28.3.2024 | Svátek má Soňa


USA: Láska z Bílého domu pominula

9.1.2018

Bannonovým vyhazovem si prezident Trump vyrobil nepřítele. A jeho zásluhy popírá

Mohla to být láska na první pohled: Steve Bannon a Donald Trump.

Bannon je šéfem webových stránek Breitbart.com, z nichž učinil dosti dryáčnické médium hlásající nacionalismus a populismus. To zahrnovalo kombinaci izolacionismu s militarismem, protekcionismus, odpor proti imigrantům a něco blízkého tzv. alt-right, tedy politiky bělošské etnicko-nacionální identity.

Trump, realitní a televizní magnát, se v roce 2015 rozhodl kandidovat v republikánských primárkách na prezidenta. A akcentoval témata nacionalismu, populismu, izolacionismu, protekcionismu a odporu proti imigrantům. V primárkách jej Breitbart.com podporovaly a Trump vzdor očekáváním primárky v létě 2016 vyhrál a získal nominaci.

Po sjezdu Trump učinil Bannona ředitelem své prezidentské kampaně v podobě jejího ideologického šéfa (praktickou stránku kampaně měla na starosti manažerka Kellyanne Conwayová) a – opět překvapivě – ve volbách vítězí. V lednu 2017 se s ním do Bílého domu stěhuje i Steve Bannon – v podobě tzv. strategického poradce.

Bannon by mohl být nazván „Trumpův Trump“ a sám sebe označoval za šéfa „trumpistické frakce“ v Bílém domě; té, která nejvíce akcentovala nacionalismus a populismus. Dalšími frakcemi byli „rodina“ a „generálové“. Rodina, to jsou dcera Ivanka a zeť Jared Kushner, kteří se snažili Trumpa více umírnit a polidštit. Generálové jsou ministr obrany Mattis, poradce pro národní bezpečnost MacMaster a nynější šéf prezidentské kanceláře Kelly. Ti zastávají klasickou republikánskou politiku realismu. Jenže v létě loňského roku je Bannon v rámci zákulisních bojů o moc v Bílém domě těmi dvěma dalšími frakcemi poražen a ze svého místa propuštěn. Vrací se do Breitbart.com.

Perverzní strategie

A zaujímá postoj „proti všem“ – proti demokratům, proti médiím i proti vedení republikánů v Kongresu. Navrhuje v primárkách nynější republikánské konzervativní politiky porazit a nahradit více populistickými a nacionalistickými. Když se senátor v silně republikánském státě Alabama Jeff Sessions stal ministrem spravedlnosti, guvernér za dočasného senátora jmenoval politika jménem Luther Strange, standardního republikána. Podporoval ho i Trump. V primárkách však Bannon a Breitbart.com učinili vše pro jeho porážku a zajistili vítězství člověku jménem Roy Moore; kdysi byl soudcem s poněkud excentrickými a teokratickými názory. A když se ukázalo, že jako třicátník osahával náctileté slečny, jeho volební šance byly zpečetěny. V tomto solidně republikánském státě, v němž by Strange bez problémů vyhrál, byl poprvé od roku 1992 zvolen senátorem demokrat. Proto, že „bannonistické“ nacionalisticko-populistické křídlo v primárkách prosadilo vadného kandidáta Moora.

Navíc Bannonova strategie boje vůči vedení republikánů v Kongresu je perverzní: ty největší úspěchy Trumpa v prvním roce jeho vlády, ať už schválení federálních soudců či historického snížení daní a daňové reformy před Vánocemi, jsou do značné míry zásluhou právě vedení republikánů v Kongresu, „spíkra“ sněmovny Ryana a vůdce republikánů v Senátu McConnella.

Novoroční dárek

„Rána z milosti“ však přišla hned po Novém roce. Média přinesla ukázky z nové knihy novináře Michaela Wolffa Fire and Fury (Oheň a hněv) s podtitulem Uvnitř Trumpova Bílého domu, která vznikla na základě jeho rozhovorů s Bannonem. Nejen že v ní Bannon zveličoval svou roli v dějinách (označil se za „mozek celé trumpovské operace“), ale navezl se i do jeho rodiny. Řekl, že setkání Donalda juniora a Jareda Kushnera s ruskou právničkou v červnu 2016, která jim slíbila dodat špínu na Hillary Clintonovou (nakonec z toho nic nebylo), bylo „vlastizrádné“ a oba švagři měli hned informovat FBI.

A to bylo příliš na Trumpa otce a tchána. Vydal prohlášení, které je svou ostrostí pozoruhodné: „Steve Bannon nemá nic společného se mnou a mým prezidentstvím. Když byl propuštěn, přišel nejen o práci, ale i o rozum. Byl to asistent, který pro mě pracoval až poté, co jsem vyhrál primárky… Steve měl velice málo společného s naším historickým vítězstvím… Měl však vše společné se ztrátou senátního křesla v Alabamě… Steve nereprezentuje mou základnu, pouze sebe. Své období v Bílém domě strávil tím, že pouštěl do médií falešné informace, v nichž se činil důležitějším, než skutečně byl. To je jediná věc, kterou umí dobře…“

Prostě Trump naznačil, že za vítězství Trumpa nemůže nikdo jiný, jen on, geniální Trump. A když si někdo připisuje zásluhy, prezident to nese nelibě. Navíc aby ten někdo zaútočil na jeho rodinu…

Je to konec mezi Trumpem a Bannonem? Pro teď ano, Bannon je osinou v Trumpově zadní části těla, ale v roce 2020 nebude mít Bannon koho jiného podporovat než právě Trumpa, protože všichni ostatní Bannona a to, co reprezentuje, nenávidí.

LN, 5.1.2018

Autor je ředitel Občanského institutu