První možná americká prezidentka

O Hillary Clintonové se takto precizně vyjádřil její životopisec Edward Klein ve své knize „The Truth About Hillary“ (2005), rovněž autor bestselleruThe Kennedy Curse. Obálku krášlí informativní sdělení, v českém překladu slovy „Co věděla, kdy to věděla a jak daleko v takovém úsilí půjde, aby se prezidentem stala.“

Čerstvější datum 24. srpna 2016 krášlí titul textu“Hillary Lies Even When She Doesn’t Have To“, uveřejněného téhož dne v krátkém sdělení, že byla znovu zastižena se svou lží - a tentokrát to je závažná věc, poněvadž lhala vyšetřujícím orgánům FBI. Tím spáchala federální zločin, trestaný buď pořádnou pokutou nebo též nepodmíněným trestem pobytu za mřížemi. Během tří a půl hodinového výslechu FBI, Hillary vyšetřovatelům tvrdila, že Colin Powell, bývalý ministr zahraničních věcí,jí při příležitosti soukromé večeře takto poradil.

Powell toto její tvrzení popřel, v roce 1996 William Safire významný žurnalista New York Times ji ve svých novinách charakterizoval jako „congenical liar“ (“congenital“ = vrozená vada). Neméně proslulý žurnalista Carl Bernstein, který spolu s Bob Woodwardem se zasloužil o zveřejnění aféry Watergate, jež pak vedla k prozatím jediné rezignaci amerického prezidenta v celé historii země, rovněž autor Hillary biografie s názvem A Woman in Charge,ji zpřesňuje označením subterfuge (“vytáčka, úskok“). David Geffen, významný hollywoodský mogul, na adresu oněch dvou Clintonů se vyjádřil zpřesněním, že „Každý v politice lže, ale Clintonové to dovedou se znepokojujícím talentem“

- - -

Politici nejen američtí neuchvacují svět svou dokonalou pravdomluvností. Nicméně zůstává značným podivem, jak vůbec bylo možné, že v národě s odhadovaným počtem 320 milionů obyvatel by se oficiálním kandidátem na nejvyšší úřad v zemi měla stát právě ona.

Byla zvolena do senátu reprezentovat stát New York, s nímž neměla nic společného. Pokládá se za primární bojovnici za všechny ženy celého světa, takže jsou statisticky neporazitelnou početní většinou všeho lidstva, trpícího sexismem, pod jhem žlázami posedlých mužských agresorů. Hillary, celoživotní manželka partnera, proslulého svým nepokojným poklopcem, se velice angažovala v tuctech případů žen nijak šetrně postižených jeho pozorností, v úsilí je umlčet a ne všechny se podřídily.

Hillary jako tehdejší ministryně zahraničních věcí (State Department). byla zodpovědná za smrt čtyř Američanů v Libyi, jeden z nich americký velvyslanec Chris Stevens. Přeživším rodinným příslušníkům tváří v tvář přednesla lživou verzi tragické události, zatímco o skutečných okolnostech onoho zabití dobře věděla a ve svých důvěrných kruzích se nijak netajila. Obtížně zapomenutelný je její notně popuzený výbuch nevole před vyšetřujícím výborem kongresu, ve smyslu, co že by teď ex post facto mělo záležet na tom, co se v Benghází doopravdy stalo.

Za osm roků pobytu v Bílém domě jako první dáma státu, následováno jejím senátorstvím, pak dokonce Obamou povýšená na ministryni zahraničních věcí, dosáhla přesvědčení o vlastní nezranitelnosti. Proslulým se stalo její opakované pábení, že při přistání v Bosně byla cílem ostrostřelců, jímž ale vůbec nebyla. Nicméně tuto bajku při různých společenských příležitostech ráda opakovala.

Za prezidentování svého manžela Hillary například obdržela úplatek ve výši 100.000 dolarů v souvislosti s investicí pouhého jednoho tisíce dolarů ve spekulaci (tzv. cattle futures market), kde pravděpodobnost takového výsledku byla jedna k 31 trilionům. Obtížně zapomenutelné je její tvrzení, že se rozloučila s Bílým domem jako nemajetná chudinka zcela bez haléře. Netrvalo dlouho a došlo k odhalení jejího stomilionového dolarového obohacení. Mám tady před sebou seznam jejích přednášek, standardních projevů v období 2013-2015, je jich něco kolem jednoho sta, za přečtení takového textu odměna čtvrt až půl milionu dolarů. Celkem inkasovala 21 667 000 dolarů. Zájemce nechť znásobí 24krát a bude to mít v korunách. Což by vyšlo na víc než půl miliardy českých peněz. Mám rovněž k dispozici seznam příjmů za takové opakované přednášení jejím manželem Billem, jenž si účtoval ještě víc. V době Clintonova prezidentování docházelo k prodeji zbraní v hodnotě 165 miliard dolarů dvaceti vládám ochotným přispět na konto nadace Clinton Foundation. State Department schvaloval smlouvy takového druhu ve prospěch značně nedemokratických režimů.

Znamenitě informativní zdroj uzavírá s ujištěním, že v těchto zbývajících měsících Obamova prezidentování Hillary za své veškeré počínání vyšetřována nebude, natož aby zbytek svého života zaslouženě strávila v ponuré vězeňské kobce.

- - -

Mám tu před sebou text z názvem „ Hillary Clinton as a Model for Young Girls“, (Townhall, s velmi čerstvým datem 30. srpna 2016). Jeho autor, známý konzervativní publicista Dennis Prager, začíná zdůrazněním výkonu, že prezidentská kandidátka Hillary se stala národním symbolem pro mladé dívky - vzor vhodný následování, k dosažení slávy, bohatství a de facto prokázané nezranitelnosti. Volební popularita zaručena. Již aspoň třicet roků nedržela v ruce volant automobilu, který by musela řídit. V New Yorku v rámci své volební kampaně mínila zdůrazňovat své splynutí s lidem, v doprovodu fotografů vstoupila do metra, aniž se jí ale podařilo vložit správné mince do turniketu.

Unikla odpovědnosti za Benghází a prozatím za rovněž mnohonásobné ohrožení národní bezpečnosti v souvislosti s jejím lajdáckým zacházením s e-mailem, což doprovázela jednou lží za druhou. Mnohé tisíce takových komunikací předány vyšetřovatelům, jenže další tisíce předány nebyly. Hillary dodatečně vysvětlovala, že nikoliv tehdejší vyšetřovatelé, ale ona sama rozhodla, co že nemělo nic společného s bezpečností státu, ale toliko s osobními záležitosti jako zorganizování svatby, pohřbu, hudby, fyzického cvičení.

- - -

Volební kampaň již probíhá v plném tempu, na televizních reklamách, decimujících konkurenta Trumpa, již utraceny stovky milionů dolarů. Co se ale za posledních víc než 200 dní nekonalo, byla tisková konference, při níž by kandidátka byla ochotna odpovídat na otázky. Taková neochota již trvá devět měsíců, tři roční období. Její projevy se soustřeďují nikoliv na její volební program, ale na hanobení jajího protivníka Trumpa, jehož obviňuje z rasismu, intimních styků s Ku-Klux-Klanem, jeho známou postavou jménem David Duke, s nímž se Trump, podle toho, co jsem se dosud dočetl, v životě nepotkal, neměl důvod se potkat. Když už nic jiného, K-K-K byl přece vynález Demokratické strany, nikoliv republikánů, strany Abrahama Lincolna.

Trump naopak dychtivě odpovídá, chrlí všemožnosti, činí tak spontánně, nezřídka ke své škodě, jako například jeho opakované, naprosto nerealistické přesvědčení, že se mu podaří získat devadesát procent černošských (politicky korektně afro-amerických) hlasů. V době psaní těchto řádků zrovna letěl k mexickému prezidentovi, tam najít vzájemně přijatelnou odpověď o osudu odhadovaných jedenácti milionů, v USA ilegálně žijících vetřelců ze sousedního jihu.

Hillaryina kanonáda proti Trumpovi s obviněním ze sexismu, homofobie, islamofobie a a zejména z rasismu nebude však příznivě hodnocena dokumentací, právě zde teď obdrženou, že v roce 1998 a 1999 sám Jesse Jackson, americký prominentní předák - „černoch z povolání“ - Trumpa velice chválil a uvedl ho do zejména černošského shromáždění RainbowBush Coalition.

Něco takového nebude věru harmonicky splývat s jinou, nyní čerstvou iniciativou: Proběhla totiž zpráva, že Bill Clinton byl jmenován čestným předsedou (Honorary Chairman) systému International Sharia School, řetězce škol s centrem v Dubaji. K tomuto druhu výchovy dochází ve 170 zemích, desetitisíce studentů získávají islámské vzdělání spolu se znalostí právního systému šaríja. Část rozpočtu jde na financování mezinárodního terorismu. Exprezident Clinton za své služby (návštěvy arabských vládců, zdůrazňování výchovy podle prosazovaných středověkých principů, neexistence práva pro ženy atd.) již inkasoval šest milionů dolarů ve prospěch obou manželů, tedy i prezidentské kandidátky prezentující se jako globální prosazovatelka práv žen všude ve světě. To rovněž za tučnou finanční odměnu Hillary projevila svou účastí na oficiální události k podpoře ženských práv v Saúdské Arábii. Podivnější adresa k takovému konání se mohla jen s obtížemi vybrat.

Prezidentská kandidátka a nikoliv zcela nepravděpodobný vítěz spíš tedy skončí v jí dobře známém Bílém domě než ve vězení, kam podle názoru mnohých zcela určitě patří. Se svým manželem se musela smířit s rozhodnutím absolutní separace mezi State Departmentem a Clintonových nadací, která prozatím sloužila k vhodnému přesunování fondů. (Její tvrzení z července 2016: „There is absolutely no connection between anything that I did as secretary of state and the Clinton Foundation.“ The Weekly Standard, 5.9.2016:11)

Nelze zcela vyloučit zájem amerických úřadů nahlédnout do počínání UBS - United Bank of Switzerland, v níž 52.000 amerických občanů si bez vědomí svého státu tam uložilo odhadovaných 20 miliard dolarů, což vyvolalo pozornost jak finančního, tak daňového úřadu. Došlo k uplatnění žalobního nároku Washingtonu, jemuž soud vyhověl a banka UBS odmítla se smířit s výsledkem. Došlo však k všelijakým transakcím, platba $ 60.000 pro Clinton Foundation se zvýšila na $ 600.000, příjem pro exprezidenta Clintona se zvýšil na $ 1,6 milionu. Hillary již údajně jednala s ředitelem UBS a o výsledku dohody jsem se prozatím nic kloudného nedozvěděl.

- - -

Načež vypukla ještě mohutnější ošidnost, hrozící eventualitou, že víc než vyšetřovanou provinilou stranu zejména zdiskredituje vyšetřovatele. Z čerstvého zdroje s názvem „Hillary’s Email Scandal Takes Down the FBI“ autora Bena Shapira (Townhall, 7. září 2016) se dozvídáme mnoho zajímavostí. Začínají takto: „Po řadu měsíců byli Američané zvědaví, zda FBI, jeho šéf James Comey, potopí Hillary Clintonovou, nejvíc zkorumpovanou ženou v dějinách americké politiky. A dopadlo to tak, že Hillary Clintonová spolu se sebou rovněž potopila FBI.“

Před týdnem došlo ke zveřejnění 58 stran vyšetřovacích spisů dokazujících, že Clintomová mnohonásobně lhala, aniž by došlo k jejímu zažalování, poněvadž FBI se neobtěžovalo zeptat na její „motiv“. Napřed se tvrdilo, že vyšetřovatelům dala k dispozici všechny emaily, načež došlo k nálezu dalších, v desetitisícovém množství. Dotyčná si nezákonně pořídila private server k neoprávněnému použití Blackberry device - nebyl jen jeden, ale bylo jich údajně třináct, došlo pak k jejich zničení, Kongres rozeslal obsílky (subpoena), ale na doporučení Hillary advokátů vydány instrukce skupinám podřízených, jako například Platte River Network (PRN), k likvidaci materiálů požadovaných kongresovými výbory jako Oversight Committee a Benghazi Select Committee. Mnohá dokumentace byla zničena, Hillary předstírala různé amnézie, na podstatné otázky při jejím uvedení do dřívější funkce ministryně zahraničních věcí, s instrukcemi o ochraně státních tajemství, snad čtyřicetkrát opakovala, že na něco takového si vůbec nepamatuje. Například tvrdila, že běžné označení korespondence abecedním písmenem C (confidential) jí nebylo známo, a nikdo z FBI vyšetřovatelů se neobtěžoval otázkou například přeptat se konfabulátorky na její vysvětlení, co třeba písmena A a B by mohla znamenat.

FBI jako by vycházela vstříc s automatickým předpokladem poctivých, až ctnostných úmyslů těchto navýsost zřetelných provinilců. Toť se závěrem, že FBI, ústavně přece nezávislý orgán a nikoliv nástroj momentálních držitelů moci, nedoporučil zahájit trestní stíhání, jak požadováno z všemožných zdrojů. (Například Bob Barr, „Hillary, the Inartful Dodger, Should Not Escape a Special Prosecutor“,Townhall, 31.srpna 2016.) Nemožné přece nevidět, že tatáž ministryně zahraničních věcí se rovněž tuze angažuje v rodinné nadaci Clinton Foundation, úspěšně vykonávající roli dojné krávy, zdroje přemnohých milionů do kapes lačných manželů.

Autor Shapiro končil povzdechem, že FBI ředitel Comey započal vyšetřování s pověstí osobnosti oblíbené a respektované v politických kruzích s rozdílnou orientací a nyní bude odcházet se zničenou pověstí své poctivosti do močálu clintonovských lží.

KONEC

Neoficiální stránky Oty Ulče