Republikáni zatím nevědí, jak naložit s dosavadním průběhem primárek

Zatímco Hillary Clintonová směřuje k získání nominace a jen mimořádné okolnosti by jí ji mohly upřít, situace u republikánů jasná stále není. A nezměnilo to ani zatím poslední kolo primárek v polovině března.

Hillary Cintonová díky podpoře chudších bělochů, hispánské komunity a i amerických černochů má na své straně většinu demokratického elektorátu; její rival Bernie Sanders má podporu především bělošské, blahobytnější a vzdělané levicové mládeže, a to není dost. Nepovedlo se mu získat podporu barevných a rasových menšin. Sanders ještě uspěje v mnoha státech, ale celkově bude mít států i delegátů na své straně méně než Hillary. Ta má pohodlnou nadpoloviční většinu delegátů zatím v primárkách přidělených a dvě třetiny všech potřebných pro získání nominace. Vzhledem k tomu, že poslední primárky budou až 7. června, je na jasné trajektorii k získání nominace.

U republikánů vede realitní magnát Donald Trump a v podstatě se na tomto tvrzení nemění nic už od 1. února, začátku primárek. Jenže i když vede v počtu delegátů i států, ve kterých zvítězil, stále nemá nadpoloviční většinu doposud přidělených delegátů. Jinými slovy, jeho protikandidáti mají dohromady více delegátů než Trump. Bude-li tento trend pokračovat, na republikánském sjezdu v červenci v Clevelandu nebude mít většinu delegátů nikdo. Jak je to možné?

Vítěz bere vše

Až do primárek 15. března se delegáti za jednotlivé státy připisovali proporcionálně (i když některé státy měly klauzuli deset či dvacet procent pro zisk delegátů). Takže i když nominálně Trump v daném státě vyhrál, tj. získal nejvíce hlasů, nezískal nutně všechny jeho delegáty. O ty se dělil se svými protikandidáty. Každý z nich ve státě Trumpova vítězství získal méně než on, ale nezřídka dohromady získali více než on.

A faktem je, že zatím v žádném státě Trump nadpoloviční většinu hlasů v republikánských primárkách neobdržel. V počtu delegátů vedl, ale ti v pořadí za ním – senátoři Ted Cruz, Marco Rubio a guvernér John Kasich – měli dohromady delegátů více než on.

Mělo se za to, že primárky 15. března mohou rozhodnout, neboť poprvé se v některých státech – a to lidnatých jako Florida a Ohio – hlasovalo podle principu „vítěz bere všechno“. A v dalších dvou lidnatých státech Illinois a Missouri sice ne podle tohoto principu, ale se zvláštní prémií pro vítěze. Byl to posun od systému proporčního k většinovému.

Kdyby 15. března Rubio a Kasich vyhráli ve svých domovských státech Florida a Ohio a získali by všechny jejich početné hlasy (stejně jako už předtím Cruz vyhrál ve svém Texasu), bylo by jasné, že Trump do sjezdu nadpoloviční většinu delegátů nezíská, sjezd bude rozdělený a nominanta vybere zákulisně. Když však Trump vyhraje na Floridě i v Ohiu, získá takový náskok v počtu delegátů před ostatními, že nadpoloviční většinu na sjezdu – a tudíž i nominaci – získá.

Dopadlo to pro letošní republikánské primárky typicky, tj. nerozhodně: Trump vyhrál na Floridě, čímž z primárek knokautoval Rubia, ale v Ohiu vyhrál Kasich. Trump je favoritem, ve hře zůstávají Cruz a Kasich, ale situace přehledná není.

Možnosti jsou tři: Trump ve zbylých primárkách výrazně uspěje, nadpoloviční počet delegátů získá, a tím je „vymalováno“ – bude mít nominaci.

Nebo nadpoloviční většinu nezíská, ale bude mít nejvíc; pak mu sjezd nominaci coby tomu nejsilnějšímu a v zájmu jednoty strany udělí.

Anebo odpor všech proti Trumpovi bude tak silný, že se budou řídit heslem „kdokoli, jen ne Trump“, nominaci mu upřou – Trump bude kandidovat jako nezávislý, čímž republikány rozštěpí, a zajistí tak listopadové vítězství Hillary Clintonové.

Vetřelec Trump

Republikánské elity si zatím neutvořily názor, co dělat, co by bylo pro stranu lepší. Malá část tvrdí, že Trump si nominaci zaslouží, i když bude mít těsnou podpoloviční menšinu delegátů, a koneckonců má šanci porazit Hillary, protože k republikánům přitahuje i mnohé dosavadní demokratické voliče, chudé bělochy, kteří jsou proti imigraci Hispánců. (Tito voliči Trumpa, naštvaní na politickou korektnost a americké elity, demokratické i republikánské, se rekrutují z obou stran; v „otevřených“ republikánských primárkách, kde mohou hlasovat i demokraté, vyhrává Trump; v těch „uzavřených“ Cruz.) Jiná malá část republikánů prohlásila „Trump nikdy“, je lepší prohrát v listopadu, dát na čtyři roky prezidentské křeslo Hillary Clintonové, ale zachránit duši Republikánské strany, protože Trump je vetřelec, nezastává republikánské principy a je to nebezpečný demagog.

Většina republikánských elit však zatím mlčí a přemýšlí.

Určitě i Cruz, případně Kasich přemýšlejí: je lepší spojit se s Trumpem, risknout to s ním, anebo jeho úsilí sabotovat, předat v listopadu moc Hillary – a v roce 2020 už bez Trumpa, který bude politickou mrtvolou, to zkusit znovu?

LN, 21.3.2016

Autor je ředitel Občanského institutu