30.9.2016 | Svátek má Jeroným, Ráchel






USA: Problematický půvab americké justice (2)

18.2.2016

Významný vlivný týdeník Time ve svém vydání 8. června 2015 věnoval mnoho stran textu svému úsilí zdemolovat legitimitu trestu smrti, který dosud zůstává v platnosti ve 32 státech, čili ve většině americké Unie. Je to ale platnost vesměs jen na papíře. S dvěma výjimkami od roku 2014 došlo v pěti jižanských státech (zejména v Texasu) všeho všudy k 49 popravám. Smrtící metodou již není elektrické křeslo nebo oprátka, ale smrtící injekce, a v mormonském státu Utahu též volba zastřelením. V roce 1972 sedělo 600 odsouzenců v celách smrti a Nejvyšší soud hodnotil situaci jako arbitrary (“libovolná, svévolná“) a capricious (“rozmarná, vrtošivá“). Posléze (2015) pouze v Kalifornii těch k smrti odsouzených je 750, ale za posledních deset roků došlo jen ke třem popravám.

Toto podrobné pojednání začíná zmínkou o trestu smrti vyneseném nad Čečencem,.jenž se v americkém tisku objevuje s písmeny Dzhokhar Tsarnaev, za jeho podíl při výbuchu u cíle maratonského běhu v Bostonu, což zavinilo smrt několika osob a většího počtu vážně zraněných.

Kromě souzení v padesáti státech existuje i jurisdikce federální, co se zabývala tímto Čečencem. Ten se tak stal jedním z šedesáti odsouzenců. Z nich za poslední polovinu století jen tři byli popraveni.

David von Drehle, autor tohoto důkladného pojednání, se netají svým zamítavým postojem k trestu smrti. Nekonečná odvolávání, drahé průtahy činí tuto formu trestu protiústavní (penalty unconstitutional). Texas, stát s největším množstvím vykonaných trestů smrti, jich v roce 2000 vykonal 40, kdežto v roce 2014 pouhých 10.

A žádnou z těchto poprav se k životu zpět nepřivede ani jedna z obětí dotyčného zločinu. Ano, zcela správně. Ale neméně správné, nevyvratitelné je zjištění, že vykonanou popravou se zaručuje, že dotyčný vrah už nikoho jiného o život nepřipraví.

Dočítáme se, že trest smrti pachatele neodrazuje. Dovolím si značně nesouhlasit, s odvoláním na komentář v newyorských novinách, jak na Manhattanu vyřešit nezákonné parkování: postavit dostatečné množství šibenic a promptně takové provinilce věšet. Určitě by se přestupky s double parking promptně vyřešily.

Lze si posloužit jiným, nijak teoretickým příkladem: Britský občan mohamedánského původu, známý jako Big John, popravčí specialista, uřezávající hlavy ideologicky nevhodným osobám. Ten být souzen a odsouzen americkým soudem, s desetiletími nákladných odvolání, popravy ohleduplně bezbolestnou procedurou by se nikdy nedočkal, spíš by zesnul sešlostí věkem, což zřejmě bude úděl bostonského Čečence. Big John nikoliv podle zákona, ale zásahem z výše letadlem bez pilota - onen drone - byl rozptýlen v prvočinitele.Odpůrci trestu smrti rovněž oprávněně argumentují nehoráznými výdaji z kapes daňových poplatníků na bezvýznamné advokátské a soudní odvolací procedury. Naprosto soudhlasím a okamžité řešení navrhuji: zbytečné procedury zrušit. Žádné desetileté odklady, jeden měsíc by postačil. (V mysli mi uvízla sadistická praxe za druhé světové války, že v Drážďanech, a zřejmě nejen tam, odsouzenci k smrti měli ještě 100 dnů k dispozici před popravou, denně se zmenšující počet dnů jim připomínán.)

- - -

Jsem teď na Floridě, s posunem do místa Vero Beach, okres (county) Indian River.. Nebudu předstírat perfektní nezaujatost z tohoto důvodu: Pul Ling, bratranec mé manželky, mně známý jako Abbot, byl profesorem na Taiwan University, obor, kterému vůbec nerozumím - specialista na citrusové plody. Na Taiwanu se zasloužil o pěstování pomerančů, též tam zavedl novinku - grapefruity a dokonce i avocado.

V roce 1978 přijal nabídku floridské společnosti podílet se na jejím ovocnářském výzkumu. Napřed tam odjel sám, pak ho následovala jeho manželka Huang Hsiang Ling, rovněž profesorka něčeho, s dcerou a synem.

Pobyt to měl být krátkodobý, plánovali svůj návrat, k němuž ale nemohlo dojít.

19. února 1981 - dva dny poté, co si s ní má manželka Priscilla dlouze po drátě povídala - došlo ke zmizení jejímu, jakož i tehdy devatenáctileté dcery Ying-Hua, která se naneštěstí vrátila ze školy dřív než její čtrnáctiletý bratr. Domov - haciendu uprostřed pomerančové plantáže bez sousedů - našel prázdný, nic neukradeno, vysavač prachu stále zapnutý.

Zahájeno pátrání, vyhlášena odměna, přijela policie, vyslýchala bratrance Abbota, jehož podezírala z vyvraždění vlastní rodiny (absurdní domněnka jim vydržela půl roku). Zbývala naděje, že došlo k únosu, druhu počínání, v němž se specializovali jihoameričtí gangsteři, jenže požadavek výkupného nikde v dohledu.

Společnost zaměstnávající Abbota ho marně přemlouvala, aby na Floridě zůstal. On ale dal přednost návratu na Taiwan, přeživší syn zvolil Kalifornii, kde spáchal sebevraždu.

Žádné stopy po zmizelých, policie stále nic. Snažili jsme se přes naše kontakty zaangažovat zájem FBI, aby federální složky se pustily do vyšetřování s legitimní jejich jurisdikcí: zločin s rasovou, rasistickou motivací. Dvě křehké hezoučké orientální ženy, žijící v dost luxusním prostředí, což aby útočníkům dodalo na závisti a brutalitě.

Jenže jsme nepořídili, federální mašinerií nepohnuli.

Po téměř třech letech nejistot, v prosinci 1983, zásluhou anonymního udání došlo k nálezu těl v zapečetěných sudech v příkopu podél Interstate 95, pilné dálnice, po níž pravidelně na Floridu míříme. K únosu a znásilnění se přiznal David Alan Gore, bývalý zaměstnanec citrusy se zabývající firmy Pat-Cat Grove Co., a vraždu sváděl na svého bratrance Fredericka Waterfielda.

Po delší době jsme se dozvěděli, že skutečně došlo k dopadení dvou vrahů, podílejících se i na jiných vraždách, ale media se o ně nijak nezajímala.Pigmentace bělošských pachatelů sice byla správná, ale nikoliv jejich obětí.

S vdovcem Abbotem jsem před pár lety mluvil v Taipei na sjezdu rodiny, on se teď zejména věnuje poezii, kaligrafii, malbě. Pár pěkných výtvorů mi věnoval.

- - -

S potěšením jsem se dočetl, že vrazi byli nejen odsouzeni, ale i popraveni, aniž snad nikdo proti takovému řešení příliš hlasitě protestoval.

Snažím si vybavit Konfuciův citát ve smyslu: „Odměnit zlo dobrem, jaký by to byl nesmysl? Na dobro patří dobro a na zlo spravedlnost.“ Tak nějak velký myslitel pravil, ne ovšem v našem jazyce. Podobný či dokonce totožný citát se přisuzuje Ciceronovi, rovněž nikoliv v češtině.

KONEC

Neoficiální stránky Oty Ulče



Diskuse


K. Křivan
16:04
18.2.2016

J. Farda
12:14
18.2.2016

T. Kočí
9:17
18.2.2016

A. Alda
7:59
18.2.2016

počet příspěvků: 9, poslední 18.2.2016 06:39









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.