15.11.2018 | Svátek má Leopold


USA: Psychopati s kvérem v učebnách

27.2.2018

Jaká jsou data

V souvislosti s tragédií na americké škole předminulou středu jsem chtěl zjistit, jaká je statistika obdobných stříleček. Ještě předevčírem existoval na Wikipedii článek o historii střeleb na školách v USA (School shootings).

Dnes, když na link School shootings in the United States kliknete, tak se vám již zjeví jiný článek nazvaný „List of school shootings in the United States“ s poznámkou „Redirected from School shootings in the United States“ (přesměrováno z School shootings in the United States).

Pročpak Wikipedia tímto fakticky zrušila přístup na zajímavou a informačně hodnotnou stránku „School shootings in the United States“, a proč čtenáře přesměrovala na sice také informačně hodnotnou, ale již méně přehledovou stránku „List of school shootings in the United States“ neobsahující grafy?

Mohu se jen dohadovat. Ale protentokrát vynechám věty a odstavce o cenzuře a budu se věnovat jen střelbě.

Střelba na školách - normalizovaná data

Před tím, než Wikipedia zrušila přístup, jsem si některé části článku zkopíroval. Kromě jiného i graf vývoje množství mrtvých při střílečkách na školách v USA a také příslušnou tabulku - kvůli dalšímu zpracování.
Pro představu: v období 2010 - 20. únor 2018 došlo na amerických školách k 145 střeleckým incidentům se 160 mrtvými a 239 zraněnými. Z toho 11 incidentů s celkem 91 mrtvými bylo možné označit jako masová vraždění.

Protože se počet obyvatel USA rapidně vyvíjel a vyvíjí, je vhodné časové řady počtů obětí (ještě předevčírem přehledně viditelné na Wikipedii) normalizovat na počet obyvatel USA v daném desetiletí.

Když to provedeme, vyjde nám následující graf mrtvých a zraněných při střílečkách na amerických školách, sumarizováno vždy za desetiletí (za poslední desetiletku pak jen do února 2018).

Casulties 1

Casulties per inhabitants (PS)

Na horizontální ose je čas (dekáda, od roku 1850, kdy teprve začaly počty býti statisticky signifikantní), na vertikální ose je pak počet mrtvých a zraněných (a součet obého) při těchto tragédiích na jeden milion obyvatel na jednu desetiletku.

Ponechám stranou komentáře typu „kolik školáků na milion obyvatel zahyne za dekádu kvůli dopravní nehodě, AIDS nebo příušnicím“.
Z grafu je vidět, že i po normalizaci na počet obyvatel množství mrtvých (černý sloupec) a zraněných (oranžový sloupec) při střeleckých útocích na školách v USA v posledních zhruba šedesáti letech stoupají. Od padesátých let dvacátého století normalizovaný počet mrtvých vzrostl přibližně pětkrát.

Čím to je?

Co chybí a bylo by třeba vyzkoumat (daleko nad rámec tohoto článku, třeba v nějaké nepředpojaté sociologicé studii), je, proč dochází v posledních desetiletích k zásadnímu vzrůstu mrtvých a zraněných při atacích na amerických školách.

Krátká odbočka: Američané mají odhadem třicetkrát více sociologů i jiných výzkumníků (právních historiků, bezpečnostních odborníků apod.) nežli my – mohl by se tedy té studie některý z nich se svými studenty ujmout. Možná jim ale křivdím a oni takové nepředpojaté studie provádějí, nicméně v našich médiích o nich bohužel neslyšíme. Slyšíme jen povrchnosti typu, jak je Clooney a spol. štědrý k oponentům zbraní a jak Donald Trump prý zas řekl něco nevhodného.

Zpět k tématu – vzrůstu počtů mrtvých a raněných. Je na vině růst počtu škol a studentů neproporcionálně k růstu počtu obyvatel? Částečně asi ano, středo- a vysokoškoláků bude dnes poměrně k počtu obyvatel více, než v roce 1950.

Nebo je na vině změněná legislativa? Například zmírnění zákonů o držení zbraní? Dle kusých (a zřejmě i subjektivních) informací však nedošlo oproti čtyřicátým-padesátým letům minulého století k zvýšení „snadnosti“ získat a držet legálně zbraň ([link1], [link2]). Ale argumenty na tu či na onu stranu by bylo potřeba podpořit nějakým solidním výzkumem vývoje příslušného zákonodárství v čase.

Je snad na vině snížení úrovně morálky a zvýšení pocitu ublíženosti u americké mládeže? Pokud ano, pak z jakého důvodu, vážení sociologové?

Nebo je na vině zvýšení „snadnosti“ bezproblémově provést masové vraždění kvůli zdánlivě ochranářským, ale v realitě nelogickým zákonům? Konkrétně proto, že na amerických školách dnes stoprocentně nikdo slušný protizbraň nemá (nesmí ji mít)?
Zrovna tento důvod mi (subjektivně) připadá celkem významný. Jak píše jeden z diskutujících pod článkem uvedeným v odkazu výše: „Zřejmě existuje důvod, proč si psychopati s kvérem vybírají k útoku školy a nikoliv policejní stanice.

Použijeme-li data z Wikipedie (předevčírem přístupná, dnes již nepřístupná), pak můžeme podělením počtu úmrtí a zranění počtem incidentů získat následující graf:

Casulties 2

Casulties per incident (PS)

Z něho je evidentní, že průměrné počty jak mrtvých, tak hlavně zraněných na jeden incident jsou od šedesátých let dvacátého století vyšší, nežli v první polovině dvacátého století. To znamená, že významně přibylo incidentů tzv. hromadného vraždění, které zvyšují průměrný počet obětí na incident.

Nasnadě jsou dvě možná vysvětlení: Buď je střelec vybaven rychlejší palnou zbraní než dříve, nebo neexistuje nikdo, kdo by ho zastavil, a tudíž střílí delší dobu. Opět by bylo potřeba rozhodnout detailním rozborem, která z možností je blíže pravdě (ne-li obě stejně). Pokud ta druhá, pak by bylo jisté oprávnění pro to mít na škole člověka s protizbraní.
Paralelně s výše zmíněným je též možné, že od šedesátých let dvacátého století se zvýšil počet útočníků, jejichž cílem je dosáhnou co největšího počtu obětí, nikoliv tedy „jen“ pomstít se jedné nebo jen několika málo osobám. Pokud tomu tak vskutku je, bylo by opět úkolem sociologů zjistit proč.
Zajímavostí (i když poněkud morbidní) vyplývající ze srovnání dvou křivek ve výše nakresleném grafu je i to, že v současnosti jsou psychopati horšími střelci nežli ti před rokem 1960.

---
Je možné, že na vině vzrůstajícím počtům obětí stříleček na školách v USA je kombinace některých či všech zmíněných faktorů, či dalších výše nezmíněných (třeba chyby policie).

Pokud je však hlavní problém v zákonech a ne ve zhoršené morálce mládeže či chybách policie, pak by američtí aktivisté měli identifikovat ty špatné zákony a poté vskutku volat po jejich změně. Až s chladnou hlavou zjistí, že americké zákony o držení zbraní se za posledních padesát let natolik zhoršily, že jsou zásadně na vině vzrůstu počtu tragédií na školách, měli by žádat jejich úpravy dle nějakého vhodného příkladu. Třeba podle vzoru České republiky.
Zde máme zákony o držení zbraní správně nastaveny a není důvod je zásadně měnit. Ale ať si Američané pospíší - ten dobrý příklad tu nemusí být navěky, neb Evropská unie se nám bohužel snaží vnutit zákony jiné.

25.2.2018

Převzato z blogu Strunz.blog.idnes.cz se souhlasem autora



Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Diskuse


J. Kanioková
18:34
27.2.2018

Z. Lapil
12:58
27.2.2018

R. Langer
14:32
27.2.2018

Z. Lapil
14:44
27.2.2018

M. Prokop
14:48
27.2.2018

J. Vavruška 637
12:04
27.2.2018

R. Langer
14:33
27.2.2018

M. Prokop
21:16
27.2.2018

J. Vintr
22:19
27.2.2018

J. Kalina
9:35
27.2.2018

M. Drašner
8:24
27.2.2018

J. Kanioková
18:23
27.2.2018

J. Schwarz
8:20
27.2.2018

J. Anděl
18:25
27.2.2018

M. Pivoda
8:50
27.2.2018

V. Student
6:31
27.2.2018

V. Němec
6:11
27.2.2018

D. Polanský
7:40
27.2.2018

S. Rehulka
10:24
27.2.2018

J. Kanioková
18:31
27.2.2018

D. Polanský
7:46
27.2.2018

počet příspěvků: 39, poslední 27.2.2018 11:00









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.