Proti Donaldu Trumpovi se dnes v mediálním světě vyslovují téměř všechny politické komentáře včetně „bezpečnostních expertů republikánů“. Trump je podle nich pro USA nebezpečím. Přidávají se i evropští politici.

Pod titulkem Najela nepotopitelná Trumpova volební loď na mělčinu se komentátor AFP zamýšlí nad současnou situací Donalda Trumpa v boji o Bílý dům. Poslední předvolební průzkumy ukazují, že Trump ztrácí na Hillary Clintonovou v důležitých státech jako Ohio a Pennsylvánie a výrazně na Floridě. Tradiční bašty republikánů, státy Georgia a Arizona, jsou podle posledních průzkumů v ohrožení.

Po Trumpových poznámkách, které mohly být interpretovány jako výzva k násilí proti Hillary Clintonové nebo vůči jejím nominantům na soudce, se pozorovatelé, včetně těch z Republikánské strany, nahlas podivují, je-li republikánskou kampaň možné ještě nějak zachránit.

Velmi expresivní je zejména reakce amerických médií na onu „výzvu k násilí“. Na předvolebním shromáždění řekl podle médií toto:

“If she gets to pick her judges, nothing you can do, folks,” Mr. Trump said, as the crowd began to boo. He quickly added: “Although the Second Amendment people - maybe there is, I don’t know.”
„Jestliže (Clintonová) bude vybírat soudce, nic s tím lidi neuděláte,“ řekl Trump a zástup začal pískat. Rychle dodal: „Ale máme, lidi, druhý dodatek - možná to je ono, nevím.“

Druhý dodatek je nejkratším a také nejsrozumitelnějším dodatkem ústavy Spojených států. Říká, že lidé mají právo vlastnit zbraně a vytvářet milice. Toto právo nesmí být omezováno na státní ani federální úrovni. Byl sepsán, aby v případě, že by nastoupila tyranská vláda, která by se pokusila omezovat základní práva lidu a kterou by se nepodařilo odvolat skrze politický proces, ji mohli občané svrhnout za použití zbraní. Zbraně v rukou spořádaných občanů současně slouží jako jakási protiváha státní a federální ozbrojené moci. Právě z významu druhého dodatku plyne mediální obviňování Trumpa z toho, že vyhrožuje atentátem na možnou budoucí prezidentku USA Clintonovou, pokud by se rozhodla omezit právo na držení vlastní zbraně.

Trumpův tým naopak jeho slova interpretuje tak, že je to výzva těm, co podporují právo vlastnit zbraň, aby svůj názor přišli vyjádřit ve volbách a dali hlas Trumpovi.

Hned pár dní poté vyvolal Trump poprask, když Baracka Obamu označil za „zakladatele IS“. Podobně se vyjádřil i o Hillary Clintonové, která byla v prvním funkčním období Obamy ministryní zahraničí.

Jak ale uvádí závěrem svého komentáře komentátor AFP, jsou i příklady z ne tak dávné minulosti, kdy se i značný náskok 17 % v průzkumech „vypařil“ a nakonec zvítězil kandidát, který dlouho zaostával - první volba George H. W. Bushe prezidentem v roce 1988.

Možná, že je Trumpova kampaň skutečně nešikovná a kontroverzní. Nepodceňoval bych ale roli televizních debat, v nichž může Trumpovi pomoci jeho televizní zkušenost. Nicméně zatím Trump tahá za pomyslný kratší konec a média mu nejsou zdaleka nakloněna. Případné zvolení Trumpa prezidentem považuje za nebezpečí i Německo. Tím hlavním problémem však pro Trumpa může být zejména nejednotnost jeho Republikánské strany, protože právě odtud se stále ozývají návrhy, aby byl Trump „nahrazen“ jiným kandidátem. Právě toto jsou také nejčastější argumenty v komentářích, které jsou vesměs protitrumpovsky zaměřené.

Má tedy Donald Trump vůbec ještě reálnou šanci na zvolení americkým prezidentem? Podle médií velmi malou. Ale média a průzkumy nemusí být nakonec to hlavní. Dnešní svět je natolik ve varu, že se do termínu amerických voleb mohou stát velmi závažné události. Tak jasně bych to proto vůbec neviděl.

www.janbarton.cz
Převzato se svolením autora z JanBarton.blog.idnes.cz