Přehled rozhodnutí a výsledků Donalda Trumpa za první rok v Bílém domě

V roce 2017 byly v USA odstartovány boje o reformy a směřování země, rozjely se vášnivé veřejné debaty. Byl nominován a schválen soudce Nejvyššího soudu, ekonomika výrazně posílila, měnilo se uplatňování imigračních zákonů.

Nejvyšší soud. Na soudce Nejvyššího soudu byl hned na jaře 2017 Trumpem navržen a Senátem schválen konzervativní soudce Neil Gorsuch. Toto je pro Ameriku asi nejzásadnější Trumpovo rozhodnutí. Kvůli výběru následníka zemřelého soudce Antonina Scalii volili Trumpa konzervativně ladění lidé, kteří ho jinak moc rádi nemají. Demokratický prezident by pochopitelně nominoval levicově smýšlejícího soudce.

Toto rozhodnutí zaručuje Americe poměr 5:4 v Nejvyšším soudu ve prospěch konzervativních soudců, to jest zažehnání nebezpečí velkých liberálně-socialistických experimentů v USA na dohlednou dobu. Neprojdou nápady jako nepotřebnost státních hranic, které podle aktivistických právníků omezují lidská práva lidí na migraci, neprojde omezení svobody slova, neprojde omezení práv na držení zbraní.

5:4 je podle mě ideální poměr, jakákoli větší přesila by mohla znamenat konzervativní tlaky na změnu interpretace jiných zákonů, například o umělém přerušení těhotenství.

Imigrace. Příliv nelegálních imigrantů do USA se v roce 2017 snížil o 70% (zdroj: FoxNews, stejné číslo uvádějí i jiné zdroje). V paměti máme prezidentské dekrety, které Donald Trump vydal a podepsal v prvních několika dnech v úřadu. Nejznámější je dočasný zákaz udělování nových víz do USA občanům šesti zemí, o který se vedly soudní spory.

Čtyřmi pilotními projekty začala dostavba zdi na hranici s Mexikem. Mexiko samozřejmě finančně nepřispěje. Nicméně již v roce 2017 se dramaticky snížil příliv peněz do Mexika od lidí nelegálně pracujících v USA. Deportace občanů Mexika z USA zpět do vlasti klesly o 26% v porovnání s rokem 2016. Imigrace Mexičanů do USA, legální a ilegální, v posledních letech klesá až o 50% meziročně.

O odhadovaných 70% se snížila i nelegální imigrace do Evropy. Trump určitě ovlivnil evropskou imigrační politiku, i když se to nepřiznává veřejně. Evropští politici by asi těžko u voleb vysvětlovali, proč to v USA jde a v Evropě ne. Ona ta vůle lidu funguje, k jejich nelibosti.

Trump dle mého názoru vcelku zbytečně brání jakékoli imigraci v rámci ochrany pracovních míst pro Američany. Klidně by mohl i zdvojnásobit současné kvóty na pracovní víza cizinců, jak to chtěl a částečně i činil George W. Bush. Jestli teď něco firmy zpomaluje, tak je to nedostatek schopných lidí.

Vnitřní bezpečnost. Trumpova federální vláda svádí boje s asi 300 azylovými městy (sanctuary cities), nejznámějším z nich je San Francisco. Tato města nepokrytě poskytují útočiště a ochranu nelegálním přistěhovalcům, i obviněným a odsouzeným za trestné činy, před federální policií a úřady a chrání je před deportací z USA.

Obecně Trump míří na nelegální přistěhovalce s kriminální činností a soustředí se na boj proti organizovanému zločinu a gangům. Nejnebezpečnější hondurasko-salvadorský gang MS-13 ztratil v roce 2017 několik set členů, kteří byli zajati, vyhnáni nebo odstraněni.

Byl vydán dekret o ochraně obětí zločinů ilegálních imigrantů.

V rámci programu „vysoušení washingtonské bažiny“ byl vydán zákaz lobbování pro bývalé zaměstnance vlády na 5 let.

Zahraniční politika. Hlavní body? Tlak na férové financování NATO podle závazků jednotlivých zemí. Sankce proti KLDR a Íránu kvůli raketovým programům. Šavlový tanec v Saúdské Arábii, odstartování reforem v Saúdské Arábii, aby přestala být vzorem pro wahabistický výklad islámu. Žádné nové konflikty, žádné nové války v roce 2017, pouze řešení stávajících problémů. Tlak na mezinárodní spolupráci při řešení konfliktů. Vystoupení z Pařížské dohody.

ISIS ztratil asi 98% původně kontrolovaného území, asi polovina z toho byla dobyta v roce 2017. Ozbrojené síly USA operují více podle uvážení generálů, méně podle politických cílů Bílého domu a schvalování každé akce jako za Obamy.

Uznání Jeruzaléma jako hlavního města státu Izrael následovala rezoluce Valného shromáždění OSN odsuzující toto rozhodnutí. 128 zemí hlasovalo pro odsouzení amerického rozhodnutí (např. Německo, Spojené království, Francie, Slovensko...), 9 proti (USA, Izrael, Honduras, Guatemala a malé země Oceánie závislé na pomoci USA), 35 se zdrželo hlasování (Austrálie, Kanada, Česká republika, Polsko, Maďarsko...) a 21 zemí nehlasovalo.

Trumpova vláda na to odpověděla, že teď vědí kdo je kdo a seškrtala své příspěvky OSN o 285 miliónů dolarů, tedy o více než 20 % se zdůvodněním, že tato investice má pro USA špatnou návratnost. Trump už dříve označil OSN za „smutný společenský klub“ (sad social club), jehož rozpočet se za posledních 15 let zhruba zdvojnásobil.

Ekonomika. Americká ekonomika vytvořila v roce 2017 asi dva milióny nových pracovních míst. Důvěra občanů v ekonomiku je na nejvyšší úrovni za poslední dvě dekády, přesto je oblíbenost Donalda Trumpa v prvním roce nejnižší ze všech prezidentů od druhé světové války. Je to možné? Koho se ti průzkumníci ptají?

Z demokratického tábora se ozývá kritika, že takto Trump nedodrží svůj slib vytvoření 25 miliónů nových pracovních míst za 10 let, že vytvoří maximálně 20 miliónů. Pro srovnání za Obamy vzniklo 8 miliónů míst po krizi, která zhruba stejné množství umazala, z toho vzniklo jen 80 000 míst (jedno procento!) pro dělníky. Za celých dlouhých osm let.

Pracovní příležitosti kdysi vyvážené hlavně do Indie a Mexika se vracejí. Poslední rok za Obamy se vracelo do USA 12 000 pracovních míst za čtvrt roku, za Trumpa se rychlost návratu pracovních míst zvýšila na 50 000 míst za čtvrt roku (zdroj: FoxNews).

Příjem sociálních dávek ve formě kupónů na jídlo a základní potřeby (food stamps) je nejnižší za posledních sedm let. Poté, co počet lidí na dávkách vzrostl za vlády prezidenta Obamy o 7 miliónů (zdroj: FoxNews).

V roce 2017 klesla nezaměstanost černošského obyvatelstva na nejnižší úroveň za posledních 17 let. V celé zemi klesla nezaměstnanost za rok 2017 o 0,8 % na listopadových 4,1 % (zdroj: ncsl.org).

Brzy po volbách byly oznámeny dlouhodobé závazky velkých firem jako Toyota, Ford, Foxconn investovat stovky miliard dolarů v USA. Investice, které se měly stěhovat ven z USA.

Donald Trump snížil rozpočet Bílého domu, daruje svůj plat, vyjednal nižší ceny prezidentských letadel. Symbolické činy, ale klasické úředníky něco takového ani nenapadne.

Desítky dekretů Obamy omezujících chování firem byly zrušeny. Jedním z nových dekretů Trump stanovil, že za každé nové omezení musí být zrušena aspoň dvě stávající. Nepočítám to, ale různé zdroje uvádějí, že skutečně dosažený poměr může být až 16:1, na každé nové nařízení šestnáct zrušených.

Měsíc po inauguraci Trump podepsal zákon navržený demokratickou kongresmankou Elizabeth Estyovou na podporu žen v podnikání, byznysu a řízení (Promoting Women in Enterpreneurship Act). Zákon má za cíl změnit nepříjemnou statistiku, podle které jen 2 % firem vlastněných ženami podnikatelkami dosáhne hranice obratu jeden milión dolarů ročně.

Ve stejný den podepsal zákon podporující vzdělávání žen v matematice, inženýrství a technologiích (INSPIRE Women Act) navržený republikánskou kongresmankou Barbarou Comstockovou.

Trump klade důraz na zaměstnání lidí v USA a investice v USA v rámci vize „America First“ (V prvé řadě Amerika). Zvýšil se optimismus v byznysu, akciové trhy stoupají. Panuje strach z bubliny cen, ale trhy stále nejsou tam, kde by historicky měly být, když vezmeme vývoj do roku 1995 a extrapolaci. A pokud firmy vydělají tolik, že cena je fér, tak se o bublinu nejedná.

Polovina Američanů vlastní akcie, které jejich vklady zhodnotily v roce 2017 o 20%.

Daňová reforma. Daň firem se snížila z 35 % na 21 %. Do nového daňového zákona zabudovali postupné odstraňování povinnosti jednotlivců mít zdravotní pojištění, jak bylo nastoleno v zákonu známém jako Obamacare. Ruší se tím bez náhrady nejkontroverznější prvek Obamacare. Obecně se mluví o snížení daní, levice káže o snížení daní pro bohaté. Jenže pro levici je každý, kdo platí daně, bohatý a měl by platit víc.

Pro průměrnou rodinu má klesnout daňové zatížení o něco více než 1000 dolarů za rok. Podle mých propočtů se pro mě moc nezmění, možná mi Trump zlevnil o pár set za rok. Trochu se mi zjednoduší struktura a výpočet daně. Progresívní zdanění zůstává, jen se posunuly příjmové skupiny a procenta, změnila se struktura paušálního odečtu.

Obchod. Trumpova vláda vyvázala USA z připravovaného paktu transpacifické spolupráce, pro USA prý nevýhodného. Začalo vyjednávání nových podmínek v severoamerické zóně volného obchodu (NAFTA). Obě tato rozhodnutí jsou důsledkem důrazu na vyvážené podmínky smluv a jejich dodržování, ne aby USA skrytě dotovaly jiné ekonomiky.

Byl vydán prezidentský příkaz k dosažení nezávislosti USA na zahraničních zdrojích energie.

Návrat člověka na Měsíc. V prosinci 2017 podepsal Donald Trump příkaz NASA k zahájení příprav návratu Američanů na Měsíc. Předchozí lunární program Constellation byl zrušen prezidentem Obamou. Samozřejmě od demokratů se ozývá, že peníze by měly jít chudým, zatímco Amerika momentálně už roky nemá vesmírné plavidlo k dopravě lidí na oběžnou dráhu a s Měsícem koketuje třeba Čína.

Zdravotnictví. Neprošlo zrušení a náhrada zákona o zdravotním pojištění Obamacare. Zrušení nebylo původně v Trumpově programu. Až se stal oficiálním kandidátem republikánů, tak ho spolu s daňovou reformou převzal jako jednu z priorit. Nepodařilo se najít dobrou náhradu a pouhé zrušení Trump nechce. Obamovi slíbil, že nezruší možnost se nově pojistit nemocným lidem, kteří si pojištění neplatili. Je možné, že další vlna debaty na toto téma příjde na řadu ještě před volbami do Kongresu v listopadu 2018.

Hlavní problematický bod Obamacare zrušila daňová reforma, jak je zmíněno výše. Za mě by už tento zákon po zrušení povinnosti pojištění mohl zůstat, jak je. Pokud tedy budou potřebné finance.

Komunikace a média. V popředí zájmu jsou ostré souboje s levicovou mediální převahou. Donald Trump na Twitteru a FoxNews proti zbytku světa. Sledovanost zaručena. Když se o Trumpovi dva dny nemluví, už letí nějaký pichlavý tvít a zábava jede dál. Nesnese, když se o něm nemluví. Tohle chování je mi proti srsti, ale takto tento člověk funguje. Arogantní výpady ničemu nepomáhají, to vědí všichni kolem něho i lidi, kteří mu fandí.

Po letech neutrálních přání „Veselé svátky“ (Happy holidays) a podobných slovních spojeních znělo v roce 2017 z Bílého domu tradiční „Merry Christmas“, Veselé Vánoce. Známý a kdysi respektovaný časopis Newsweek ve svém štědrodenním pojednání přirovnává přání „Merry Christmas“ k ideologii nacistického Německa a vyvozuje, že se jedná o tichou podporu nadvlády bílé rasy v USA (zdroj: Newsweek, Jak Trump a nacisté ukradli Vánoce k propagaci bílého nacionalismu)

Obecně se ví, že liberálně socialistická zpravodajství hledají, někdy přikrašlují a pak vydatně kydají na Donalda Trumpa špínu. Neinformují o faktech, která jim nevoní, ba přímo smrdí úspěchem druhé strany. Tak to chodí, i když volby dopadnou obráceně, jen levá pak chválí a pravá kydá. Tak to bylo za Obamy, takže nic nového pod sluncem.

Vadí mi ale posmívání se voličům Trumpa, že jsou hloupí, že ho volili. A mnozí za tuto volbu nenávidí Ameriku, demokracii a svobodu slova. Opozice může jasně vyjádřit svůj nesouhlas a důvody k němu, chystat argumenty k příštím volbám. Ale ne strašit společenskou nebezpečností normálních pragmatických rozhodnutí a schovávat se za normy, které si ona sama odsouhlasila a považuje je za neměnné.

Podle 38 % Američanů jejich země směřuje správným směrem, za Obamy to bylo 28 % (zdroj: rasmussenreports.com). Tohoto prezidenta si zatím nikdo nekoupil. Chová se stejně, jako se choval vždycky, a směřuje stejným směrem, jaký vytyčil před volbami. I díky tomu Amerika, jak ji známe, tady ještě chvíli bude.

stryczek.blog.idnes.cz