19.4.2024 | Svátek má Rostislav


USA: Obama ke stažení bojových jednotek z Iráku

2.9.2010

V devatenáctiminutovém projevu se Obama snažil ukázat sebe jako vrchního velitele pevně třímajícího kormidlo "lodi Spojených států, jejímž ocelovým kýlem jsou ozbrojené složky". Zcela si přisvojil zásluhy za vývoj v Iráku a presidenta Bushe zmínil jen jako pravého Američana a vlastence.

Válka v Iráku, podle mne ještě neskončila, je nejdelší válkou v americké historii. Účastnilo se jí 5,5 milionu Američanů, 4400 v Iráku padlo a desetitisíce byly zraněny. V Iráku zůstává 50.000 vojáků ve výcvikových a logistických funkcích. Přestože se v Bagdádu nepodařilo doposud sestavit vládu a budoucnost země je nejistá, stvrdil Obama své rozhodnutí do roka stáhnout zbytek jednotek. Spojenectví s "novým" Irákem budou zajišťovat diplomaté a civilní odborníci.

V afghánské otázce se snažil zamlžit své předchozí rozhodnutí, jímž stanovil defintivní odchod US Army ze země, s nímž vojenské a republikánské politické špičky rozhodně nesouhlasí.

Z jeho studeného projevu je evidentní, že o situaci v regionu nemá nejen hluboký přehled, ale hlavně zájem. Irák bez vlády s militantním nukleárním Iránem infiltrujícím do nestabilního Iráku představuje nejen pro Spojené státy, ale především pro stabilitu Středního východu fundamentální problém. Pro Obamu jsou Irák a Afghánistán politickými stratagemy na okraji jeho snahy o přeměnu Spojených států v jakýsi evropsky socializující model. Podle mne naprosto nechápe strategický význam americké angažovanosti v oblasti pro světovou - politickou i hospodářskou - stabilitu.

Jak ministr obrany Gates, tak velitel afghánských operací generál Petraeus jen těžce obhajují politiku vrchního velitele ve snaze ulámat z ní ty největší blbosti. V řeči Obama konečně připustil, že datum odchodu z Afghánistánu sice začne ve stanoveném termínu, ale bude pokračovat podle vývoje situace na místě. Rozhodující moment, tvrdý nátlak na afghánskou vládu zlikvidovat co nejvíce korupci, však chybí.

Vzhledem ke vztahu Američanů k ozbrojeným silám nemohl Obama vojákům nepoděkovat a neslíbit nějakou formu zákona zaručujícího veteránům bezplatné vzdělání a integraci do civilního života podle vzoru "GI bill", který stejné šance zaručil vojákům vrátivším se z bojišť druhé světové války.

V podivném rádoby ekonomickém přílepku pak hovořil o investování peněz ušetřených za válečné výdaje do oživení americké ekonomiky. Nějak mu ovšem ušlo, že doposud prohýřené investiční balíčky už stály americké daňové poplatníky více než irácká válka, aniž by byl patrný nějaký výsledek.

Byl to projev velmi neosobní a nepřesvědčivý. Kromě podtržení vlastních zásluh na skončení irácké války, stejně fiktivním jako byla Bushova "Mission accomplished", se Američané nic nového nedozvěděli a presidentova popularitu bude zřejmě dále klesat.