16.12.2018 | Svátek má Albína


USA: Pořádné volební výsledky dosud nezjištěny

15.11.2018

V řadě amerických států spolehlivé výsledky se zájemci dozvěděli za pár hodin po volbách. Vyskytly se ale i situace, že nyní týden po volbách výsledek ještě znám nebyl. Například situace ve značně osídlené oblasti Floridy. V čele tamější úřední odpovědnosti je černošská dáma, známá pro svou schopnost manipulovat právě s takovou odpovědností. Najednou se zašanstroší stopy po tisících odevzdaných hlasů. K podivnému počínání dojde i ve značně severnějším státu New Jersey, sousedícím s New Yorkem, mojí již hodně dlouhodobou permanentní adresou. V onom New Jersey naposledy se podařilo republikánům zvolit svého kandidáta někdy před půl stoletím (Clifford Case v roce 1972). Mají tam dost unikát v podobě senátora jménem Bob Menendez, příslušníka ovšem strany Demokratické, ve své funkci již vysedávajícího řadu let, již v roce 2015 zažalován z důvodu correption - úplatkářství, takovýchto nepěkností. Výsledek soudního procesu skončil v podobě hung jury, porota se nemohla shodnout, takže korupční senátor bude nadále v kongresu zákony vytvářet.

Ledacos lze utrousit o bývalém prezidentu Billu Clintonovi a jeho choti, první bývalé dámě Ameriky, po presidentství tolik dychtící Hillary. Teď velmi nedávno se tito manželé podíleli zásluhou entertainment firmy Live Nation na vystupování před diváctvem v končinách Los Angeles, New York, Seattle, Washington, Boston. Se svým obecenstvem se budou podílet na lahodných událostech. Radovánky nikoliv ty nejlacinější, ceny vstupného od 50 do 375 dolarů na osobu.

Zřejmě mezi jejich zastávkami nebyl stát Utah, adresa prosazovatelů víry mormonské.Co se ale stalo čerstvou novinkou, že označení „mormoni“ nyní vyžaduje svůj oficielní církevní titul, a sice „The Church of Jesus Christ of Latter-day Saints“. Nyní v uplynulém srpnu, hlava církve je ozdobená nikoliv titulem papeže, ale prezidenta, jímž je církevní funkcionář Russell M. Nelson. Vysocí hodnostáři ho hodnotí jako žijícího proroka (living prophet). Zakladatelem této církve v devatenáctém století byl Joseph Smith, autor či držitel vzácných dokumentů, které tento nejvzácněji si počínající Smith učinil ve značně rozličných končinách našeho zdejšího státu New Yorku. Tam se mu dostalo návštěv od anděla jménem Moroni.

Toto mormonství se v americké kultuře nikdy netěšilo vysokému hodnocení, ale spíš srážek, místních střetů s federální vládou.

- - -

AFTER AFFIRMATIVE ACTION

Neboli jak ještě dlouho potrvá poskytování takových privilegií jen některému druhu lidstva. Nyní u okresního soudu v Bostonu 15. října tohoto roku započal proces proti nejprestižnější americké univerzitě Harvardu, z iniciativy několika asijských-amerických skupin (Students for Fair Admissions - SFFA) pod vedením Edwarda Bluma, konzervativního právníka-vědce, oponujícího politice Harvardu ve snaze prosazovat studenty černošské, jakož i tzv. Latinos, jihoamerického původu, nikoliv však lépe kvalifikovanéspoluobčany asijského původu. Vesměs se předpokládá, že tento spor se dostane do rozhodování amerického Nejvyššího soudu.

Nynější situace je taková, že v případě objektivního posuzování žadatelů o přijetí na studie pouze na základě jejich akademických znalostí méně než jedno procento

černochů by kvalifikovalo a pouze 2,42 % Latino zájemců by uspělo. V případě bělochů úspěšných by bylo 38,37 % a v případě Asiatů rekordních 43,04 %.

V roce 1978 v rozhodnutí Bakke a v roce2003 Grutter, Nejvyšší soud rozhodl ve prospěch oprávněnosti (legitimacy) rasových ohledů a také s přihlédnutím k užitečné „diversity“, což je záležitost akutního státního zájmu. V případě soudního rozhodnutí Grutter bylopísemné vypracování svořeno soudkyni Sandra Day O’Connor, s předpokladem, že rasové ohledy jsou ohleduplně uplatitelné (“well within the realm of posibility, within the realm of its time limit expectation“) o podrobnosti časového omezení, kde takové zvýhodňování bude mít svůj časově omezený limit. Poskytování přednosti z důvodů rasových nemůže mít časový limit. Však v podstatě takové nerovné rozhodnutí je „fundamentally - un-American“.

Stalo se z toho každopádně cosi mrzkého. Teď budu citovat obsah odstavce z týdeníku The Weekly Standard, z úvodníku dne 22. října 2018: Affirmative Action započala s nejlepšími úmysly , ale nepodařilo se ji docílit rasové rovnosti a vylepšení vlastního výkonu,jak bylo jeho úmyslem.Tak ve skutečnosti vznikly nové problémy.

Nejzřetelnější bylo, že černoši a Latino studenti s jihoamerickou minulosti získali výhody, které omezovaly možnosti jejich uplatnění v budoucím zaměstnání. Často přicházejí do škol špatně připraveni a nejsou schopni držet krok s jejich bílými a asijskými vrstevníky, což má za následek potíže s výkonem a pochopitelný odpor.

Elitní univerzity projevují snahu přijmout víc černošských a jihoamerických studentů, protože chtějí vyvolat dojem, že jsou podstatně progresivní a konají ve prospěch nedostatečně privilegovaných a slabých rasových menšin.

Nicméně rozdíly jsou veliké a nevykazují žádné známky zlepšení. V matematických testech prováděných institucí NAEP uspělo jen 7 procent černošského žactva, v porovnání s 12 procenty Latinos žactva, 32 procent bělochů a 47 procent Američanů asijského původu. Od roku 2000 do 2015 rozdíl mezi černochy a bělochy ve 12. třídě vzrostl podstatně. Ani velikost rodinných příjmů neposkytuje vysvětlení rozdílu schopnosti ve schopnosti číst a schopnosti si počínat v matematice.

Citován býval Daniel Patrick Moynihan, brilantní profesor na Harvardu, irského původu. Časem z kantořiny přešel do politiky a v roli kongresmana senátora se stal

brilantní, odvážnou osobností. Byl jedním z prvních odvážlivců, kdo si troufl vyjádřit pravděpodobnost, že ona zdůrazňovaná dočasnost Affirmative Action na Harvardu či

kdekoliv jinde se stane permanentní realitou.

V roce 2003 Nejvyšší soud vyjádřil naději, že nyní praktikovaný systém rasových preferencí nepotrvá déle než 25 roků - čtvrt století. Tuze doporučuji k prostudování text s názvem „Harvard on Trial“, The Weekly Standard, 22. října 2018, autor Stuart Taylor Jr.

Jestliže dojde na Harvardu a dalších prestižních školách jako univerzita Yale ke kýžené realitě vyloučení jakýchkoliv privilegií, tento autor Taylor předpovídá, že podíl černošského studenstva by se z nynějích 14 procent smrštil na pouhých 6 procent. Harvard každý rok přijme zhruba 1660 nových studentů. Bez poskytování všemožných výhod by tam pouze došlo k přijetí jednoho tuctu slibných kandidátů. S takovými kritérii by došlo k přijetí 715 (43 procent) Američanů s asijskými kořeny.

Takovou změnu bych vřele přivítal.

KONEC



Diskuse


M. Pivoda
12:21
15.11.2018

V. Lunák
11:33
15.11.2018

J. Farda
10:38
15.11.2018

T. Kohout
4:28
15.11.2018

T. Kohout
4:24
15.11.2018

P. Lenc
10:15
15.11.2018

J. Farda
10:36
15.11.2018

J. Kanioková
15:03
15.11.2018

počet příspěvků: 8, poslední 15.11.2018 03:03









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.