24.5.2016 | Svátek má Jana






USA: O dosud nepovedených předpokladech odborníků

10.3.2016

Právě započal další den prezidentských primárek v tuctu států, většinou zdejších jižních. V prvním kole utkání ze zúčastnilo sedmnáct zájemců z řad Republikánů a pouze dva uchazeči Demokraté - jeden obstarožní muž a jedna neméně odkvétající žena, již dřívější rezidentka v Bílém domě v roli první dámy země, nyní dychtící po svém vlastním prezidentování. Toť ovšem Hillary, mnohonásobně šálená manželka Billa Clintova, majitele tuze nepokojného poklopce.

Většina kandidátů, ochotných se pustit do soubojů časově, finančně a vůbec všelijak náročných, už měla mnohé zkušenosti v jiných politických rolích - jako kongresmani, senátoři, guvernéři jednotlivých států. Kromě tohoto druhu profesionálů se na těchto utkáních mínili podílet někteří absolutní outsideři - bývalá ředitelka průmyslového kolosu Hewlett-Packard, slavný neurochirurg, a ještě proslulejší multimiliardář se zkušeností s několika svými vyhlášenými bankroty, posléze zázračně znovu značně obživlý podnikatel, mediální hvězda, toť Donald Trump, s nímž jsem se náhodně sešel v jednom jeho kasinu v Atlantic City a minutu jsme si povídali o ničem užitečném. A posléze, v červnu loňského roku 2015, oznámil své rozhodnutí se pustit do této soutěže na nejvyšší úrovni.

Tak učinil v prohlášení, v němž se dopustil z mého hlediska nehorázného prohřešku, což mě z osobních důvodů (přátelství s pozoruhodnou dámou, vdovou po admirálu McCainovi, bývalém nejvyšším veliteli všeho amerického válečného loďstva v Pacifiku) tuze popudilo, až rozzuřilo. Realitní mogul, magnát Trump se totiž poškleboval admirálovu synovi, nynějšímu senátorovi Johnu McCainovi, že za vietnamské války jako pilot byl sestřelen, že přežil a padl do zajetí na dlouhou řadu let let a, ač syn velícího admirála, odmítl své přednostní propuštění.

Mediální celebritu Trumpa doprovázela pověst sebevědomého šaška, nelze brát vážně jeho oznámení, že rovněž bude usilovat o získání nejvyššího trůnu v zemi. Všeobecně se předpokládalo, že do měsíce Trump se ztrapní a totálně splaskne.

- - -

Jënže tak se vůbec nestalo. - tento Trump, jakkoliv tedy s pověstí šaška, provokatéra, ale podstatná část národa mu tleská, fandí a mnozí další s ním aspoň částečně sympatizují. On rozhodně netrpí mediálním nezájmem. Na rozdíl od jiných kandidátů, Trump neváhá se pustit do nehorázností, jimž jeho konkurenti dávají přednost raději se nedotýkat. Jim přece záleží, musí záležet, na finančním břemenu, které taková kampaň vyžaduje: například televizní výlohy pozřou víc než sto milonů dolarů. Trump ale informuje americké voliče, že on u nikoho nemusí škemrat o fondy, vše si platí sám. Přitom přitahuje pozornost medií svou provokativní odvážlivostí jako například plánem postavit vysoké zdi podél jižní mexické hranice, zbavit se ilegálně přítomných vetřelců, nenechat se nadále podvádět zahraničními komerčními partnery, nepodepisovat mezinárodní závazky o dohodách, kdy za jednoho navráceného amerického dezertéra Washington propustí z Guantánamo báze půl tuctu promimentních islámských fanatiků, aby se mohli vrátit ke svým předchozím vražedným zálibám.

Pro primární utkání mezi uchazeči o prezidentskou nominací každý stát si píše svá vlastní pravidla. Někde platí proportionality - kandidát obdrží počet delegátů podle počtu obdržených hlasů, kdežto v jiném státě platí nespravedlivé pravidlo the winner takes all. Kdo například by v Texasu získal 50 procent plus jeden hlas, obdrží hlasy všech delegátů, jichž v texaském případě je víc než 100. V tamějším kovbojském státě si to zkomplikovali podmínkami vyžadujícími, aby kandidát získal 20 % všech odevzdaných hlasů, aby měl nárok neodejít zcela s prázdnem.

Dočítám se různé údaje o počtu delegátů pro nominační kongres. Republikáni - celkem 595 delegátů, Demokraté - 1004 delegátů. Jsou delegáti normální a též abnormální, v pravidlech se nevyznám, počítá se to nějak všelijak. Ze včerejších televizních zpráv jsem si poznamenal, že Trump by k vítězství pro svou nominaci potřeboval 1,337 delegátů na sjezdu, k němuž dojde v červenci v Clevelandu.

Během kampaně přibývá na vzájemných projevech nelibosti, nevřelosti. V takovém počínání zejména vyniká republikánské trojice Donald Trump a senátoři Ted Cruz a Mario Rubio, oba synové rodičů uprchlých z Castrovy Kuby. Mezi přemnohými nepěknostmi velmi častým je označení LHÁŘ. Nejvíc takto inkasuje Trump, obviňován nejen svými konkurenty, ale i z dalších zdrojů včetně těch mediálních, o svých údajných konexích s gangstery, pašeráky drog, ilegálními vetřelci, daňovými manipulátory a teď právě v předvečer primárek 1. března z potřísnění s Ku-klux-klanem, proviněním tím nejmíň pravděpodobným, a proto nejstrašnějším.

V nejčerstvějším interview Bill Bennett, bývalý ministr výchovy, velmi vážená osobnost z doby prezidenta Reagana, vyslovil obavy o Trumpův život, dřív než by se mohl stát prezidentem.

Z původního počtu sedmnácti uchazečů a republikánskou nominaci jich nyní 1. března zbylo jen pět, z nichž realistická naděje na nominaci se přisuzuje jen Trumpovi, senátoru Cruzovi a v menší míře i nejmladšímu senátoru Rubiovi. Toho dne Trump v primárkách inkasoval sedm dalších vítězství, Cruz dvě (Texas, Oklahoma) a Rubio jedno (Minnesota). Velké množství států - zejména v oblasti prérií Středního západu, Skalistých hor a pacifické končiny - ona primární utkání teprve mají před sebou.

Mezi Demokraty Hillary rovněž zvítězila sedmkát, socialista Sanders třikrát. Sledoval jsem její prohlášení, v němž obvinila konkurenci Republikánů z rasismu, krutostí proti černošské mládeži, jíž znemožňuje možnosti školního vzdělávání.

Snažím se dešifrovat takové nehoráznosti, ledacos mě napadá.a mnohé se též dočítám, například perfektní postřeh výtečného analytika, černošského ekonoma Thomase Sowella (“Last Chance for America?“ Townhall.com, 3.3.2016): „Bývalá ministryně Clintonová se odvolává na své „zkušenosti“, i když to jsou zkušenosti se stoprocentními katastrofami pro Ameriku a okolní svět. E-mail skandály a lži jsou zejména důležitými symptomy naprostého nezájmu o vše, co se netýká jejích osobních finančních a politických zájmů.“

Trump, nyní již méně podceňovaný a zesměšňovaný, již oznámil, že svou pozornosr zaměří jejím směrem - pokud dojde k její nominaci a pokud dřív nedojde k jejím podstatným právním problémům (e-maily, Benghází, další mnohé nepravosti).

James Comey, ředitel FBI, jehož integrita není dosud zpochybňována, a skupina v odhadovaném počtu 150 vyšetřovatelů se věnuje dosavadnímu počínání této problematické dámy. Ve včerejších zprávách se objevilo překvapivé oznámení, že podezřelý svědek s italským příjmením Pagliano, který odmítl v kongresu vypovídat s odkazem na své ústavní právo mlčenlivosti (self-incrimination), nyní však se zárukou beztrestnosti (grant of immunity) změnil svůj názor a je ochoten mnohé potřebné vyšetřovatelům povědět.

KONEC

Neoficiální stránky Oty Ulče



Diskuse


počet příspěvků: 6, poslední 11.3.2016 12:50









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.