Donald Trump narazil na hlas vlastních voličů

Populismus patří ke slovům roku 2016, ačkoliv je teprve duben. Populismus bují – či se jím přinejmenším mediálně straší – v Evropě i v Americe. Bují na pravici i na levici. Jestli levicové a pravicové populisty něco spojuje, je to boj proti prohnilým a samozvaným elitám, jak sami říkají, proti matrixům či establishmentům odtrženým od skutečných problémů. Od problémů, kterými žijí obyčejní lidé. Je na tom určitě dost pravdy. Poznáváme to podle prosté zkušenosti, že čím více se zavedené vlády a politické strany pokoušejí populisty vytěsňovat, tím více u voličů posilují. Ale má to i své hranice. Dobře je ilustruje Donald Trump a jeho porážka v primárkách státu Wisconsin.

Trump je mediálně líčen jako arcipopulista. Jako vůdce lidu proti elitám, jenž může uspět už proto, že v žádném voleném establishmentu nikdy nebyl. Jako byznysmen, jenž přesvědčuje lidi, že právě proto je nedotčen „politickou špínou“, tudíž bude hájit jejich zájmy. Tak proč tedy ve Wisconsinu prohrál? Proč prohrál tolik, že si ohrozil cestu k přímé nominaci na kandidáta pro Bílý dům? Odpověď není stoprocentní, protože delegáti se ze svého hlasování nezpovídají. Ale možná lze říci toto: ukazuje se, že Trump je víc provokatér než populista.

Když Trump rétoricky útočí na ilegální přistěhovalce a Mexičany, vlísává se mnoha lidem, kteří právě v nich vidí příčinu své životní mizerie. Když láme hůl nad NATO, slyší na to dost lidí, kteří si skutečně přejí, aby se Amerika starala víc o sebe. Ale když navrhl, aby v případě kriminalizace umělých potratů za ně byly trestány ženy, tak tvrdě narazil. To už není boj proti „prohnilému Washingtonu“, ale tažení proti nemalé části vlastních voličů.

Často se říká, že Donald Trump není ideolog, ale jen populista a provokatér. Ale teď jako by on sám zapomněl ty nuance rozlišovat. Jako by zapomněl, že skutečným ideologem republikánů, ideologem konzervativním i náboženským, je jeho sok Ted Cruz. A hlavně na to, že kdo je tak vášnivý křesťan, že potraty zásadně odmítá, půjde spíše za kovářem (Cruzem) než za kováříčkem (Trumpem).

Kdyby byl Trump kovaným populistou, do ideologie potratů by se nepouštěl a své voličky by tresty za ně nestrašil. Ale protože je samolibým provokatérem, pustil se do ní a prohrál. Prohrál s přáním lidu, de facto s populismem, o kterém si snad myslel, že ho sám úspěšně hájí.

LN, 7.4.2015