Stanislav Moc, tento pražský rodák, se stal Australanem, kvalitním autorem, s nímž se prozatím ve světě míjím, dosud jsem neměl příležitost mu zasalutovat, ruku podat. a poděkovat za občas zasílané pozoruhodnosti. Před pár dny od něj dorazila značně zajímavá zpráva, dokonce i s fotografickou dokumentací, s datem 09/18/16 a 09/22/16. Oznámení, že prezident Barak Hussein Obama si vybral a jmenoval Carolyn Walker, ženu nejen dostatečné tmavé pleti, a pověřil ji významnou funkcí federální soudkyně - té zcela první mohamedánské v historii Ameriky.

Se zpožděním se tak dozvídám, že k události došlo již téměř před rokem - 10. prosince 2015. U zprávy o tak významné události je přiložena její fotografie, že přísahá - nikoliv ovšem na bibli, jak dosud každý či každá s pověřením výkonu tak odpovědné funkce činí, ale na korán -HOLY QURAN, což se uskutečnilo v Brooklyn Boro hall. Událost to věru s dopadem tuze historickým, poněvadž korán přece zakazuje naprosto všechny zákony s výjimkou šaríi, takže budeme teď mít a zřejmě již máme islámsky fungující soud.

- - -

Pro ty dosud dostatečně neinformované spěchám s elementárním poučením:

Ultimální ambicí je zavedení zákonů šaría, regulujících veškerý život veřejný a soukromý totalitou příkazů, pravidel, etikety, jak bojovat, jak si zadek utírat. Šaría, neuznávající rovnost pohlaví či rovnost muslimů a nevěřících, je ovšem protikladem principů západní civilizace, kterou imámové míní jako něco méněcenného nahradit a dost se jim to daří.

Příkladem nám poslouží Muslim Council of Britain (MCB), který již předložil podrobný seznam vymáhaných změn například ve školství. Požadavek, aby v průběhu ramadánu mládež bez ohledu na svou náboženskou orientaci kolektivně oslavovala. Již se podařilo ve Skotsku prosadit příkaz zaměstnancům nemocnic, aby během ramadánu nejedli a nepili v přítomnosti postících se muslimů - pacientů či ošetřujícího personálu. V kteroukoliv roční dobu ve školních jídelnách je nutno servírovat potravu podle islámských halal předpisů, žactvu dovoleno při jídle používat pouze pravou ruku. Krok za krokem se islamistům daří prosazovat jejich záměry. Jako příklad poslouží polygamie - nejen v Británii, ale i Holandsku, Belgii, v Itálii, kdysi tolik katolické, v kanadské provincii Ontario a dokonce rovněž u protinožců v Austrálii. Již několik států severoamerické federace vystavuje řidičské průkazy s podobenkou v anonymním hidžábu.

Zde v USA jsem nepostřehl, že by jakkoliv významné sdělovací prostředky se byly obtěžovaly sdělovat onu novinku o soudkyni, která teď bude rozhodovat po vůli či zvůli k Allahově potěše. Víc pozornosti v nynějším souboji Hillary versus Trump media věnují jeho mohutné plavé kštici, zdroji dohadování, zda to je paruka či autentická hříva.

V jakési divné souvislosti se objevila zpráva, že prý Obama odložil své náramkové hodinky a při té příležitosti i svůj snubní prsten, což prý vysvětlil nutností dát obé do opravy.

Podivné věru důvody, co opravovat na prstýnku? Důvodem takového počínání bude nejspíš ramadán, měsíc půstu, kdy ledacos se následovníkům Alláha včetně nošení čehokoliv kovového prý zakazuje, tedy včetně i snubního, třpytivého důkazu existujícího manželského břemena. Jak by to ale ovlivňovalo průběh válčení, k němuž přece v islámském světě dochází za každé sezony? Zbraně se z marcipánu přece nevyrábějí. Například dýky na podřezávání krků pochytaných infidel nepřátel.

Opakuji, že není důvodů se divit. Amerika si dobrovolně zvolila tohoto prezidenta, a to dokonce dvakrát. If the political winds should shift, I will side with the muslim.

„Když se politické větry pohnou, budu na straně muslimů,“ takto oznamuje náš dosluhující prezident Obama na straně 281 své knihy „Audacity of Hope“, což například potvrzuje výběrem svých spolupracovníků. Mezi ideologicky nejznamenitějšími jsou i takoví, kteří se celý korán naučili nazpaměť. Třeba i v jeho původním, jim neznámém jazyce.

Zahájena značně nová zahraniční politika, která by se dala vyjádřit zkratkou „Nepřátele chápat, jim se v přízeň lísat, kdežto svými spojenci vesměs opovrhovat.“

Obama se na svých zahraničních cestách vyznačuje projevy plných omluv za spáchané hříchy své údajné vlasti USA, velice velebí obrovské zásluhy islámu, jeho obohacování světa uměním, vědou, velkolepým civilizačním přínosem. Například v proslovu k zákonodárcům v Turecku ujišťoval takto: „Vyjadřujeme své hluboké ocenění pro islámskou víru, která po dobu mnohých století přispěla k utváření světa - včetně mé vlastní země.“ Ano, islamisté zejména 11. září 2001 poznamenali Ameriku značně.

Na domácí půdě OSN (září 2016) na zasedání Valného shromáždění robustně kaceřoval svou domácí opozici, před tím si rovněž značně postěžoval hlavě státu výtečně prosperujícího Singapuru.

Méně oslavná jsou podrobná hodnocení od orgánu OSN - UNDP (United Nations Development Program) o stavu a výkonu arabských států, jichž je 21. Závěr to je nelichotivý, depresivní až devastující: „consistent record of failure“ - opakované neúspěchy, neochota či neschopnost obyvatelstvu dát svobodu, umožnit prosperitu, zaručit bezpečnost. Vesměs nevalné, až ubohé výsledky v hospodářství, jeho produktivitě, sociálním rozvoji a vzdělání, kultuře. V období 1990 až 2000, Saúdská Arábie, Egypt, Kuvajt, Spojené arabské emiráty,Sýrie, Jordánsko svým jménem zaregistrovaly všeho všudy 367 patentů. Maličký Izrael jich získal 7652, čili dvacetkrát tolik.

Vlivný týdeník Time zvolil Baracka Husseina Obamu mužem roku na základě kriterií, který že člověk či úkaz (třeba hospodářská katastrofa či přírodní pohroma) nejvíc ovlivnil pozemšťany za zasloužené mediální pozornosti. Tak třeba byl vybrán Ted Turner, tvůrce kolosu CNN, tak oceněni byli předáci kalibru Gorbačova, Reagana, Churchilla, Roosevelta, ba i Stalina a Hitlera, za jejich mohutné, třeba i zkázonosné zásluhy.

V kontextu nejen americké politiky, Obama, i bez zřetele na některé zahraničních kruhy, kde je již méně glorifikován, aureolou až spasitele, mesiáše krášlen, se prosadil jako hodně problematický předák a. teď se tedy bude už hodně brzo rozhodovat, kdo bude tím novým vstupujícím mužem či ženou do Bílého domu.

KONEC

Neoficiální stránky Oty Ulče