmovně budou republikáni mít až o 70 kongresmanů více než demokraté.

Ostře sledované byly volby do Senátu, kde doposud většinu měli demokraté. Jako u nás i v USA se každé dva roky volí třetina senátorů; republikáni zatím získali a demokraté ztratili sedm senátních křesel, což znamená, že republikáni i v této komoře získali většinu, a naprosto tak ovládli Kongres (přitom ve třech státech výsledky zatím nejsou definitivní: na Aljašce se stále sčítají hlasy, ve Virginii je výsledek tak těsný, že bude nové přepočítávání hlasů a v Louisianě bude v prosinci druhé kolo).

Volili se rovněž guvernéři 36 z 50 států unie – republikáni měli doposud většinu státních guvernérů a tu v letošních volbách zvětšili. Jinými slovy, volby 2014 byly jednoznačným vítězstvím republikánů a porážkou demokratů.

Periodický výkyv

Bylo by však chybou je interpretovat obdobně, jen v opačném gardu, jak mnozí komentátoři interpretovali vítězství Baracka Obamy a demokratů do Kongresu v roce 2008; tehdy je mylně interpretovali jako výrazný posun Ameriky doleva. Já tu chybu neudělám a výsledek letošních amerických kongresových a guvernérských voleb nebudu interpretovat jako výrazný posun Ameriky doprava; pokud posun doprava, pak jen mírný.

Totiž od samého začátku bylo nepravděpodobné, že by volby dopadly jinak. Je historickou tradicí hraničící se statistickou jistotou, že ve volbách do Kongresu uprostřed druhého volebního období prezidenta (tedy v šestém roce jeho vlády) posiluje strana vůči němu opoziční – a to výrazně. Takže v šestém roce republikánského prezidenta Eisenhowera 1958 v Kongresu posílili demokraté, v šestém roce demokratických vlád Kennedyho a Johnsona 1966 v Kongresu posílili republikáni, v šestém roce vlády republikána Nixona 1974 v Kongresu s republikány vytřeli podlahu demokraté, v šestém roce republikána Reagana 1986 ve Sněmovně reprezentantů posílili a v Senátu většinu získali demokraté, v šestém roce republikána Bushe 2006 v obou komorách Kongresu získali demokraté většinu a v letošním šestém roce demokrata Obamy Kongres ovládli republikáni (výjimkou je šestý rok demokrata Clintona 1998, kdy republikáni křesla ztratili, byť těsnou většinu v obou komorách si udrželi).

Jinými slovy, pro republikány letos vyhrát bylo „povinností“, a kdyby letos nevyhráli, měli by v příštích volbách 2016, jež budou i prezidentské, velký problém. Nyní se ukazuje, že výsledek prezidentských voleb za dva roky je otevřený, uspět může demokrat(ka) i republikán, byť po osmi letech vlády demokrata Obamy mírným favoritem bude republikán.

A skončením voleb 2014 tak v Americe fakticky začíná volební kampaň pro volby 2016, především ty prezidentské.

Tyto volby je nutno tudíž interpretovat především jako periodický výkyv politického kyvadla z jedné strany na druhou. Přesto však představovaly odvržení jednoho demokrata konkrétního, prezidenta Baracka Obamy. Ten je nyní nepopulárnější, než byl v tomto čase svého prezidentského angažmá před osmi lety George W .Bush, a to je co říci.

Obama je neoblíbený oprávněně; proto i demokratičtí kandidáti se od něho distancovali; stejně jim to nepomohlo. Tak nekompetentní vláda, jako je Obamova, pokud jde o politiku zahraniční i domácí, tady už dlouho nebyla. Prezident má maximální ego a minimální schopnosti; působí, že je mimo kontrolu nad svou vlastní vládou a neschopen řešit problémy. Tři jeho bývalí ministři letos vydali memoáry, z nichž dva (ministři obrany Robert Gates a Leon Panetta) v nich prezidenta ostře kritizovali a ministryně jedna (zahraničí Hillary Clintonová) se od něho distancovala.

Levnější než Halloween

Kdyby se prezidentské volby v USA konaly letos, a ne před dvěma roky, Obama by pohořel. Není to tak velké překvapení; Obama, mladý nezkušený politik, který v roce 2008, když kandidoval na prezidenta a byl zvolen, působil na federální úrovni jen čtyři roky, ani ne celé jedno senátorské období, byl na prezidentskou funkci nepřipraven. Spíše je podivuhodná ta hysterie v roce 2008 v jeho prospěch; naprosto nerealistická očekávání od něj ze strany jeho stoupenců v Americe i v Evropě, kteří by se nyní měli chytnout za nos. Časem to bude na psychologickou studii, ta Obamamánie, masové šílenství 2008.

Na závěr, role peněz v americké politice a ve volebních kampaních. Letos byla na volby do Kongresu a volby guvernérů utracena jedna miliarda dolarů. To je 22 miliard a 200 milionů korun. Hezký peníz; to na účtu nemáte ani vy, ani já. Jenže je to méně než polovina toho, co Američané letos utratili za sladkosti ke „svátku“ Halloween: 2,2 miliardy dolarů. V zemi s 318 miliony obyvatel to znamená, že letos Američané na volební kampaně utratili 3,14 dolaru na osobu a na halloweenské sladkosti 6,9 dolaru na osobu. Pakatel.

LN, 6.11.2014

Autor je ředitel Občanského institutu